Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 126/2020
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci
žalobce: údaje o žalobci
zastoupený advokátkou: údaje o zástupci
proti
žalovanému: údej o žalovaném
o zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4.000 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4.000 Kč za dobu od datum do datum.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4.000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4.000 Kč za dobu od [datum] do [datum]. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Blansku dne datum, kdy z důvodu místní příslušnosti byla věc postoupena k projednání a rozhodnutí soudu zdejšímu, ve znění podání ze dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 4 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši. Žalobce v žalobě uvedl, že původní věřitel – právnická osoba postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na právnická osoba splatné pohledávky za svými dlužníky. Následně právnická osoba postoupila tyto pohledávky smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobce, kdy jednotlivé pohledávky jsou specifikovány v přílohách uvedených smluv. Jednou z postoupených pohledávek byla i pohledávka za žalovaným. K ní žalobce uvedl, že původní věřitel uzavíral smlouvy o zápůjčce prostřednictvím elektronického systému, kdy se má za to, že záznamy v něm se pokládají za správné. Žalovaný se zaregistroval na internetových stránkách původního věřitele název, uvedl požadované údaje, včetně emailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu, odsouhlasil znění všeobecných obchodních podmínek. Na základě úspěšné registrace mu byla v informačním systému původního věřitele založena klientská sekce, sděleny přístupové údaje do systému. Poté požádal o poskytnutí zápůjčky za podmínek uvedených ve smlouvě a původní věřitel půjčku schválil. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena tak, že žalovaný odsouhlasil znění smlouvy prostřednictvím elektronického formuláře, nedílnou součástí byly i všeobecné obchodní podmínky. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena dne datum. Žalovanému byla téhož dne poskytnuta zápůjčka v částce 4 000 Kč a to převodem na jeho bankovní účet uvedený při registraci. Žalovaný se dostal do prodlení, když zápůjčku do sjednané doby splatnosti dne datum ani částečně nesplatil. V tento den tak nastala splatnost celého dluhu. Žalovaný žalobci neuhradil ničeho ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalobce se tak domáhá zaplacení poskytnuté částky 4 000 Kč na jistině, záměrně nepožaduje vrácení poplatku za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na prodlení s úhradou peněžité částky se domáhá ode dne 29.11.2016 též zaplacení úroku z prodlení. K výzvě soudu žalobce ničeho nedoplnil k procesu uzavření smlouvy, k jednání žalovaného, kterým odsouhlasil znění tvrzené smlouvy. Uvedl, že se případně domáhá zaplacení uvedené částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.
3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den datum, žalobce a jeho právní zástupkyně se z účasti na jednání omluvili, žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.
4. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložil žalobce, a které si soud vyžádal, kterými byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce k důkazu předložil listinu, z níž je patrno, že jde o informace před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru – zápůjčce k č. smlouvy číslo článku. Jako zápůjčitel je na listině uvedena právnická osoba, celková výše úvěru je uvedena v částce 4 000 Kč, doba trvání je v rozsahu 28 dnů. Celková částka, která má být splacena, je uvedena ve výši 5 037 Kč, kdy v částce 1 037 Kč jde o poplatek za poskytnutí úvěru. Na listině jsou uvedeny další aspekty poskytnuté zápůjčky, listina není nikým podepsána. Dále žalobce předložil listinu – smlouva o zápůjčce č. číslo, kdy jako zápůjčitel je v ní uvedena právnická osoba, jako klient žalovaný, je uvedeno jeho rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresa trvalého pobytu, číslo telefonu, emailová adresa a č. bankovního účtu – bankovní účet. Dle textu na listině měla být smlouva uzavřena dne datum, nedílnou součástí měly být všeobecné obchodní podmínky, zápůjčka měla být poskytnuta za uvedených individuálních podmínek ve výši 4 000 Kč, s poplatkem za poskytnutí zápůjčky v částce 1 037 Kč, termínem splatnosti datum. Listina neobsahuje žádný podpis. Dále pak žalobce k důkazu předložil listinu – všeobecné obchodní podmínky vztahující se ke smlouvám o zápůjčce poskytovaným právnická osoba, kdy mají tvořit součást kterékoliv smlouvy mezi zapůjčitelem a klientem. Listina neobsahuje žádný podpis, v závěru listiny pod jednotlivými ustanoveními je strojově psaný text:„ Já rodné číslo celé jméno žalovaného jsem souhlasil dne datum se zněním výše uvedených Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba. Konečně k tvrzení o uzavření smlouvy žalobce k důkazu předložil listinu – individuální podmínky smlouvy o půjčce, dodatek k všeobecným podmínkám smlouvy o půjčce s kódem číslo článku, kdy na listině je jako věřitel uvedena právnická osoba a jako klient žalovaný, kdy tyto smluvní strany měly uzavřít smlouvy o půjčkách, fakticky o jedné půjčce, označené ID číslo ze dne datum na částku 4 000 Kč s termínem