Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 501/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Na návrh oprávněné Okresní soud v České Lípě usnesením ze dne 12. 7. 1999, č.j. -3, nařídil podle vykonatelného „platebního výměru OSSZ Česká Lípa z 13. 7. 1998 č.j. 956/98„ k uspokojení pohledávky oprávněné v částce 985.912,- Kč výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinné.

K odvolání povinné Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 9. listopadu 1999, č.j. -11, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z „ustanovení „. V dovolání namítá věcnou nesprávnost výkazu nedoplatků č.j. 956/98 vedeného na její jméno s tím, že pohledávka obsažená v tomto výkazu je v podstatné části totožná s pohledávkou obsaženou ve výkazu nedoplatků č.j. 193/97 vedeném na jméno zemřelého manžela povinné, M. K.; existují tak dva tituly na zaplacení shodných pohledávek. Je přesvědčena, že Okresní správa sociálního zabezpečení změnila vykonatelný výkaz nedoplatků č.j. 193/97 na č.j. 956/98 pouhou změnou jména a příjmení při zachování ostatních identifikačních znaků – variabilního symbolu plátce, identifikačního čísla, čímž neoprávněně překonala zásadu dědického řízení, podle níž povinnost hradit dluhy zůstavitele je omezena cenou zanechaného majetku„. Dovolatelka nebezpečí plynoucí ze zmíněné záměny podcenila, což však neomlouvá odvolací soud, že se při svém rozhodování její námitkou o existenci shodných výkazů nedoplatků za shodné období na shodné nedoplatky na sociálním zabezpečení, které dlužil zemřelý manžel dovolatelky, nezabýval. „Ačkoliv je výkaz nedoplatků č.j. 956/98 formálně označen bezvadně, trpí vadou právní – přechodem povinností ze zůstavitele na dovolatelku bez právního důvodu„. Dovolatelka navrhla zrušení jak usnesení odvolacího soudu, tak i usnesení soudu prvního stupně a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( ), a po přezkoumání věci bez nařízení jednání ( věta první ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkou rozsudků, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není), jestliže trpí vadami uvedenými v ustanovení .

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo

d) změněno usnesení soudu prvního stupně; to neplatí, jde-li o usnesení o nákladech řízení, o příslušnosti, o předběžném opatření, o přerušení řízení, o pořádkové pokutě, o znalečném, o tlumočném, o soudním poplatku, o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení zástupce účastníku nebo o jeho odvolání, o nepřipuštění zastoupení, o odměně notáře za provedené úkony soudního komisaře a jeho hotových výdajích, o odměně správce dědictví a jeho hotových výdajích,

e) rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§ 208); to neplatí o věcech, v nichž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč,

f) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,

g) odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu,

h) odvolání odmítnuto,

i) odvolací řízení zastaveno.

Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu ( ). Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( ). Dovolání však není podle a 2 přípustné proti usnesením, jimiž bylo rozhodnuto ve věcech upravených zákonem o rodině (239 odst. 3 ).

V posuzovaném případě povinná napadla dovoláním usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Protože nejde o potvrzující usnesení ve smyslu ustanovení , a přípustnost dovolání proti tomuto usnesení neplyne ani z ustanovení , b/, c/, e/ a f/ , mohla by přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu v dané věci vyplývat již pouze z ustanovení , nebo by ji mohl zakládat některý z důvodů uvedených v ustanovení

Podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení v dané věci nejsou splněny, protože odvolací soud ve výroku svého usnesení přípustnost dovolání nevyslovil. Uvažovat přípustnost dovolání v intencích ustanovení je vyloučeno již proto, že dovolatelka neučinila návrh na vyslovení přípustnosti dovolání.

Přípustnost dovolání není v posuzovaném případě založena ani z hlediska ustanovení Povinná sice v dovolání na toto ustanovení výslovně odkazuje, neuvádí však, kterou vadou způsobující zmatečnost by mělo být řízení o výkon rozhodnutí postiženo; veškerou argumentaci upíná ke zpochybnění správnosti nalézacího řízení a rozhodnutí v něm vydaném (pro nařízení výkonu rozhodnutí však stačí, že rozhodnutí, které je jeho podkladem, je formálně a materiálně vykonatelné – jeho věcnou správností se v tomto řízení již nelze zabývat). Ze spisu pak žádná z vad taxativně uvedených v ustanovení nebyla zjištěna.

Protože dovolání proti usnesení odvolacího soudu není z hledisek ustanovení , a přípustné, Nejvyšší soud České republiky dovolání povinné - aniž by se věcí mohl dále zabývat – podle ustanovení věty první a odmítl; ve smyslu ustanovení věty první rozhodl bez jednání.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 28. listopadu 2000

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová