Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

414/2015

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-13

U S N E S E N Í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ivany Mlejnkové a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky v insolvenčním řízení dlužníka

Miloslava Lauka,

nar. 22.10.1991, bytem Luhov 42, 330 35 Líšťany, zahájeném na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. -8 ze dne 6. února 2015,

t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. -8 ze dne 6. února 2015 se m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. -8 ze dne 6.2.2015 odmítl insolvenční návrh dlužníka Miloslava Lauka (dále jen dlužník).

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že mu byl dne 15.1.2015 doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením č.j. -6 ze dne 20.1.2015 soud dlužníka mimo jiné vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil svůj insolvenční návrh o přílohy předepsané v (dále jen ), a to o řádný seznam jeho majetku včetně jeho pohledávek s uvedením dlužníků (s popsanými zákonnými náležitostmi, včetně prohlášení o správnosti a úplnosti seznamu), a dále o y dokládající jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Současně byl dlužník poučen o následku nesplnění této výzvy spočívajícího v odmítnutí insolvenčního návrhu dle .

Tuto výzvu dlužník obdržel dne 28.1.2015, načež podáním doručeným soudu dne 3.2.2015 předložil výpis z evidence rejstříku trestů, seznam svých závazků, prohlášení, že nemá žádný majetek, a prohlášení, že si není vědom žádných dalších změn rozhodných skutečností oproti dříve podanému odmítnutému insolvenčnímu návrhu.

Ohledně příloh insolvenčního návrhu dlužník odkázal na y založené ve spisu zn. 32307/2014.

Dlužník jako y, jež mají dokládat jeho úpadek, předložil smlouvu o úvěru uzavřenou se společností ESSOX s.r.o. č. 90108205 (včetně přehledu - rozpisu plateb) a smlouvu o úvěru – konsolidaci půjček uzavřenou se společností GE Money Bank, a.s. dne 21.5.2014 s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z těchto listin soud dovodil mnohost věřitelů dlužníka, když jednoznačně dokládají existenci jeho závazkového vztahu s uvedenými věřiteli.

Dále dlužník v přílohách insolvenčního návrhu předložil 3 karty splátek: v první označené „www.expresscash.cz“ č. 022610 je uvedena poslední úhrada splátky 20.6.2014, ve druhé označené DOOR FINANCIAL je uvedena poslední úhrada splátky 17.6.2014 a ve třetí označené PROVIDENT je uvedena poslední úhrada splátky 20.6.2014; v žádné z těchto listin ale není záznam věřitele o splatnosti dalších splátek nebo o tom, zda byly v době jejich splatnosti uhrazeny, ani tu nejsou uvedeny jiné skutečnosti, ze kterých by bylo možné dovodit, že závazek je více jak 30 dní po splatnosti nebo že dlužník je v úpadku dle .

Při zkoumání splnění povinnosti k předložení listin dokládajících úpadek dlužníka soud vzal v potaz y založené ve spisech zn. , , a .

Soud prvního stupně uzavřel, že z předložených listin lze jednoznačně dovodit jen existenci vícerých věřitelů dlužníka, nikoli i to, že má závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a že je v platební neschopnosti dle . Protože tak – ani přes výše uvedenou výzvu soudu – nebyly předloženy y dokládající úpadek dlužníka, soud jeho insolvenční návrh dle odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal s požadavkem, aby je odvolací soud změnil tak, že mu umožní oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužník uvedl, že soud odůvodnil odmítnutí jeho insolvenčního návrhu nedostatečností tvrzení v kolonce č. 6 návrhu s tím, že tato neposkytují dostatečný podklad pro závěr o úpadku dlužníka ve formě platební neschopnosti dle nebo ve formě předlužení dle , jelikož dlužník neidentifikoval řádně žádného svého věřitele a jeho pohledávku. Dlužník je ale přesvědčen o tom, že uvedl všechny skutečnosti, které jsou pro závěr o jeho úpadku platební neschopností dle rozhodné, přičemž jako přílohu č. 8 návrhu předložil úplný a řádný seznam svých závazků s uvedením nezajištěných věřitelů a jejich pohledávek.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno, byť z jiných než v něm uvedených důvodů.

Z a 5 plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví a 2 , přičemž podá-li insolvenční návrh dlužník, dle je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), seznam svých zaměstnanců, y, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. Tyto seznamy musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v až 4 . V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají, nebo o rozhodnutích, jež byla ohledně dlužníkova majetku příslušným orgánem vydána ( ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, uvést údaj o splatnosti jednotlivých závazků a stručně vysvětlit, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Odděleně musí dlužník uvést věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a proč ( ). Podle všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v . Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený obsahovými náležitostmi dle a zákonem požadovanými přílohami – zejména seznamy majetku, závazků a zaměstnanců obsahujícími údaje uvedené v až 4 . Dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí podat spolu s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení ( a ), který lze dle podat pouze na formuláři předepsaném prováděcím právním předpisem ( ). Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 7. V tom případě slouží připojené seznamy jako povinná příloha insolvenčního návrhu a současně i jako příloha vyžadovaná v pro návrh na povolení oddlužení.

Podle nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle . Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu plyne, že soudu prvního stupně byl dne 15.1.2015 doručen (v pořadí již čtvrtý) insolvenční návrh dlužníka ze dne 13.1.2015 spojený s návrhem na povolení oddlužení učiněným na předepsaném formuláři. V kolonce č. 7 formuláře určené pro podání insolvenčního návrhu dlužník vyznačil, že se domáhá rozhodnutí o svém úpadku, a řádně vylíčil rozhodující skutečnosti osvědčující jeho tvrzený úpadek dle (ve spojení s domněnkou platební neschopnosti dle 3 odst. 2 písm. b/ téhož zákona), když odkázal na své nezajištěné závazky vůči 4 označeným věřitelům v celkové výši 431.726,49 Kč splatné déle než 3 měsíce, které ze svého příjmu (mzdy) není schopen plnit.

K insolvenčnímu návrhu dlužník připojil toliko - formálně řádný - seznam závazků (s označením týchž 4 věřitelů a jejich pohledávek), přičemž požadoval, aby jako další přílohy tohoto návrhu soud prvního stupně převzal y připojené k jeho předchozímu insolvenčnímu návrhu (který byl, stejně jako ostatní předcházející, pravomocně odmítnut), resp. žádal připojit y založené k prvnímu návrhu podanému dne 16.9.2014, na které pak v pozdějších návrzích odkazoval. Tím ovšem nemohlo být nahrazeno splnění dlužníkovy povinnosti, aby dle ke svému nynějšímu insolvenčnímu návrhu ze dne 13.1.2015 (a současnému návrhu na povolení oddlužení) připojil – též – obligatorní seznam majetku sestavený ke dni podání tohoto návrhu. Ohledně seznamu závazků, který dlužník (jako jediný seznam) k posuzovanému poslednímu insolvenčnímu návrhu připojil, navíc lze pochybovat o tom, že je k okamžiku podání tohoto návrhu vskutku správný a úplný, jak o něm dlužník prohlásil, když tento seznam je zcela totožný se seznamem předloženým s prvním dlužníkovým návrhem, tedy shoduje se s ním i co výše vykázaných závazků dlužníka, ačkoli jejich výše se v mezidobí – minimálně co přirůstajících úroků z prodlení, pokud závazky nebyly nijak hrazeny – musela změnit.

Soud prvního stupně proto dlužníka usnesením č.j. -6 ze dne 20.1.2015 vyzval podle mimo jiné k tomu, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil svůj insolvenční návrh o y dokládající jeho úpadek nebo hrozící úpadek a také o úplný a řádný seznam majetku. Přitom dlužníka poučil o náležitostech předepsaných v (ve spojení s ), kterými má požadovaný seznam majetku opatřit; v tom směru ho upozornil, že v seznamu musí řádně jednotlivě identifikovat svůj majetek, včetně pohledávek, a pokud žádné dlužníky nemá, musí to výslovně uvést. Připojil rovněž poučení o procesním následku nesplnění výzvy spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu. Usnesení bylo dlužníku doručeno zvláštním způsobem, a to - při absenci zřízené datové schránky dlužníka - podle na označené adrese jeho bydliště vhozem do domovní schránky dne 28.1.2015.

Na tuto výzvu reagoval dlužník pouze tím, že dne 3.2.2015 doručil soudu stejný (původní) seznam závazků, jakož i svůj výpis z evidence rejstříku trestů, a dále nedatované čestné prohlášení, že nemá žádný majetek (protože bydlí ve společné domácnosti u svojí matky, které patří veškerý jím užívaný majetek), a nesrozumitelné další prohlášení ve znění: „nejsem si vědom žádné jiné skutečnosti – změn, ke kterým by mělo dojít v mezidobí časové lhůty od odmítnutí našeho návrhu na povolení oddlužení – až po podání nové, žádosti návrhu na insolvenční řízení, mimo doplnění návrhu v jeho současné podobě“.

Soud prvního stupně shledal vadu dlužníkova insolvenčního návrhu, pro kterou jej podle napadeným usnesením odmítl, v tom, že přes výše uvedenou výzvu nepředložil y dokládající jeho tvrzený úpadek, když ani z listin připojených k jeho původnímu návrhu (jež soud vzal v úvahu) nevyplývají všechny skutečnosti rozhodné pro přijetí závěru o úpadku dlužníka dle .

Uvedené předně svědčí o tom, že si soud prvního stupně zákonný požadavek vyjádřený v , aby dlužník ke svému insolvenčnímu návrhu připojil též y dokládající jeho úpadek či hrozící úpadek dlužníka, vyložil nesprávně tak, že tato povinnost je splněna, jen pokud dlužníkem předložené y jeho úpadek (dle nebo 3 ), či jeho hrozící úpadek dle vskutku dokládají (dokazují, resp. osvědčují). Ve skutečnosti však tento požadavek - v rovině náležitostí insolvenčního návrhu (jeho způsobilosti věcného posouzení) - směřuje pouze k naplnění procesní povinnosti dlužníka (insolvenčního navrhovatele) nabídnout, co důkazy k prokázání jeho rozhodných skutkových tvrzení, y, jimiž hodlá svůj tvrzený úpadek či hrozící úpadek dokazovat (jež má v tom směru za právně relevantní). Jinou věcí je, zda takto dlužníkem předložené y kýžený důkaz o jeho úpadku (hrozícím úpadku) skutečně poskytují. To však je již otázka meritorního posouzení věci (tedy toho, zda insolvenční návrh je věcně opodstatněn a lze mu proto vyhovět, či nikoli).

Vrchní soud v Praze nicméně již dříve, např. v usnesení sp. zn. , ze dne 25.5.2010, vyslovil, že jakkoli y dokládající úpadek či hrozící úpadek dlužníka jsou dle jednou z předepsaných příloh insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem, je způsobilý projednání - je dostatečným podkladem pro meritorní rozhodnutí - takový dlužníkův insolvenční návrh, který obsahuje všechny předepsané náležitosti a je opatřen řádnými seznamy dle až c) , a to zejména seznamy majetku a závazků, pokud je absence zaměstnanců dlužníka jinak zřejmá. Za splnění těchto podmínek tedy není třeba trvat na předložení dalších příloh insolvenčního návrhu - listin uvedených v , ledaže údaje obsažené v insolvenčním návrhu a seznamech vykazují vzájemné rozpornosti či nejasnosti, které správnost těchto údajů (z hlediska rozhodných tvrzení o úpadku či hrozícím úpadku) zpochybňují, a které je nutno uvést na pravou míru za pomocí příslušných listinných důkazů.

V dané věci ovšem dlužník předložil jen seznam svých závazků, který je z výše uvedených důvodů (co do jeho aktuální správnosti a úplnosti) značně nevěrohodný, a seznam svého majetku (a pohledávek) - žádaný soudem usnesením A-6 - nepředložil vůbec. Za seznam dlužníkova majetku totiž zcela zjevně nelze považovat jeho nedatované „prohlášení o nemajetnosti“ doručené soudu následně dne 3.2.2015, které není označeno ani koncipováno jako seznam majetku, s náležitostmi předepsanými v a 4 , podle kterých musí být ze seznamu zřejmé, zda dlužník vlastní věci, finanční majetek, práva či jiné majetkové hodnoty, včetně pohledávek za třetími osobami, nebo zda žádný takový majetek nevlastní, a nemá-li žádné pohledávky (své dlužníky), musí to v seznamu uvést výslovně.

Podstatná pro rozhodnutí o odvolání je však skutečnost, že soud prvního stupně v usnesení č.j. -6 ze dne 20.1.2015, jímž dlužníka k doplnění insolvenčního návrhu o seznam majetku (a y dokládající jeho úpadek) vyzval, nesprávně stanovil lhůtu ke splnění této dlužníkovy povinnosti tak, že běží již od doručení tohoto usnesení dlužníku. Jde sice o usnesení, jež nelze napadnout odvoláním (jakožto rozhodnutí upravující vedení řízení - ), ale vydal je asistent soudce Mgr. Patrik Kurz (soudcem k tomu pověřený dle ), a proto podléhá speciálnímu námitkovému řízení.

Podle a 5 , o soudech a soudcích, vykonává asistent soudce jednotlivé úkony soudního řízení z pověření soudce, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo rozvrh práce, a je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších soudních úředníků.

Proto se též pro rozhodnutí vydané asistentem soudce uplatní (mimo jiné) úprava obsažená v , o vyšších soudních úřednících. Podle tohoto ustanovení proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení nebo soudním řízení správním, proti němuž nelze podat odvolání, odpor nebo námitky podle , může účastník řízení podat námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí vydané vyšším soudním úředníkem (asistentem soudce) bez jednání potvrdí nebo změní. Proti rozhodnutí předsedy senátu o námitkách, o odmítnutí námitek nebo o zastavení námitkového řízení, není odvolání přípustné. Doručené rozhodnutí, proti kterému již není možné podat námitky, je v právní moci. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na námitkové řízení ustanovení upravující odvolání podle obdobně.

Z uvedeného ve vztahu k předmětným rozhodnutím vydaným vyšším soudním úředníkem nebo asistentem soudce v občanském soudním řízení, jímž je také insolvenční řízení, nutně plyne, že pokud je takovým rozhodnutím stanovena účastníku řízení lhůta ke splnění nějaké procesní povinnosti, tato lhůta běží až ode dne právní moci tohoto rozhodnutí nastalé dle § 9 odst. 2 zákona o vyšších soudních úřednících (marným uplynutím lhůty k podání námitek nebo v důsledku jejich neúspěchu). Pro takové rozhodnutí vydané v insolvenčním řízení pak platí, že tak jak je s jeho doručením spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku (námitek), musí být účastníku řízení dle doručeno zvláštním způsobem; v případě doručování písemnosti dlužníku je pak zvláštní způsob doručení povinný vždy ( ). Doručuje-li insolvenční soud usnesení (či jinou písemnost) zvlášť, postupuje - ve smyslu - podle právní úpravy doručování písemností obsažené v příslušných ustanoveních .

V poměrech projednávané věci tak lze uzavřít, že proti usnesení č.j. -6 ze dne 20.1.2015 vydanému podle asistentem soudce byl dlužník oprávněn podat námitky do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, jak o tom ostatně byl soudem prvního stupně v tomto usnesení poučen. Usnesení bylo dlužníku doručeno zvláštním způsobem (jak náleželo) dne 28.1.2015, a protože proti němu v patnáctidenní lhůtě běžící od dne 29.1.2015 a končící dnem 12.2.2015 ( a 2 ) námitky nepodal, toto usnesení nabylo právní moci dnem 13.2.2015. Soud prvního stupně však dlužníkův insolvenční návrh odmítl napadeným usnesením vydaným již dne 6.2.2015, a tedy tak učinil dříve, než usnesení A-6 ze dne 20.1.2015 nabylo právní moci a než dlužníku v něm určená sedmidenní lhůta k doplnění jeho insolvenčního návrhu vůbec počala běžet. Jakkoli v mezidobí tato lhůta – poté, co usnesení A-6 nabylo právní moci – dlužníku uplynula, aniž by insolvenční návrh – zejména o soudem požadovaný absentující řádný seznam jeho majetku (obligatorní přílohu návrhu) – doplnil, tato okolnost nemůže vést k závěru o věcné správnosti napadeného usnesení. Podle ustálených judikatorních závěrů, vyjádřených již v usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 17.3.2008, uveřejněném pod č. 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, totiž insolvenční navrhovatel může odstranit vady svého insolvenčního návrhu, jen dokud soud prvního stupně nevydá usnesení o odmítnutí návrhu podle . K odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží. Proto nemá významu, že ve lhůtě uplynuvší (teprve) po vydání napadeného usnesení (v rámci odvolacího řízení) dlužník potřebné doplnění svého insolvenčního návrhu neprovedl, neboť v té době by tak již právně účinným způsobem učinit nemohl. Nutno dodat, že dlužník ani neměl důvodu uvažovat o tom, že by svůj insolvenční návrh v odvolacím řízení dodatečně doplnil o řádný seznam svého majetku, když pro tento nedostatek soud jeho insolvenční návrh neodmítl a tedy dal dlužníku (třebaže nesprávně) najevo, že tímto nedostatkem jeho návrh netrpí. Tím spíše nelze dlužníku nijak přičítat k tíži, že se o takovéto dodatečné doplnění svého návrhu nepokusil. Z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení je tak rozhodné jen to, že k jeho vydání nebyly dány podmínky, neboť v té době dlužníku neuplynula (ještě ani nezačala běžet) lhůta k náležitému doplnění insolvenčního návrhu určená dle .

Proto odvolací soud podle ve spojení s napadené usnesení změnil tak, že se dlužníkův insolvenční návrh neodmítá.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( , a ). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 21. dubna 2015

Mgr. Ivana M l e j n k o v á, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Borodáčová