Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

411/2017

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-78

U s n e s e n í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužnice

Moniky Ryvolové

, nar. 3.10.1959, IČO 60136821, bytem K Pustinám 34, 530 02 Pardubice, zast. JUDr. Jiřím Slezákem, advokátem, sídlem Ulrichovo nám. 737, 500 02 Hradec Králové, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích č.j. -65 ze dne 8. února 2017

t a k t o :

Odvolání se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením č.j. -65 ze dne 8.2.2017 Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích povolil insolvenčnímu správci 1. správcovská a konkurzní, v.o.s. (dále jen správce) výjimku ke zpeněžení majetkové podstaty dlužnice Moniky Ryvolové (dále jen dlužnice) před vydáním rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužnice (bod I. výroku) tak, že zpeněžení ve výroku specifikovaného nemovitého majetku bude provedeno způsobem obsaženým v usnesení ze dne 6.5.2016 (B-48; bod II. výroku) a dle pokynu zajištěného věřitele prvního v pořadí za podmínek (dále jen ; bod III. výroku), v bodě IV. výroku konstatoval, že zpeněžení majetkové podstaty, mimo bodů II. a III. výroku, bude provedeno podle a správci uložil případný přebytek ze zpeněžení majetkové podstaty po vydání výtěžku zajištěným věřitelům a po odečtení odměny a náhrady výdajů správce deponovat na účtu majetkové podstaty do doby vydání rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužnice (bod V. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že dne 3.6.2015 bylo zahájeno insolvenční řízení (A-1) k insolvenčnímu návrhu dlužnice spojenému s návrhem na povolení oddlužení, že usnesením ze dne 25.6.2015 (A-7) byl zjištěn úpadek dlužnice a bylo povoleno jeho řešení oddlužením, že usnesením ze dne 21.10.2015 (B-19) neschválil oddlužení dlužnice a prohlásil na její majetek konkurs, že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27.5.2016, č.j. -51 bylo usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužnice zrušeno a věc byla soudu I. stupně vrácena k dalšímu řízení, že dne 30.9.2016 navrhl zajištěný věřitel č. 17 Raiffeisenbank, a.s., aby insolvenční soud povolil výjimku k prodeji zajištěného majetku, protože nebylo dosud pravomocně rozhodnuto o způsobu řešení úpadku dlužnice a může dojít ke značnému zhoršení stavu zajištěného majetku (snížení jeho ceny), že dne 13.10.2016 navrhl zajištěný věřitel č. 14 JUDr. Dušan Mičica ze shodných důvodů povolení výjimky k prodeji zajištěného majetku.

Soud I. stupně vysvětlil důvody, pro které výjimku povolil podle , neboť měl za prokázané, že téměř všechny nemovité věci, sepsané do majetkové podstaty dlužnice (vyjma věci zapsané pod bodem c/ v odhadované hodnotě 1.000 Kč), jsou předmětem zajištění ve prospěch přihlášených zajištěných věřitelů, a že udělení výjimky, umožňující správci zpeněžit majetkovou podstatu dlužnice před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, považuje za vhodné řešení pro další průběh insolvenčního řízení bez ohledu na způsob řešení úpadku dlužnice, v souladu s jeho zásadami a s ohledem na uspokojení věřitelů, kteří přihlásili do insolvenčního řízení dlužnice zajištěné pohledávky v celkové výši 16.705.603,91 Kč.

Jen proti bodu I. výroku usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích podala dlužnice odvolání a navrhovala jej změnit, že se návrh na udělení výjimky zamítá. Vyjádřila mimo jiné souhlas se zpeněžením majetkové podstaty, avšak namítala, že neměla dosud příležitost vyjádřit se k přihlášeným pohledávkám, že některé pohledávky přihlášených zajištěných věřitelů popírá alespoň zčásti a zároveň se dovolávala dosavadního průběhu insolvenčního řízení s tím, že doposud nebylo rozhodnuto o způsobu řešení jejího úpadku a že postup insolvenčního soudu poškozuje její práva na spravedlivý proces podle d.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda odvolání proti napadenému usnesení je přípustné, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle insolvenční soud v insolvenčním řízení a) vydává rozhodnutí, jejichž vydání zákon ukládá nebo předpokládá, b) průběžně vykonává dohled nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhoduje o záležitostech s tím souvisejících (dále jen „dohlédací činnost“).

Podle rozhoduje insolvenční soud při výkonu dohlédací činnosti o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení.

Podle proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti, včetně předběžných opatření, není odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak.

Podle zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen (odst. 1). Ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů, pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením anebo pokud insolvenční soud nepovolí výjimku (odst. 2).

Ze shora citovaných ustanovení plyne, že ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů. Ustanovení však připouští z tohoto pravidla zákonnou výjimku v případě věcí, které jsou bezprostředně ohroženy zkázou nebo znehodnocením, jež je možno zpeněžit neprodleně, aniž by takové zpeněžení bylo podmiňováno jakýmkoliv rozhodnutím insolvenčního soudu, a v případě ostatních věcí umožňuje insolvenčnímu soudu v odůvodněných případech povolit výjimku bez jakýchkoliv dalších podrobností. Třeba připomenout, že majetkovou podstatu lze zpeněžit jen způsobem uvedeným v s tím, že při zpeněžení ve veřejné dražbě ( ) a při zpeněžení prodejem movitých věcí a nemovitostí podle ustanovení o výkonu rozhodnutí ( ) není zapotřebí žádného rozhodnutí

insolvenčního soudu a že jen při prodeji majetkové podstaty mimo dražbu ( ) se vyžaduje souhlas insolvenčního soudu, avšak rozhodnutí, jímž insolvenční soud takový souhlas insolvenčnímu správci udělí, je dle konstantní judikatury rozhodnutím vydaným v rámci dohlédací činnosti insolvenčního soudu (§

11 odst. 1 ), proti němuž není odvolání přípustné ( ); blíže k tomu viz

usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12.11.2010, sp. zn. , ; publikováno v SJ 158/2010). Odvolání pak není přípustné ani v případě rozhodování insolvenčního soudu při zpeněžování hodnot určených k zajištění pohledávky, a to jak podle (jedná se o dohlédací činnost), tak podle ve spojení s (srov. ).

Z citovaných ustanovení a s přihlédnutím k judikatuře týkající se zpeněžování majetkové podstaty lze proto dovodit, že též rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž je insolvenčnímu správci povolena výjimka ze zákazu zpeněžit majetkovou podstatu před právní mocí rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve před první schůzí věřitelů, pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením podle , má rovněž povahu rozhodnutí vydaného při výkonu dohlédací činnosti ( ) a nelze je napadnout odvoláním ( ). Na tom nic nemění nesprávné poučení soudu I. stupně o možnosti napadnout je odvoláním.

Odvolací soud proto postupoval podle a odvolání dlužnice odmítl.

P o u č e n í:

Proti tomuto rozhodnutí

n e n í

dovolání přípustné.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku ( ).

V Praze 10. března 2017

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Šárka Mandáková