Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2730/2000

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4.6.l998, č.j. , bylo manželství účastníků rozvedeno, nezletilá dcera účastníků byla pro dobu po rozvodu svěřena matce a otci byla uložena povinnost přispívat na výživu nezletilé měsíčním výživným ve výši 3.500,- Kč k rukám matky.

K odvolání odpůrce, které směřovalo pouze proti výroku rozsudku soudu prvního stupně o úpravě práv a povinností rodičů vůči nezletilé, Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. listopadu 1999, č.j. -171, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o výchově nezletilé a o nákladech řízení. Výrok o výživném za dobu od 30.9.1998 rovněž potvrdil. Zrušil pouze výrok o výživném pro dobu od 1.10.1998 a v tomto rozsahu vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Rozsudek odvolacího soudu, který nabyl právní moci dne 17.1.2000, napadl odpůrce (dále jen dovolatel) dovoláním, jehož přípustnost odůvodnil odkazem na ustanovení (t.j. že odvolací soud rozhodoval ve věci, která nepatři do pravomoci tohoto soudu, jako soudu obecného s tím, že ji měl řešit senát soudu opatrovnického) a ustanovení (t.j. že mu, jako účastníku řízení o rozvod, byla odňata možnost jednat před soudem). Podle jeho přesvědčení od 1.8.1998, t.j. od účinnosti , který novelizoval zákon o rodině, vznikla hmotně-právní i procesně-právní překážka rozhodování ve věci o rozvod manželství a výchovu a výživu nezletilých dětí s tím, že podle ustanovení takto novelizovaného zákona o rodině nelze manželství rozvést, dokud nenabude právní moci usnesení o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu, které soud vydá v řízení dle ustanovení Od účinnosti novely zákona o rodině tak v řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí dle zákona o rodině může rozhodnout jen specializovaný senát příslušného soudu a nikoli senát soudu obecného, jak se stalo v případě rozsudku soudu prvního stupně. Ten byl sice vyhlášen 4.6.1998, ale byl doručen až po 1.8.1998. Důsledkem shora uvedeného je podle závěru dovolatele skutečnost, že podá-li účastník řízení v takovémto případě odvolání i jen proti výroku o výchově, nemůže nabýt právní moci ani výrok o rozvodu manželství.

Pokud jde o důvod přípustnosti dovolání dle ustanovení , dovolatel namítá, že se prostřednictvím svého právního zástupce omluvil z jednání odvolacího soudu, ten jednal a rozhodl bez jeho účasti, čímž mu odňal možnost jednat před soudem. Navrhl zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Ve svém vyjádření navrhovatelka navrhla odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost.

Po zjištění, že dovolání je v přezkoumávané věci podané oprávněnou osobou, t.j. účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem, jak to vyžaduje ustanovení , že je podané ve lhůtě určené ustanovením , splňuje formální i obsahové náležitosti dle ustanovení , se dovolací soud nejprve zabýval přípustností dovolání, protože dle ustanovení odst. l lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání není přípustné.

Předmětem dovolání je rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci výchovy nezletilé dcery účastníků pro dobu po rozvodu a částečně i ve výroku o výživném, placeném otcem na výchovu nezletilé. Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu ustanovení vylučuje. Navíc se jedná o řízení ve věci upravené zákonem o rodině ve smyslu ustanovení

Dovolatel však tvrdí, že rozsudek odvolacího soudu trpí vadami dle ustanovení , f/, , t.j. vadami, kterými lze napadnout každé rozhodnutí odvolacího soudu. Pokud se zjistí jejich přítomnost, má to za následek zrušení rozhodnutí odvolacího soudu pro zmatečnost. Přípustnost dovolání podle ustanovení je dána pouze tehdy, pokud napadené rozhodnutí uvedené vady skutečně má. Nestačí tedy jen existenci těchto vad tvrdit.

Zákon číslo , kterým byl novelizován zákon o rodině, nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1998. Z obsahu spisu vyplývá, že rozsudek soudu prvního stupně, který byl předmětem odvolacího řízení, byl vyhlášen dne 4. června 1998, tedy ještě za účinnosti zákona o rodině ve znění před novelou, provedenou Přechodná ustanovení tohoto zákona obsažená v čl. VIII. stanoví v odst. 5, že ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé před 1. srpnem 1998. Vznik těchto právních vztahů, jako i práva a povinnosti z nich vzniklé do 31. července 1998, se však posuzují podle dosavadních předpisů. Podle ustanovení je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Při právním posouzení věci (rozumí se tím, jak procesně právní, tak i hmotně právní posouzení), je tak dán okamžik rozhodujícího stavu v těch věcech, kde dochází ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu mezi účastníky. Takovým právním vztahem je v přezkoumávané věci zánik manželství účastníků rozvodem a právní důsledky z toho vyplývající. Ty soud prvního stupně řešil podle ustanovení až 26 zákona o rodině ve znění platném do 31.7.1998. Dovolatelem namítaná vada dle ustanovení není tedy v této věci dána.

Stejná situace platí i pokud jde o dovolatelem namítanou vadu dle ustanovení , t.j. že mu jako účastníku řízení byla nesprávným postupem odvolacího soudu odňata možnost jednat před soudem. Z protokolu o jednání odvolacího soudu vyplývá, že dovolatel byl u tohoto jednání zastoupen J. D. v substituci jím zvoleného advokáta JUDr. L. Ch. Ta při jednání, po přednesu odvolání, omluvila nepřítomnost dovolatele u jednání ze zdravotních důvodů, o odročení jednání nepožádala. Pokud, za uvedené situace, odvolací soud rozhodl v jeho nepřítomnosti, nelze v tomto postupu spatřovat postup nesprávný ve smyslu ustanovení

Zbývá posoudit, zda řízení nebylo postiženo některou z dalších vad, uvedených v ustanovení , ke kterým dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti dle ustanovení Dovolatel se žádné další vady dle uvedeného ustanovení nedovolává a dovolací soud existenci takové vady z obsahu spisu nezjistil. Ten, kdo vystupoval v řízení jako účastník, měl způsobilost být účastníkem řízení i procesní způsobilost, v téže věci nebylo již dříve pravomocně rozhodnuto ani již zahájeno řízení, návrh na zahájení řízení byl podán, a soud byl správně obsazen ( až g/ ).

Na základě shora uvedených skutečnosti odmítl dovolací soud podané dovolání dle ustanovení za použití ustanovení , protože směřuje proti rozhodnutí, proti kterému není dovolání přípustné.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. listopadu 2000

JUDr. František D u c h o ň , v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Marie Plhalová