Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2952/99

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

I. Zrušují se rozsudek Krajského soudu v Praze ze 14.1.1999, sp.zn. , i rozsudek Okresního soudu Praha - východ z 9.2.1998, čj. -115.

II. Věc se vrací Okresnímu soudu Praha - východ k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci se domáhali žalobou, podanou u soudu 12.8.1993, aby bylo rozsudkem soudu rozhodnuto o zrušení části kupní smlouvy / ve smyslu ustanovení / z 23.1.1984, registrované bývalým Státním notářstvím Praha - východ pod sp.zn. R I 200/84, uzavřené mezi žalobci a žalovaným ohledně rodinného domku čp. 105 v Ř., okres P. / s pozemky parc. č. 36/1, parc. č. 385/42 a parc. č. 385/39/, přičemž zrušení této smlouvy se týkalo pozemků parc. č. 385/42 / o výměře 1320m2 / a prac. č. 385/39 / o výměře 6.845 m 2 /, které byly na žalovaného převedeny bezúplatně ; šlo o pozemky, které byly v době převodu v užívání tzv. socialistické organizace. Žalobci se domáhali také určení vlastnictví ohledně dvou pozemků uváděných v jejich žalobě.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že nejde o pozemky, které tvořily zemědělský půdní fond a které také nepřiléhaly k převáděné budově a nebyly zemědělsky obhospodařovány. Žalovaný také uváděl, že ve smyslu ustanovení a b/ by se v případě, že by soud shledal žalobu žalobců důvodnou, rozhodl pro uhrazení ceny pozemků žalobcům ohledně jimi v žalobě uváděných pozemků.

Soud prvního stupně vyslechl v řízení žalobce i žalovaného jako účastníky řízení, vyslechl svědky Ing. V. B. a A. V. a B. J. a konstatoval obsah listinných dokladů, předložených účastníky řízení. Rozsudkem Okresního soudu Praha -východ ze 7.3.1996, čj. -61, byla žaloba žalobců zamítnuta a bylo rozhodnuto, že se žalovanému nepřiznává náhrada nákladů řízení.

K odvolání žalobců Krajský soud v Praze usnesením z 8.1.1997, sp.zn. , zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud poukazoval na to, že žalovaný jako současný vlastník pozemků, uvedených v žalobě žalobců, má právo projevit souhlas s úhradou ceny pozemků podle ustanovení a tento souhlas také žalovaný projevil ; je proto třeba, aby v tomto řízení byla na základě znaleckého posudku stanovena cena pozemků, uváděných žalobci, a to podle cenových předpisů platných ke dni 24.6.1991 a potom, aby žalovanému bylo uloženo uhradit žalobcům cenu pozemků, jež mu byly žalobci bezúplatně převedeny.

V dalším průběhu řízení soud prvního stupně po doplnění řízení posudkem znalce z oboru stavebnictví vynesl rozsudek z 9.2.1998, čj. -115. Žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobcům 127.374 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku. Žalovanému bylo uloženo zaplatit státu na účet Okresního soudu Praha - východ 2.095 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to na úhradu zálohově placeného znalečného.

V odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně bylo uvedeno, že žaloba žalobců odpovídá ustanovení Žalobci uváděné pozemky parc. č. 385/42 a parc. č. 385/39 v Ř. / v obci H. / byly smlouvou z 23.1.1984 bezúplatně převedeny žalobci na žalovaného. Podle názoru soudu prvního stupně nemůže být vyhověno žalobnímu návrhu žalobců na zrušení smlouvy z 23.1.1984 v té části, kterou byly uvedené pozemky převedeny bezúplatně na žalovaného, když řešení sporného názoru je tu vázáno na možnost projevení souhlasu současného vlastníka pozemků s úhradou ceny pozemků ve smyslu ustanovení bod b/ a když takový souhlas byl žalovaným v tomto občanském soudním řízení vysloven. Proto bylo žalobnímu návrhu žalobců vyhověno tak, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobcům hodnotu žalobci uváděných pozemků podle cenových předpisů platných ke dni 26.6.1991.

Výroky o nákladech řízení byly soudem prvního stupně odůvodněny ustanoveními a .

Doplňujícím rozsudkem Okresního soudu pro Prahu - východ ze 6.3.1998, čj. -121, byla zamítnuta žaloba žalobců v té části, v níž se žalobci domáhali, aby bylo rozhodnuto, že se stávají vlastníky pozemků parc. č. 385/42 a parc. č. 385/39 v Ř. dnem právní moci rozsudku, jímž se ruší kupní smlouva, uzavřená dne 23.1.1984, ohledně bezúplatného převodu uvedených pozemků na žalovaného.

O odvolání žalobců proti uvedenému rozsudku Okresního soudu Praha - východ z 9.2.1998, čj. -115, rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze 14.1.1999, sp.zn. . Rozsudek soudu prvního stupně byl změněn tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení ; jinak byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Žalobci bylo uloženo zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení 6.025 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že soud prvního stupně postupoval v řízení v souladu s pokyny odvolacího soudu, obsaženými v předchozím zrušovacím usnesení / Městského soudu v Praze z 8.1.1997, sp.zn / a také v souladu se závěry provedeného znaleckého posudku ohledně ceny pozemků parc. č. 385/42 a prac. č. 385/9 v H. - Ř. ; o úhradě této ceny pak také soud prvního stupně rozhodl. V daném případě tedy soud prvního stupně v řízení, v němž vlastník pozemků projevil souhlas s úhradou ceny pozemku ve smyslu ustanovení , upřednostnil zaplacení finanční náhrady před zrušením kupní smlouvy / / a přistoupil k uložení povinnosti žalovaného uhradit žalobcům cenu obou uvedených pozemků. Odvolací soud neshledal důvodnou námitku žalobců, že nepožadovali zaplacení ceny pozemků a že tedy neměl soud prvního stupně o této náhradě rozhodovat ; odvolací soud argumentoval tím, že souhlas s úhradou ceny vyjadřuje vlastník pozemku, tedy v daném případě žalovaný, nikoli žalobci. Za těchto okolností mohl soud prvního stupně rozhodovat o zaplacení ceny pozemků ; nebyly tu zákonné předpoklady k tomu aby soud rozhodoval o určení vlastnictví žalobců k pozemkům parc. č. 385/42 a parc. č. 385/39 v H. - Ř.

Odvolací soud proto změnil rozsudek soudu prvního stupně jen ve výroku o náhradě nákladů řízení podle ustanovení ; jinak byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen / /. Výrok o nákladech odvolacího řízení byl odvolacím soudem učiněn podle ustanovení a .

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen advokátu, který žalobce v řízení zastupoval, dne 16.2. 1999 a dovolání ze strany žalobců bylo podáno na poště k doručení Okresnímu soudu Praha - východ dne 11.3.1999, tedy ve lhůtě uvedené v ustanovení .

Dovolatelé navrhovali, aby rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně byly zrušeny a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Co do přípustnosti dovolání poukazovali dovolatelé na ustanovení , protože dovolání směřovalo proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž tento soud rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil. Co do dovolacího důvodu měli dovolatelé za to, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci / /.

Dovolatelé zdůrazňovali, že mají za to, že v daném případě náleží právo výběru, pokud jde o zrušení kupní smlouvy nebo pokud jde o zaplacení ceny pozemků, oprávněné osobě a teprve v případě, že oprávněná osoba požaduje proplacení ceny pozemku, může soud rozhodnout o uložení povinnosti zaplatit cenu pozemku. V tomto případě však ani žalovaný nesouhlasil s proplacením ceny pozemku; tento souhlas byl dán jen pro případ jeho neúspěchu ve sporu. Odvolací soud tu mylně dospěl k názoru, že právo výběru má pouze povinná osoba, nikoli oprávněná osoba. Dovolatelé také v dovolání zdůrazňovali, že sporné dva pozemky nikdy nebyly předmětem užívání žalovaného, nýbrž vždy je užíval jiný subjekt.

Dovolatelé rovněž vytýkali, že odvolací soud rozhodl nesprávně o nákladech řízení, když vycházel z nesprávného názoru, že žalobci měli ve věci jen částečný úspěch / ve smyslu ustanovení /.

Dovolání tu bylo přípustné podle ustanovení , protože směřovalo proti rozsudku odvolacího soudu / Krajského soudu v Praze ze 14.1.1999, sp.zn. /, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně / Okresního soudu Praha - východ z 9.2. 1998, čj. , kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku / Okresního soudu Praha - východ ze 7.3.1996, čj. , protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu / obsaženým v usnesení Krajského soudu v Praze z 9.1.1997, sp.zn. /, který dřívější rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil.

Dovolatelé vytýkali rozsudku odvolacího soudu, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci / /.

Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu ustanovení může spočívat buď v tom, že soud použije na projednávanou právní věc nesprávný právní předpis, nebo si použitý právní předpis nesprávně vyloží / viz k tomu z rozhodnutí uveřejněného pod č. 3/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek text na str. 13 ( 45 ) /.

V daném případě odvolací soud posoudil projednávanou právní věc podle ustanovení , které se na projednávanou právní věc vztahovalo a účastníci řízení na ně také v průběhu řízení poukazovali. V řízení o dovolání bylo tedy třeba se zabývat ještě tím, zda si odvolací soud toto citované ustanovení také správně vyložil.

Podle ustanovení v případě, že vlastník pozemků daroval v tísni své pozemky fyzické osobě nebo je bezúplatně převedl v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na budovu, k níž pozemky patřily, a jsou -li tyto pozemky ve vlastnictví osoby, jíž byla darovány nebo bezúplatně převedeny a nebo ve vlastnictví osoby této osobě blízké, rozhodne soud na návrh oprávněné osoby, že vlastník, jenž nabyl pozemek tímto způsobem / popřípadě jeho dědic / uhradí cenu darovaných pozemků ; cena pozemků se stanoví podle cenových předpisů, platných ke dni 24.6.1991, s tím, že při stanovení ceny se ceny pozemku bude posuzovat podle druhu kultury v době darování.

Z ustanovení vyplývá, že soud rozhodne podle ustanovení na návrh oprávněné osoby, a to i když vlastník pozemku se zaplacením ceny pozemku souhlasí.

Uplatňování návrhu ve smyslu ustanovení se rozumí podání žalobního návrhu na zrušení části smlouvy, popřípadě žalobního návrhu, aby vlastník pozemku uhradil žalobci / oprávněné osobě / cenu pozemku /její část/, tedy aby zaplatil požadovanou částku.

Úpravou obsaženou v ustanovení lze sice považovat za určitý druh vypořádání stanovený zákonem ve smyslu ustanovení a souhlas vlastníka ve smyslu ustanovení je souhlasem podle hmotně právní úpravy a nikoli procesním návrhem / viz stanovisko uveřejněné pod č. 16/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, str. 51 ( 129),/ ale to nic nemění na kogentně stanoveném zákonném předpokladu, že "soud rozhodne na návrh oprávněné osoby". Domáhala-li se oprávněná osoba zrušení části smlouvy ve smyslu ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 229/0991 Sb., může soud rozhodnout zásadně jen o tomto zrušení.

Jestliže tedy v daném případě žalobci navrhovali jen zrušení části smlouvy a výslovně uváděli, že nenavrhují úhradu ceny pozemku, pak tu soud nerozhodoval na návrh oprávněné osoby / viz , věta první před dvojtečkou, / a jiné rozhodnutí bylo tedy v rozporu s tímto kogentním ustanovením.

Správně ovšem soudy obou stupňů dospěly k závěru, že tu nebylo možné / před právní moci rozhodnutí podle ustanovení / rozhodovat o určené vlastnictví oprávněné osoby k pozemkům / srov. stanovisko uveřejněné pod č. 16/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, str. 51 ( 129)/.

Za uvedených okolností nemohl dovolací soud dospět k závěru, že je rozhodnutí odvolacího soudu správné, jak to má na zřeteli ustanovení , pokud šlo o výklad ustanovení písm b/ , týkající se důsledků toho, jestliže oprávněná osoba výslovně v řízení uvádí, že nepožaduje úhradu ceny pozemku, jenž byl bezúplatně převeden na nabyvatele, nýbrž jen zrušení smlouvy. Dovolací soud tu tedy shledal, že je opodstatněn dovolací důvod podle ustanovení .

Přikročil proto dovolací soud ke zrušení rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení a 5 .

Protože důvody, pro které byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, platí i na rozsudek soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i tento rozsudek / / a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž bude soud prvního stupně vázán právní názorem dovolacího soudu / , věta druhá, /.

V dalším řízení rozhodne soud prvního stupně i o dosavadních nákladech řízení včetně řízení odvolacího a dovolacího / , věta třetí, /.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 12. prosince 2000

JUDr. Milan P o k o r n ý CSc., v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová