Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2287/2014

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-34

U S N E S E N Í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a ze soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v konkursu vedeném na majetek manželů – dlužníků

F. H.,

a

J. H.,

oba bytem H. S., o odvolání insolvenční správkyně JUDr. Mgr. Martiny Jinochové Matyášové, sídlem Praha 1, Washingtonova 25, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. listopadu 2014, č.j. -24, -2,

t a k t o :

Odvolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 7.11.2014, č.j. -24, -2, zrušil schválené oddlužení manželů – dlužníků F. H. a J. H. (dále jen dlužníci; bod I. výroku), prohlásil konkurs na majetek dlužníků (bod II. výroku), jenž bude projednáván jako nepatrný (bod III. výroku), a uložil insolvenční správkyni JUDr. Mgr. Martině Jinochové Matyášové (dále jen správkyně), aby podala zprávu o hospodářské situaci dlužníků ke dni prohlášení konkursu (bod IV. výroku).

V odůvodnění soud I. stupně zejména uvedl, že dne 20.6.2014 podala správkyně zprávu o plnění oddlužení za období od 6/2013 do 5/2014, z níž zjistil, že dlužníci nejsou s to splnit podmínky oddlužení, když předpoklad uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů se pohybuje jen kolem 10 % a když dlužníci nepředkládají zprávy a přehledy o svých příjmech, což se potvrdilo též na jednání konaném dne 13.8.2014, kde dlužníci potvrdili správnost uvedených zjištění. Ze zprávy správkyně ze dne 4.11.2014 soud I. stupně ověřil, že stav věci zůstal nezměněn, když se míra uspokojení nezajištěných věřitelů při oddlužení pohybovala kolem 13 % hodnoty jejich pohledávek. Proto soud I. stupně oddlužení zrušil a na majetek dlužníků prohlásil konkurs.

Proti tomuto usnesení soudu I. stupně se včas odvolala jen správkyně a požadovala jeho zrušení a současně vznesla námitky proti navazujícímu usnesení ze dne 7.11.2014 (B-25). Argumentovala především tím, že dlužníci v posledních měsících uhradili částky 9.320 Kč (v srpnu 2014), 7.000 Kč (v září 2014) a 7.000 Kč (v říjnu 2014) s tím, že při pokračujícím plnění ve výši 7.000 Kč měsíčně by byli s to uhradit nezajištěným věřitelům 30 % hodnoty jejich pohledávek.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda uvedené rozhodnutí může napadnout odvoláním správkyně, a dospěl k závěru, že nikoliv.

Podle (dále jen ) insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr (odst. 3). Rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 4). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 4 (odst. 5).

Napadeným usnesením soud I. stupně reagoval na zprávy správkyně o neplnění oddlužení plněním splátkového kalendáře ze strany dlužníků (B-16, B-20, B-23), což dlužníci sami potvrdili na jednání konaném dne 13.8.2014 (B-22); proti takovému rozhodnutí – jak soud I. stupně v poučení správně uvedl – se lze odvolat. Legitimaci k podání odvolání však nemá správkyně jako osoba uvedená v bez dalšího. Z povahy odvolání vyplývá, že odvolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu I. stupně plně vyhověno a kterému byla tímto rozhodnutím způsobena určitá újma na jeho právech. Rozhodujícím je přitom výrok rozhodnutí soudu I. stupně, protože existenci příp. újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska. Při tomto posuzování také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí. Oprávnění podat odvolání tedy svědčí jen tomu účastníku, v jehož neprospěch vyznívá poměření nejpříznivějšího výsledku, který soud I. stupně pro účastníka mohl založit svým rozhodnutím, a výsledku, který svým rozhodnutím skutečně založil, je-li zároveň způsobená újma odstranitelná tím, že odvolací soud napadené rozhodnutí zruší nebo změní.

V daném případě se zrušení oddlužení dlužníků nijak netýká práv či povinností správkyně (její insolvenční nároky nejsou napadeným usnesením jakkoliv dotčeny) a napadeným usnesením nebyla správkyni způsobena jakákoliv újma, kterou by bylo možno odstranit zrušením nebo změnou napadeného usnesení. Třeba zdůraznit, že napadené usnesení vydal soud I. stupně právě na podkladě zpráv správkyně, jejichž pravdivost dlužníci ničím nezpochybnili, přičemž skutkový stav věci zůstal nezměněn i po vydání napadeného usnesení. Správkyně jako zvláštní procesní subjekt ( ) odlišný od účastníků řízení není zástupkyní dlužníků ani věřitelů, v jejichž prospěch by mohla podat odvolání. Je tedy zřejmé, že správkyně není subjektivně legitimována k podání odvolání proti napadenému usnesení; tím by byli především dlužníci, jež však odvolání proti němu nepodali.

Z těchto důvodů postupoval odvolací soud dle a odvolání správkyně odmítl.

Pokud jde o námitky správkyně vznesené proti navazujícímu usnesení ze dne 7.11.2014 (B-25) vydanému asistentem soudce, jímž byla vyloučena insolvenční věc dlužnice k samostatnému projednání, rozhodl o nich soud I. stupně potvrzujícím usnesením ze dne 18.11.2014 (B-27).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí není přípustné dovolání.

V Praze dne 24. listopadu 2014

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.

předseda senátu