splatnosti datum, splatná částka 5 037 Kč. Listina neobsahuje žádný podpis. Soud z uvedených listin nemá za prokázané tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o zápůjčce mezi původním věřitelem a žalovaným dne datum o obsahu, jak byl žalobcem tvrzen. Žalobce především dostatečně netvrdil, jakým konkrétním způsobem mělo dojít k odsouhlasení smlouvy o předloženém obsahu ze strany žalovaného, když v žalobě pouze kusým způsobem popsal proces registrace žalovaného na webových stránkách původního věřitele, kdy v rámci klientské sekce mělo dojít k odsouhlasení tvrzené smlouvy i všeobecných obchodních podmínek, které měly být její součástí. Neuvedl však, jakými konkrétními úkony žalovaného k tomu mělo dojít. Uzavření smlouvy a odsouhlasení všeobecných obchodních podmínek žalovaným pak nemůže být prokázáno předložením nepodepsaných listin, případně listin obsahujících pouze vytištěný souhlas žalovaného, neobsahujících žádný jeho podpis. Žalobce případně neuvedl, čím byl takový podpis žalovaného nahrazen, k takovému tvrzení nepředložil žádný důkaz. Pokud v žalobě odkazoval na záznamy v elektronickém systému původního věřitele, které by měly zachycovat jednání žalovaného, pak žádné takové záznamy k důkazu nepředložil. Žalobce tak v tomto směru neunesl břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní.
5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne datum má soud za prokázané, že právnická osoba poukázala tohoto dne na účet č. bankovní účet částku 4 000 Kč. Není zřejmé, jaký byl účel této platby. Ze sdělení právnická osoba má soud za prokázané, že majitelem tohoto účtu byl k uvedenému dni žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu za měsíc rok pak má soud za prokázané, že tohoto dne byla na účet žalovaného poukázána částka 4 000 Kč. V kontextu s platbou uskutečněnou právnická osoba téhož dne pak soud uzavírá, že má za prokázané, že uvedeného dne tato společnost poukázala na účet žalovaného částku 4 000 Kč.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum má soud za prokázané, že touto smlouvou byly právnická osoba postoupeny na právnická osoba pohledávky ze smluv o spotřebitelských úvěrech. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum spolu s přílohou soud vzal za prokázané, že právnická osoba následně tyto pohledávky postoupila uvedenou smlouvou na žalobce. Z příloh, ve kterých jsou jednotlivé postupované pohledávky specifikovány, je pak zřejmé, že na žalobce byla postupována i pohledávka za žalovaným, která byla označena ID půjčky číslo. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému písemně oznámeno, což je prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum i poštovním podacím archem ze dne datum. Z výzvy k úhradě, předžalobní upomínky ze dne 11.10.2019 spolu s poštovním podacím archem ze dne datum má soud za prokázané, že právní zástupkyně žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzývala k úhradě dlužné částky.
7. Soud se při právním hodnocení věci zabýval nejprve tím, zda mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce (původním věřitelem) byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce v souladu s ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když dle soudu s ohledem na výši zápůjčky, která byla nižší než 5 000 Kč, nešlo o spotřebitelský úvěr (§ 2 písm. e) z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru). Posuzoval přitom, zda žalovaný projevil vůli uzavřít s žalobcem závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 a násl. občanského zákoníku). Soud s odkazem na výše popsaný zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že v řízení nebylo platné uzavření smlouvy o obsahu tvrzeném žalobcem prokázáno. Soud má za to, že žalobce v dané věci neunesl jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Žalobce zejména vůbec netvrdil, jakým konkrétním způsobem došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, když pouze stroze popsal proces registrace žalovaného na webových stránkách původního věřitele. Pokud tvrdil, že v rámci registrace došlo k odsouhlasení všeobecných obchodních podmínek, které se následně měly stát součástí uzavřené smlouvy o zápůjčce, pak tato skutečnost v řízení prokázána nebyla, když žalobce k tomu předložil pouze nepodepsanou listinu s uvedením jména a rodného čísla žalovaného. Žalobce neuvedl, jakým konkrétním způsobem žalovaný svým jednáním uzavřel s původním věřitelem dne datum tvrzenou smlouvu o zápůjčce, když k důkazu předložil pouze nepodepsanou smlouvu s uvedením tohoto data. Žalobce ve smyslu ust. § 562 občanského zákoníku nepředložil k důkazu žádné záznamy z elektronického systému jeho právního předchůdce, které by jednání žalovaného směřující k uzavření smlouvy zachycovaly, z nichž by byl patrný úkon nahrazující podpis předmětné smlouvy o zápůjčce žalovaným. Soud tedy uzavírá, že nemá za prokázané uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce dne datum, na základě které by žalobce poskytl žalovanému částku 4 000 Kč a žalovaný se jí zavázal splatit ve lhůtě do datum. V řízení bylo prokázáno, že právnická osoba poukázala na účet žalovaného dne datum částku 4 000 Kč, nebylo však zřejmé, z jakého důvodu. Z listiny označené jako individuální podmínky smlouvy o půjčce, dodatek ke všeobecným podmínkám smlouvy o půjčce je však zřejmé, že původní věřitel (právnická osoba), prokázanou platbu na účet žalovaného dne datum evidoval jako smlouvu o půjčce, jejíž splatnost měla být k datu datum. Soud jen pro úplnost dodává, že za situace, kdy se žalobce k soudnímu jednání nedostavil (soudu byla zaslána omluva z jednání spolu se souhlasem, aby bylo jednáno v nepřítomnosti žalobce a jeho právní zástupkyně), nemohl být ohledně nedostatečných skutkových tvrzení ohledně uzavření smlouvy a neoznačení důkazů k takovým tvrzením poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Takové procesní poučení se totiž poskytuje jen účastníkům přítomným u soudního jednání. Soud rovněž připomíná, že již před nařízením prvního soudního jednání ve věci žalobce v tomto směru k doplnění tvrzení a označení důkazů písemně usnesením vyzýval, poučoval jej o břemeni tvrzení i břemeni důkazním. Žaloba však i přes tato poučení nebyla žalobcem doplněna. Chybějící tvrzení na druhou stranu nebylo tak významné, že by způsobovalo nepro jednatel žaloby (tedy, že by zde byl důvod pro postup podle § 43 odst. 1 o. s. ř.).
8. Za situace, kdy mezi právním předchůdcem žalobce (původním věřitelem – právnická osoba) a žalovaným nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce, pak soud platbu právnická osoba dne datum na účet žalovaného ve výši 4 000 Kč považoval ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, za platbu bez právního důvodu, kterou se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil. Žalovaný je tak ve smyslu § 2991 odst. 1 a § 2993 věty první občanského zákoníku toto bezdůvodné obohacení povinen vydat tomu, na jehož úkor se obohatil. Pokud bylo v řízení prokázáno, že původní věřitel v souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupil pohledávku za žalovaným na jinou společnost a tato pak na žalobce, je žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat právě žalobci.
9. Žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení prokazatelně vyzván až v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne datum. Pokud se tedy žalobce domáhal vedle zaplacení dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po tvrzené splatnosti zápůjčky, pak soud má za to, že v této době ještě žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení nebyl, neboť uzavření smlouvy o zápůjčce s tvrzenou splatností nebylo v řízení prokázáno. Žalovaný se tak do prodlení mohl dostat nejdříve po doručení oznámení o postoupení pohledávky, neboť žádná dřívější výzva k úhradě soudu žalobcem předložena nebyla. Soud při tomto závěru postupoval dle konstantní judikatury (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.3.2003, č.j. 28 Cdo 1853/2002), podle které je splatnost bezdůvodného obohacení vázána na výzvu věřitele. Ohledně doručení takové výzvy pak platí domněnka dojití daná v ust. § 573 občanského zákoníku, tedy že zásilka odeslaná s využitím poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V daném případě byla zásilka dána k poštovní přepravě dne datum, má se tedy za to, že došla žalovanému dne datum, ode dne následujícího, tedy datum, tak již byl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.
10. Soud s ohledem na uvedené ve výroku I. vyhověl žalobě v části, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 000 Kč, kdy v této části jde o oprávněný nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení. S ohledem na prodlení žalovaného s jeho vydáním pak soud v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku žalobci přiznal i nárok na zaplacení úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po doručení oznámení o postoupení pohledávky, tedy ode dne datum, a to ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Ve výroku II. rozsudku žalobu zamítnul ohledně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ze žalované částky za období předcházející doručení výzvy k zaplacení dlužné částky, kdy žalovaný ještě v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení nebyl.
12. O nákladech řízení bylo soudem ve výroku III. rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř., když soud uložil žalovanému povinnost nahradit ve věci plně úspěšnému žalobci (když byl neúspěšný jen ohledně části příslušenství pohledávky) jím účelně vynaložené náklady. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a náklady na právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen„ AT“). Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny advokáta ust. § 14b AT, když vyšel z vyčíslení nákladů, učiněných žalobcem. Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 600 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši 200 Kč za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1, a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchou předžalobní výzvu), dále byl přiznán 3× režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 a § 13 advokátního tarifu, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 189 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 1 489 Kč, když případná doplňování žaloby k výzvě soudu nemá soud za účelně vynaložené náklady, neboť dostatečná skutková tvrzení měla být již součástí žalobního návrhu. Soud tak přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám jeho právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas povinnost, která mu byla uložena tímto vykonatelným rozhodnutím, může se žalobce jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.