Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1797/2000

U S N E S E N Í

Dovolání otce se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem v záhlaví označeným k odvolání otce rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 7. prosince 1999, č.j. -52, jímž bylo výživné otce k nezletilé zvýšeno od 1. července 1999 do 30. září 1999 na 500,- Kč měsíčně a od 1. října 1999 na 580,- Kč měsíčně, splatných vždy do 5. dne každého měsíce předem k rukám matky, s tím, že nedoplatek výživného vzniklý zvýšením za dobu od 1. července 1999 do 7. prosince 1999 ve výši 1.140,- Kč je otec povinen uhradit ve splátkách 100,- Kč měsíčně spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek počínaje únorem 2000, ve výroku o zvýšení výživného potvrdil a ve výroku o nedoplatku výživného změnil tak, že za dobu od 1. července 1999 do 28. března 2000 činí 1.830,- Kč a otci se ukládá jej splácet ve splátkách 100,- Kč měsíčně splatných spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek k rukám matky, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku.

Otec v podaném dovolání, jež směřuje do výroku odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o zvýšení výživného potvrzen, namítá, že soud prvního stupně nevzal náležitě v úvahu rozhodné skutečnosti, t.j. potřeby oprávněné a možnosti povinného. K jednání odvolacího soudu, nařízenému na den 28.3.2000 v 10.15 hodin, se dostavil se zpožděním, způsobeným dopravními problémy v 10.18 hod., avšak byl hned předvolán k vyhlášení rozsudku. Má za to, že tímto postupem odvolacího soudu mu byla odňata možnost jednat před soudem, takže „možnost dovolání\" dovozuje z ustanovení Navrhuje, aby Vrchní soud (správně Nejvyšší soud) rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí.

Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou - účastníkem řízení ( ) řádně zastoupeným advokátem a splňuje formální i obsahové znaky předepsané ustanovením

Nejvyšší soud České republiky, který jako soud dovolací ( ) věc projednal bez jednání ( věta první ) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ). tak činí v ustanovení , , a

Dovolání v této věci směřuje proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu ve výroku o výživném pro nezletilé dítě, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Z hlediska přípustnosti dovolání přichází v úvahu ustanovení či Podle těchto ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, nebo jestliže odvolací soud ve výroku svého rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Nic z uvedeného se však nevztahuje na rozsudky ve věcech upravených v zákoně o rodině, s výjimkou rozsudku o omezení nebo zbavení rodičovských práv, o určení (popření) otcovství nebo o nezrušitelné osvojení ( , ).

Se zřetelem k této zákonné úpravě přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu potvrzujícího rozsudek soudu prvního stupně ve věcech upravených zákonem o rodině, k nimž patří i rozsudky upravující výživné rodičů k nezletilým dětem ( a násl. zákona o rodině), aniž by posuzovaná věc byla výjimkou ve smyslu ustanovení či , nelze učinit jiný závěr, než že pro povahu věci, v níž soud prvního stupně i soud odvolací rozhodoval, dovolání ve smyslu ustanovení a , 2 není přípustné.

Proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, bez zřetele na formu, výsledek rozhodnutí nebo předmět řízení (s výjimkou rozsudků, jimiž bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není) je dovolání ve smyslu ustanovení přípustné, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu trpí některou z vad v tomto ustanovení výslovně uvedených. K takovýmto vadám dovolací soud přihlédne vždy z úřední povinnosti.

Protože jiné vady řízení podle ost. 1 tvrzeny nebyly a z obsahu spisu ani nevyplývají, je pro závěr o přípustnosti (a současné důvodnosti) dovolání rozhodující, zda řízení trpí vadou, na níž poukazuje dovolatel. Přípustnost dovolání však není založena již tím, že dovolatel příslušnou vadu řízení tvrdí, ale až zjištěním, že řízení takovou vadou skutečně trpí.

Podle je dovolání přípustné, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Odnětím možnosti jednat před soudem je takový postup soudu, který účastníku odnímá možnost realizovat ta procesní práva, která mu zákon přiznává. Tím je právo účastníka, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti (článek 38 odst. 2 d, vyhlášené usnesením předsednictva ČNR jako součást ústavního pořádku České republiky). To ovšem neznamená, že by soud nemohl jednat a rozhodnout ve věci bez jeho přítomnosti; účastníku je však vždy povinen poskytnout možnost, aby věc v jeho přítomnosti projednána byla. Ustanovení ukládá soudu, aby - nestanoví-li zákon jinak - nařídil k projednání věci jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnosti je třeba, přičemž předvolání musí být doručeno účastníkům tak, aby měli dostatek času k přípravě. Na účastníku pak je, zda svého práva využije, či nikoli. Podle pokračuje soud v řízení, i když jsou účastníci nečinní; nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání, aniž požádal z důležitého důvodu o odročení, může soud projednat věc v jeho nepřítomnosti.

O takový případ jde i v projednávané věci. Dovolatel odvolací jednání, k němuž byl řádně předvolán, zmeškal a sám ani netvrdí, že by o odročení odvolacího jednání požádal; dostavil se teprve k vyhlášení rozsudku. Podle obsahu protokolu o jednání odvolacího soudu dne 28.3.2000 na č. listu 76 jednání (jemuž byla přítomna matka nezletilé) počalo v 10.15 hod. a skončilo v 10.30 hod. vyhlášením rozsudku; otec se dostavil před vyhlášením rozsudku 10.25 hod. O správnosti protokolu o jednání odvolacího soudu není důvodu pochybovat, neboť ohledně dostavení se otce k jednání až před vyhlášením rozsudku je ve shodě s jeho vyjádřením (a to ani ohledně časového vymezení, neboť lze pokládat za vyloučené, že by jednání, během nějž byl rekapitulován dosavadní průběh řízení, přečteno otcovo odvolání, jakož i listinné zprávy o výdělcích obou rodičů, o výši otcova důchodu, o vedení L. Č. v evidenci uchazečů o zaměstnání, vyjádření soudkyně k otcem vznesené námitce podjatosti a zachycen matčin přednes a její odpověď na dotaz soudu, mohlo proběhnut v otcem uváděném rozsahu pouhých tří minut).

Jestliže tedy odvolací soud za uvedených okolností jednal v otcově nepřítomnosti, nepochybil, neboť tak v souladu s cit. ustanoveními mohl učinit, nelze v této skutečnosti spatřovat naplnění ustanovení , protože nejde o nesprávný postup soudu, jímž by dovolateli možnost jednat před soudem odňal.

Námitky dovolatele, představující ve skutečnosti dovolací důvody podle ustanovení a d/ , tedy že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování a že spočívá na nesprávném právním posouzení věci, by byly zohlednitelné a dovolací soud by k nim mohl přihlédnout jen tehdy, jestliže by dovolání bylo přípustné podle ustanovení či , což, jak již bylo vyloženo, v daném případě splněno není.

Protože rozsudek odvolacího soudu není vadou uvedenou v ustanovení , ani ostatními vadami uvedenými v ustanovení postižen a protože z hlediska ustanovení a proti němu není dovolání přípustné, je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání otce, aniž by se mohl zabývat jeho důvodností, podle ustanovení věta první a odmítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. listopadu 2000

JUDr. Karel Podolka, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Lovíšková