Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2510/2014

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-21

U S N E S E N Í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníků – manželů

Jiřího Klimoviče

, nar. 28.4.1977, a

Stanislavy Klimovičové

, nar. 3.2.1973, oba bytem Sokolov,

Marie Majerové 1630, o odvolání

Citibank Europe plc

, sídlem Dublin, North Wall Quay 1, Irsko, zast. JUDr. Janem Brožem, advokátem, sídlem Praha 2, Sokolská 60, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. listopadu 2014, č.j. -14, -4,

t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. listopadu 2014,

č.j. -14, -4,

se p o t v r z u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni osvobodil dlužníky – manžele Jiřího Klimoviče a Stanislavu Klimovičovou (dále též dlužníci) od placení pohledávek věřitelů zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, s tím, že se osvobození vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, na věřitele, kteří své pohledávky

do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, a na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.

V odůvodnění napadeného usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 16.10.2014, č.j. -12 vzal na vědomí splnění oddlužení a zprostil insolvenčního správce (dále jen správce) funkce

a že podáním ze dne 5.11.2014 (B-13) požádali dlužníci o osvobození od placení pohledávek. Ze zprávy správce ze dne 30.9.2014 (B-11) zjistil, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře byly uspokojeny všechny pohledávky nezajištěných věřitelů zahrnuté do splátkového kalendáře. Protože dlužníci řádně a včas splnili schválené oddlužení, když pohledávky přihlášených nezajištěných věřitelů byly uspokojeny ze 100 % jejich výše, a v řízení nezjistil žádné okolnosti, které by vydání rozhodnutí o osvobození od placení pohledávek bránily, postupoval soud I. stupně

až 3 (dále jen ) a návrhu dlužníků vyhověl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se věřitel Citibank Europe plc (dále jen odvolatel) včas odvolal (B-15) a požadoval jeho zrušení a dodatečné přezkoumání své přihlášené pohledávky a její uspokojení v poměrné části. Tvrdil,

že ve smyslu nebyl informován o insolvenčním řízení ani nebyl vyzván k podání přihlášky, přestože byl známým věřitelem, když ho dlužník uvedl

ve svém insolvenčním návrhu. Protože podal přihlášku své pohledávky dne 17.10.2014, jež dosud nebyla přezkoumána ani nebyla odmítnuta, nemohlo být řízení dosud skončeno, přestože soud I. stupně usnesením ze dne 16.10.2014 (B-12), proti němuž není odvolání přípustné, vzal na vědomí splnění oddlužení. Vysvětloval, že dne 10.11.2014 žádal o dodatečné přezkoumání své pohledávky a že soud I. stupně posečkal s negativní odpovědí až na nabytí právní moci usnesení o skončení řízení. Dodal, že je připraven podat na stát žalobu na náhradu vzniklé škody.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka (odst. 1). Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (odst. 2). Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (odst. 3). Při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují ( ), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení (odst. 4).

Z citovaného ustanovení vyplývá, že osvobození dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny,

je pravidelně možné všude tam, kde dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení (při oddlužení plněním splátkového kalendáře jde o povinnosti uvedené v ), tedy tam, kde ekonomický výsledek oddlužení je ten, že se nezajištěným věřitelům dostane plnění ve výši nejméně 30 % hodnoty jejich pohledávek ( ), event. nejméně 50 % hodnoty jejich pohledávek v případě nižších splátek ( ), pokud se dlužník s nezajištěnými věřiteli nedohodne na nižším plnění ( ).

V dané věci postavil soud I. stupně napadené usnesení na zjištění, že dlužníci řádně dostáli všem svým povinnostem podle schváleného způsobu oddlužení,

když všechny pohledávky nezajištěných věřitelů zahrnuté do splátkového kalendáře byly zapraveny ze 100 % jejich hodnoty.

Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu I. stupně, na něž lze odvolatele pro stručnost odkázat, neboť mají v obsahu insolvenčního spisu potřebnou oporu, přičemž tento stav zůstal nezměněn i za odvolacího řízení.

Pokud jde o to, že v dané věci přihlásil odvolatel svoji pohledávku

do insolvenčního řízení přihláškou ze dne 17.10.2014 (P10-1), tedy až po vydání usnesení ze dne 16.10.2014 (B-12) o splnění oddlužení, proti němuž není odvolání přípustné a jímž se insolvenční řízení končí ( ), nemá taková okolnost žádného vlivu na správnost napadeného usnesení, a to bez ohledu na to, že soud I. stupně nepostupoval podle vůči odvolateli jako známému věřiteli se sídlem

v členském státě EU. Jinak řečeno, dlužníkovi Jiřímu Klimovičovi, jenž odvolatele jako svého nezajištěného věřitele řádně označil v návrhu na povolení oddlužení

a v seznamu svých závazků (srov. kolonku č. 16 návrhu na povolení oddlužení založenou na A-1 a seznam závazků založený na A-3/41), nelze klást k tíži okolnost,

že pohledávka odvolatele nebyla zavčasu (tj. v době schválení nebo v době plnění splátkového kalendáře) přihlášena, zahrnuta do splátkového kalendáře a v oddlužení uspokojována, neboť přiznání osvobození od placení pohledávek v plném rozsahu dle náleží též dlužníkovi, který nezpůsobil, že se jeho známý věřitel se sídlem v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska ( ) nemohl přihlásit do insolvenčního řízení. V dané věci to znamená, že dlužníci jsou osvobozeni též od placení pohledávky odvolatele, neboť nezpůsobili, že se odvolatel

do insolvenčního řízení mohl zavčasu nepřihlásit.

Protože dlužníci řádně a včas splnili všechny své povinnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře (čímž splnili předpoklady, pro přiznání osvobození)

a v řízení nevyšly najevo žádné okolnosti, jež by tomu bránily (např. ), soud

I. stupně nepochybil, když dlužníky osvobodil od placení pohledávek podle .

Odvolací soud proto podle napadené usnesení jako ve výroku věcně správné potvrdil.

Přiznané osvobození podle a se nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, a dále pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti ( ).

Přiznané osvobození podle a lze dlužníkovi odejmout, jestliže na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů do 3 let od jeho pravomocného přiznání vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům; to neplatí, jestliže věřitel, který návrh podal, mohl takovou námitku uplatnit před rozhodnutím o přiznání osvobození dlužníku ( ). Přiznané osvobození zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele ( ). Zánik osvobození podle odstavců a 2 se nevztahuje na pohledávky věřitelů, kteří se sami účastnili podvodných jednání s dlužníkem nebo nedovolených výhod; o tom musí být rozhodnuto výrokem usnesení ( ).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí

j e

dovolání přípustné, jestliže

na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( , a ).

V Praze dne 3. února 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Kateřina Vaněčková