Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 468/99

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalované se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 29. 1. 1998 č. j. - 32 uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 50.129,20 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vycházel ze zjištění, že dne 12. 8. 1993 uzavřeli účastníci pod č. 638353 kupní smlouvu ohledně sady nádobí D - 124 GRANDE, D - 400 - 24 IDEALE 24 a D - 929 THERMOCOMPUTER v celkové ceně 2.728,- DEM, která byla splatná v Kč dle kurzovního lístku ČNB podle kurzu valuta - prodej v den placení zálohy, a to ve 24 měsíčních splátkách od 25. 8. 1993 do 25. 7. 1995. Účastníci dále ujednali, že "v případě zrušení kupní smlouvy ze strany kupujícího je tento povinen zaplatit smluvní pokutu dle ve výši 25% smluvní ceny". Žalovaná na úhradu kupní ceny ničeho nezaplatila a dopisem ze dne 16. 8. 1993 její manžel požádal o zrušení smlouvy. Tuto smlouvu posoudil okresní soud jako platně uzavřenou smlouvu kupní ve smyslu ust. a obč. zák.; tvrzení žalované, že neuměla dobře česky, smlouvě nerozuměla a uzavřela ji v nepřítomnosti manžela, považoval soud za nevěrohodné. Způsob prodeje formou vzorků vyobrazených na předloženém prospektu, sjednání ceny v cizí měně se stanovením přesného způsobu přepočtu na české koruny a její splatnosti před dodáním zboží označil soud za souladné s právními předpisy, dostatečně určité, srozumitelné a neodporující dobrým mravům, a nepřisvědčil ani námitce žalované o relativní neplatnosti smlouvy z důvodu absence souhlasu jejího manžela s uzavřením smlouvy ( obč. zák.) Dále obvodní soud dovodil, že v daném případě nedošlo k platnému odstoupení od kupní smlouvy, neboť manžel žalované nebyl smluvní stranou. Soud proto posoudil požadavek žalobce na zaplacení kupní ceny zboží jako důvodný.

K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 11. 1998 č. j. - 3 rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé změnil tak, že žalobu co do částky 6.836,70 Kč zamítl, ohledně částky 43.292,50 Kč jej potvrdil, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění obvodního soudu a ztotožnil se i s jeho závěrem, že účastníci uzavřeli platnou kupní smlouvu a že žalobce se na žalované domáhá plnění z této smlouvy důvodně. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně zcela pominul žalovanou vznesenou námitku promlčení nároku, městský soud dále dovodil, že nastala-li podle smlouvy splatnost první splátky ve výši 4.905,80 Kč dne 25. 8. 1993 a druhé splátky ve výši 1.930,90 Kč dne 27. 9. 1993 a byla-li žaloba podána dne 30. 9. 1996, stalo se tak po uplynutí tří let od splatnosti uvedených dvou splátek, a právo na jejich zaplacení je promlčeno, takže žalobě v tomto rozsahu nelze vyhovět.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná včas dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. a podává jej z důvodů uvedených v ust. , c/ a d/ . Dovolatelka především namítá, že pokud odvolací soud rozhodl o částečném zamítnutí žaloby, měl vzít v úvahu, že pravomocný rozsudek neřeší rozpor mezi tím, co si údajně žalovaná objednala, a tím, co by na základě rozsudku odvolacího soudu měla obdržet. Částečným nevyhověním žalobě se dle názoru dovolatelky dostávají účastníci řízení do situace, kdy není zřejmé, zda v tomto případě obdrží žalovaná zboží v dohodnutém, resp. objednaném rozsahu, či v důsledku fakticky nižší ceny z titulu rozhodnutí soudu druhého stupně bude nucena odebrat zboží méně, tedy nekompletní sadu v rozporu s kontraktem, který byl mezi účastníky uzavřen. Navrhla, aby rozsudek Městského soudu v Praze byl zrušen a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) poté, co zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou a v zákonné lhůtě ( ), a že byla splněna podmínka povinného zastoupení dovolatelky advokátem ( ), dospěl k závěru, že v dané věci dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v Dovolání je též přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé ( ), nebo jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( ). Dovolání je dále přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu, přičemž přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu ( ). Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( ).

Přípustnost dovolání proti měnícímu rozsudku odvolacího soudu ( ) je založena na rozdílnosti (nesouhlasnosti) rozhodnutí odvolacího soudu s rozhodnutím soudu prvního stupně. O nesouhlasné rozsudky jde tehdy, jestliže okolnosti významné pro rozhodnutí byly posouzeny oběma soudy rozdílně, takže práva a povinnosti stanovená účastníkům jsou podle závěrů těchto rozsudků odlišná. Odlišností se přitom nemyslí rozdílné právní posouzení, pokud nemělo vliv na obsah práv a povinností účastníků, ale jen takový závěr, který rozdílně konstituuje nebo deklaruje práva a povinnosti v právních vztazích účastníků. Pro posouzení, zda jde o měnící rozsudek odvolacího soudu, není podstatné, zda odvolací soud formálně rozhodl podle nebo zda postupoval podle ustanovení Rozhodující je obsahový vztah rozsudků soudů obou stupňů v tom, jak rozdílně posoudily práva a povinnosti v právních vztazích účastníků řízení. Významné není ani to, jak odvolací soud formuloval výrok svého rozhodnutí.

I když odvolací soud v posuzované věci změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 50.129,20 Kč tak, že žalovaná je povinna zaplatit mu částku 43.292,50 Kč a co do částky 6.836,70 Kč žalobu zamítl, jde ve skutečnosti ve výroku ohledně přisouzené částky 43.292,50 Kč o rozsudek potvrzující, neboť v této části jsou rozsudky soudů obou stupňů souhlasné, když jimi shodně byla konstituována práva a povinnosti účastníků, a jen ohledně zamítavého výroku co do částky 6.836,70 Kč jde o rozsudek měnící.

Vzhledem k tomu, že odvolací soud nevyslovil ve výroku svého rozhodnutí přípustnost dovolání ve smyslu a ze spisu nevyplývá, že by žalovaná navrhla vyslovení přípustnosti dovolání před vyhlášením potvrzujícího rozsudku ve smyslu , nelze přípustnost dovolání (ostatně to žalovaná ani nečiní) v této věci proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu dovozovat z ustanovení a 2 a nejedná se ani o případ uvedený v ustanovení

Z hlediska ustanovení a a 2 není v dané věci dovolání proti potvrzujícímu výroku odvolacího soudu z důvodu podle ust. přípustné.

K podání dovolání proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu není žalovaná subjektivně oprávněna, neboť z povahy dovolání jakožto mimořádného opravného prostředku plyne, že dovolání může podat jen ten účastník řízení, jemuž nebylo rozhodnutím odvolacího soudu vyhověno, popřípadě, jemuž byla tímto rozhodnutím způsobena újma na jeho právech. Měnícím výrokem rozsudku odvolacího soudu nebyla žalované způsobena újma na jejích právech, neboť jejímu procesnímu návrhu na zamítnutí žaloby bylo tímto výrokem co do částky 6.836,70 Kč vyhověno a žalovaná tedy ani nemůže mít zájem na zrušení rozhodnutí v tomto rozsahu.

Protože dovolatelka netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen vadou uvedenou v ustanovení , a protože dovolání z důvodů uvedených v ustanovení , c/ a d/ není přípustné, je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované - aniž se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, , , věty první a , neboť žalovaná s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá právo na náhradu svých nákladů řízení a žalobci v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 13. prosince 2000

JUDr. Olga P u š k i n o v á , v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová