Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
209 C 154/2020
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky částka a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucího z částky částka od datum do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky [částka] a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucího z částky [částka] od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřeli dne datum Smlouvu o úvěru číslo žalobkyně co by postupník uzavřela dne datum se právnická osoba co by postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný informován. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši částka s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové částce částka, a to ve 14 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátka byla splatná datum. Převzetí úvěru žalovaný potvrdil svým podpisem. Svůj závazek však nesplnil řádně a včas, ocitl se v prodlení. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši částka, dlužným úrokem ve výši částka, dlužným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši částka, dlužným poplatkem za sjednání úvěru ve výši částka a dlužným inkasním poplatkem ve výši částka. Žalobkyně požaduje také zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně v žalobě ještě uvedla, že pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem byl podstatný pravidelný a prokazatelný měsíční příjem po odečtení závazků a pravidelných výdajů žalovaného jako jsou například platby nájemného, splátky úvěrové smlouvy nebo hypotéky, plateb SIPO, výdaje související s platbami sociální a zdravotního pojištění, splácení exekuce a podobně. Žalovanému byla dle žalobkyně zaslána dne datum předžalobní výzva.
2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu smlouvu o úvěru číslo ze dne datum, podací lístek ze dne datum, předžalobní výzvu ze dne datum a smlouvu o postoupení pohledávek.
3. K výzvě soudu ještě před nařízeným jednáním žalobkyně do spisu založila listinu nazvanou jako ujednání o zpracování osobních údajů, pracovní smlouvu žalovaného ze dne datum, výplatní listinu žalovaného za měsíc srpen 2017, smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou ze dne datum, kopii osobního dokladu žalovaného, žádost o úvěr ze dne datum a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze stejného dne. Žalobkyně také doplnila tvrzena v tom směru, že žalovaný v době platnosti smlouvy uhradil původnímu věřiteli částku částka třemi splátkami v hotovosti po částka, jednou splátkou na účet ve výši částka.
4. K nařízenému jednání se žalobkyně (její právní zástupce) omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založené listiny. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil se, nepožádal o odročení, k žalobě se písemně nevyjádřil, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy. Soud za uvedené procesní situace věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků. Dokazování soud provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně.
5. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že právnická osoba a žalovaný dne datum podepsali listinu – Smlouvu o úvěru číslo. Věřitel se ve Smlouvě zavázal poskytnout dlužníkovi částka. Dlužník se zavázal věřiteli zaplatit úrok částka, úplatu za poskytnutí úvěru částka, náklady na vyhodnocení úvěrového případu částka, poplatek za inkaso plateb v hotovosti částka ve 14ti splátkách po částka. Žalovaný svým podpisem smlouvy podepsal i převzetí částky částka v hotovosti. Žalobkyně vyhotovila dne datum předžalobní výzvu, ve které žalovanému sdělila že se na něho obrací ve věci dluhu ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřel se právnická osoba. Sdělila žalovanému, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na ni dluh přešel jako na nového věřitele. Sdělila mu, že dluh ke dni výzvy, tj. ke dni datum činí částku částka a vyzvala ho, aby tuto částku plus náklady právního zastoupení ve výši částka ihned uhradil. Mezi právnická osoba a žalobkyní byla datum uzavřena smlouva o postoupení pohledávek.
6. Z listin, které žalobkyně založila do spisu k prokázání zjišťování úvěruschopnosti žalovaného, soud zjistil, konkrétně z pracovní smlouvy mezi právnická osoba a žalovaným ze dne datum, že žalovaný byl přijat do pracovního poměru jako výrobní dělník se dnem nástupu do práce datum na dobu určitou do datum se základní měsíční mzdou částka, podle výplatní listiny mu za měsíc srpen 2017 mu po srážce stravného ve výši částka bylo na účet převedeno částka čistého. Ze smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou ze dne datum uzavřené mezi pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byl nájem ujednán na dobu určitou od datum do datum s měsíčním nájemným včetně záloh na služby ve výši částka splatným vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce na účet pronajímatele. V hodnotícím formuláři u měsíčních příjmů žadatele je uveden příjem částka, jako měsíční výdaje jsou uvedeny dvě částky, a to na bydlení a energie celkem částka, za dopravu, jídlo a osobní náklady částka. Celkové výdaje žadatele jsou vyčísleny na částka měsíčně.
7. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni (její právní předchůdkyni) zaplatil víc, než žalobkyně sama v žalobě tvrdila, tedy víc než celkem částka.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dne ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
10. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).
11. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně spolu skutečně jednali, žalovanému oproti podpisu byla předána částka částka, a podepsaná smlouva o úvěru skutečně obsahuje ujednání o úrocích, úplatě za poskytnutí úvěru, nákladech za vyhodnocení úvěrového případu, poplatcích za inkaso plateb v hotovosti. Smlouva obsahuje i další ujednání jejích účastníků. Ve světle dalších zjištěných skutečností však uvedená smlouva nemůže obstát a dle závěrů soudu je absolutně neplatná. Je pravda, že žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně se otázkou úvěruschopnosti žalovaného zabývala. Tvrdila to v žalobě a k výzvě soudu i doložila listinami. Ještě před poskytnutím úvěru si nechala předložit pracovní smlouvu, výplatní listinu i smlouvu nájemní. Nicméně i přes to do hodnotícího formuláře údaje z předložených listin neuvedla správně, když do kolonky nákladů na bydlení, a to včetně nákladů na energie vepsala pouze částku částka měsíčně. Soud na tomto místě poukazuje na skutečnost, že i kdyby původní věřitelka neměla k dispozici nájemní smlouvu, i kdyby snad žadatel o úvěr sám tvrdil, že na bydlení vynakládá výdaje jen v takové výši, musela by uzavřít, že to není reálné. V daném případě však dokonce měla k dispozici nájemní smlouvu, podle které jen čistý nájem činil částka plus další částka (bez padesáti korun) činily výdaje za zálohy na energie. Zcela bez komentáře soud ponechává druhý a zároveň jediný další měsíční výdaj, který původní věřitelka do celkových měsíčních výdajů žalovaného započetla, to je částku částka na úplně všechno ostatní, tj. na jídlo, dopravu a další osobní náklady (zřejmě tedy i na drogerii, ošacení, obuv a vše ostatní). S ohledem na tyto okolnosti uzavření smlouvy, má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s péčí řádného hospodáře, kdy sice zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, chtěla po něm listiny prokazující jeho majetkové poměry, získané informace však nevyhodnotila správně a soudu předložená smlouva o úvěru je absolutně neplatná.
12. Soud na tomto místě ještě uvádí, že i pokud by smlouvu shledal platnou, je otázkou, nakolik by shledal platnými i všechna dílčí ujednání v ní s přihlédnutím k výši vyplacené částkydélce splatnosti, výším jednotlivých poplatků, úroků, úplat apod.). Touto otázkou se však soud již dále nezabýval s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy.
13. Nicméně v řízení, jak uvedeno výše, bylo prokázáno, že žalovaný převzal od právní předchůdkyně žalobkyně částku částka, bylo prokázáno, že na žalobkyni přešlo právo pohledávky za žalovaným platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek. A nebylo prokázáno, že by žalovaný vrátil žalobkyni (její právní předchůdkyni) víc, než částka.
14. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala. Právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Protože žalovaný převzal celkem částka, vrátil pouze částka, musí žalobkyni vrátit ještě částka, když právě o tuto částku se bezdůvodně obohatil. Proto soud rozhodl výrokem I. tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku částka plus úroky z prodlení z přiznané částky ve smyslu § 1970 o.z., neboť se s placením peněžitého dluhu beze sporu do prodlení dostal a úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
17. Ve zbývající části uplatněného nároku soud žalobu výrokem II. zamítl.
18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal, když ve sporu zásadně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly (alespoň ze spisu nic takového nevyplynulo).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).