Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2503/2000

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Kladně rozsudkem ze dne 8. prosince 1997, čj. -242, zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k rodinnému domu čp. 342 v U. se stavební parcelou katastrálního čísla 375 o výměře 425 m2 a zahradě katastrálního čísla 2004 o výměře 866 m2 (na které stojí dosud nezapsaná budova dvojgaráže a přístavek), zapsaným na LV č. 872 pro obec a kat. úz. U. u Katastrálního úřadu v K. Do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal rodinný dům čp. 342 v U. se stavební parcelou katastrálního čísla 375 o výměře 425 m2 a část zahrady v obci U o výměře 304 m2, vyznačené na geometrickém plánu ze dne 3. listopadu 1995 vyhotoveném Ing. J. Ž. a označené jako číslo katastrální 2004/1, na které stojí dosud nezapsaná budova dvojgaráže a přístavek. Do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal část zahrady v obci U. o výměře 562 m2, vyznačené na geometrickém plánu ze dne 3. listopadu 1995 vyhotoveném Ing. J. Ž. jako číslo katastrální 2004/2. Žalobkyni uložil, aby na vyrovnání spoluvlastnického podílu zaplatila žalovanému částku 716.550,- Kč. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobkyně shora označeným usnesením rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud se především zabýval otázkou, zda odvolání bylo podáno včas. Dospěl k závěru, že pokud byl účastníkům doručen rozsudek soudu prvního stupně bez geometrického plánu, na který se ve výroku tohoto rozsudku odkazuje, jako součástí rozsudku, nemohlo jít o účinné doručení rozsudku. Teprve doručením tohoto plánu účastníkům do vlastních rukou, k němuž došlo u žalobkyně dne 5. května 1999 a u žalovaného dne 6. května 1999, byl rozsudek soudu prvního stupně účastníkům řádně doručen. Odvolání žalobkyně, které došlo soudu dne 1. července 1998, nebylo podáno opožděně. Odvolací soud proto přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání z důvodů, že v řízení došlo k vadě uvedené v , a to, že ve věci bylo již dříve pravomocně rozhodnuto, a dále, že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podklad v provedeném dokazování a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (, c/ a d/ ). Namítá, že geometrický plán, na který se odkazuje ve výroku rozsudku soudu prvního stupně, byl účastníkům doručen již před vydáním rozsudku soudu prvního stupně spolu se znaleckými posudky, oba účastníci s ním byli v průběhu řízení před soudem prvního stupně seznámeni a není třeba, aby tvořil přílohu rozsudku. Odkaz na geometrický plán ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně splňuje požadavek určitosti a jednoznačnosti vyjádření předmětu sporu. Podle žalovaného žalobkyně podala odvolání pozdě. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno proti usnesení odvolacího soudu oprávněnou osobou a včas, se zabýval dovoláním především z hlediska jeho přípustnosti.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v Dále je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu v případech uvedených v a

V daném případě nejde o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž by bylo rozhodnuto ve smyslu a , tudíž z hlediska těchto ustanovení není dovolání přípustné. Přípustnost dovolání proto přichází v úvahu jen podle

Přípustnost dovolání z hlediska není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že rozhodnutí odvolacího soudu je postiženo některou z vad uvedených v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává pouze tehdy, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu vadou uvedenou v skutečně trpí.

Námitka dovolatele, že řízení před odvolacím soudem trpí vadou uvedenou v , neboť v téže věci bylo již dříve pravomocně rozhodnuto, není důvodná.

Případná právní moc rozhodnutí soudu prvního stupně nepředstavuje pro řízení před odvolacím soudem překážku věci rozsouzené. Řízení před odvolacím soudem není ve smyslu ve vztahu k řízení před soudem prvního stupně řízením novým, nýbrž jeho zvláštním pokračováním ve vazbě na řízení před soudem prvního stupně a podle zásad stanovených a násl. , kdy má povahu přezkumu a jeho rozsah není vymezen jen žalobou, ale i odvoláním. Proto pokud odvolací soud přezkoumá rozsudek soudu prvního stupně, ačkoli pro takový postup nebyly vytvořeny podmínky včas podaným odvoláním, nejde o vadu řízení podle Dovolatel nenamítá, že by v řízení došlo k dalším vadám uvedeným v a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by k takovým vadám došlo. Přípustnost dovolání proto není dána ani z hlediska posledně uvedeného ustanovení.

Jestliže odvolací soud přezkoumá rozsudek soudu prvního stupně, přestože odvolání bylo podáno opožděně, pak jde o jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle K takové vadě dovolací soud přihlédne, i když nebyla v dovolání uplatněna, pokud je dovolání přípustné ( ). O takový případ v dané věci nejde.

Nejvyšší soud proto podle a dovolání žalovaného jako nepřípustné odmítl.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. prosince 2000

JUDr. František B a l á k, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová