Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2701/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci se žalobou původně domáhali „zřízení věcného břemene průchodu a průjezdu přes pozemek žalovaného parc. č. 227 v kat. území V. do dvora u domu žalobců čp. 7, postaveného na parcele č. 223 v kat. území V., dále určení, že jsou oprávněni užívat za účelem průchodu a průjezdu pozemek parc. č. 227 v kat. území V. a žalovaný jako vlastník pozemku parc. č. 227 v kat. území V. je povinen strpět právo žalobců vyplývající z věcného břemene\". Řízení o této žalobě bylo usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích (dále jen „soud prvního stupně\") ze dne 1. února 1999, čj. -10, zastaveno s odůvodněním, že nejde o věc náležející do pravomoci soudu. Toto usnesení k odvolání žalobců Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací usnesením ze dne 31. května 1999, čj. -21, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poté žalobci změnili žalobu tak, aby bylo určeno, že právo odpovídající věcnému břemeni v původní žalobě specifikované je právem vydrženým a že žalovaný je povinen toto právo trpět.

Soud prvního stupně pak rozsudkem z 9. března 2000, čj. -62, změněnou žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně rozsudkem, čj. -115, ze 7. července 2000 potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Aniž zmiňují, z čeho dovozují jeho přípustnost, uplatňují dovolací důvody podle a d) Navrhují, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupenými účastníky řízení ( odst. l, odst. l ), zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle odst. l je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení vyjmenovaným. Takové vady žalobci nenamítali a dovolacím soudem nebyly zjištěny.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není v této věci přípustné ani podle , který stanoví, že dovolání je přípustné proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. Usnesením odvolacího soudu z 31. 5. 1999, čj. -21, byl sice zrušen rozsudek soudu prvního stupně z l. 2. 1999, čj. -10, avšak uvedeným rozsudkem bylo rozhodováno o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni a povinnosti takové právo trpět, zatímco dalším rozsudkem z 9. 3. 2000, čj. -10, bylo rozhodováno o jiných nárocích - o určení, že (existující) právo odpovídající věcnému břemeni je právem vydrženým a o trpění tohoto břemene. Zrušující usnesení odvolacího soudu nemohlo tedy obsahovat právní názor, kterým by byl soud prvého stupně vázán.

Dovolání není přípustné ani podle odst. l , neboť odvolací soud ve výroku svého potvrzujícího rozsudku přípustnost dovolání nevyslovil.

Zbývá tedy přípustnost dovolání podle

Podle tohoto ustanovení, nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Žalobci vyslovení přípustnosti dovolání nenavrhli. Proto přípustnost dovolání není dána ani podle

Dovolací soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl ( a odst. l. písm. c/ ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že žalobci nebyli úspěšní a žalovanému náklady, na jejichž úhradu by měl právo, nevznikly (, odst. l, , odst. l ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. listopadu 2000

JUDr. Marie R e z k o v á, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová