Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

224 C 288/2020

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení s poukazem na to, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, IČO, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle níž byla žalovanému poskytnuta částka částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem ve výši částka do datum. Protože žalovaný dlužnou částku do sjednané doby splatnosti neuhradil, je povinen ji vrátit včetně poplatku i se zákonným úrokem z prodlení. Pohledávka byla datum smluvně postoupena žalobkyni.

2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Protože účastníci na výzvu soudu souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalobkyně souhlasila již v žalobě, rozhodl soud pouze na základě listinných důkazů.

3. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum mezi právnická osoba a žalobkyní a seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě.

4. Z provedených důkazů (smlouva o úvěru ze dne datum, potvrzení o platbě na účet žalovaného, oznámení žalobkyně o poukázání úvěru na účet žalovaného, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum, předžalobní výzva ze dne datum, podací lístek ze dne datum) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatkem ve výši částka splatit o datum. Měsíční procentní sazba poskytnutého úvěru činila 46,5%, RPSN 13 710,2%.

6. Před podáním žaloby vyzývala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu datum předžalobní výzvou, která byla téhož dne předána k poštovní přepravě. V této výzvě byla žalované stanovena tří denní lhůta k úhradě.

7. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, žádné listinné důkazy k prokázání svých tvrzení nezaložila.

8. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Dle ustálené judikatury (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn.: ) je výrazem posouzení úvěruschopnosti věřitele verifikovat si údaje poskytnuté potenciálním dlužníkem nejenom např. vyžádáním si potvrzení o příjmu, ale ověřením si tvrzení z veřejně přístupných registrů a následně na základě verifikovaných údajů vyhodnotit schopnost dlužníka úvěr splatit, když zákonem chráněným zájmem není jenom ochrana spotřebitele před nepříznivými důsledky platební neschopnosti, ale i ochrana společnosti jako celku před negativními dopady předluženosti jejích členů v podobě navýšení přímých a nepřímých sociálních výdajů. Ze žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by u žalované ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet.

12. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v . Ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem vůbec v úvahu, jako by tomu bylo u případů relativní neplatnosti. Dle ustanovení , (dále jen „“) má soud za prokázánu skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, pokud v řízení nevyšel najevo opak. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalobkyně u žalované ověřovala s odbornou péčí schopnost úvěr splácet, ačkoli jí to zákon pod sankcí absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy ukládá.

13. Je třeba si dále uvědomit, že věřitel ve spotřebitelských úvěrech a zápůjčkách je tím, kdo vykonává faktickou vládu, a je také tím, kdo zcela určuje podmínky smluvního vztahu. Představa, že adhezní spotřebitelské smlouvy může jakkoli významně ovlivnit spotřebitel je zcela lichá. Věřitel je z povahy svého postavení silnější smluvní stranou, má sílu ekonomickou, zná prostředí i právní řád, využívá účinný marketing (který z povahy věci míří na slabá místa člověka, která jsou známá a kdy je jistota, že podstatná část populace mu není schopna vůbec čelit, neboť má jen rozum průměrného člověka jak koneckonců konstatuje i o.z.). Na věřitele, který je podnikatelem zabývajícím se poskytováním zápůjček, tak musí být kladeny nároky uvedené i v Hlavě I. . Věřitel je tedy dle ust. o.z. povinen jednat jako profesionál se znalostmi a pečlivostí, která je s jeho oborem podnikání spojena a pokud tak nečiní a jedná bez odborné péče, jde to k jeho tíži. Odbornou péčí pak není myšleno v daných případech pouze posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr či zápůjčku, ale tento pojem v sobě zahrnuje i požadavek na poctivé, tedy férové jednání (dle ust. o. z.), přičemž sankcí i dle vnitrostátní právní úpravy je ta skutečnost, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany ( o.z.). Věřitel je tak povinen uzavírat jen takové smlouvy, které se svým obsahem poctivému jednání nepříčí.

14. Soud vzhledem ke shora uvedenému nemůže volit jiné důsledky porušení takového typu spotřebitelských smluv, než absolutní neplatnost zneužívajících klauzulí (v případech kdy dospěje k závěru, že se jedná o zneužívající klauzuli), neboť uplatnění jiného postupu (např. moderace na jiné číslo než na 0) by nemělo odrazující účinek, který jako jediný může působit preventivně a zabránit tak již v samotném zárodku výše uvedeným negativním důsledkům. Právě zásada prevence je hlavním důvodem, proč zákonodárce vůbec k prolomení zásady smluvní volnosti přistoupil, přičemž jakákoli moderace ze strany soudu by právě zásadu prevence popírala, neboť by zcela absentoval odrazující účinek. Soud nemůže připustit takový výkon práva, který silnější smluvní straně bezostyšně umožňuje masově porušovat zákon, s tím že za takové jednání bude ještě odměněn, byť o něco méně. obec prevence mimo jiné v sobě zahrnuje i to, že žádný subjekt nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání, tedy nesmí z něj těžit vůbec, a ne jen trochu (§6 o.z.). Smyslem zásady prevence je předcházet nepříznivým důsledkům nepoctivých právních jednání. Vzhledem k uvedenému tak soud předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou.

15. Ustanovení až 2993 obč. zákoníku č. (dále „o. z.“) stanoví, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán, vydat je třeba vše, co bylo získáno podle neplatné smlouvy. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala.

16. Žalovaný od žalobkyně převzal částku částka. Z tvrzení žalobkyně pak vyplývá, že jí neuhradil ničeho a dluží jí tak částku částka. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. o.z. ve spojení s  o.z. a , též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od datum, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalovanému odeslala datum s určením data splatnosti do 3 dnů tj. do datum.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 4,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 52,36 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 47,64 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( )

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.