Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
223 C 140/2020
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum a úroku ve výši 21,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky [částka], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroku ve výši 21,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky částka s úrokem a úrokem z prodlení, a dále částky částka s odůvodněním, že dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalované dne datum na její bankovní účet úvěr ve výši částka, v souladu se smlouvou byla zbývající část úvěru ve výši částka převedena na účet zprostředkovatele jako provize. Úvěr včetně sjednaného úroku měl být v celkové výši částka splacen formou 40 měsíčních splátek po částka se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce, první splátka byla splatná dne datum. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Jelikož však žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, byl úvěr ke dni datum (odesláním oznámení o zesplatnění) zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k jeho zaplacení. Žalovaná byla o zaplacení upomínána také před zesplatněním upomínkami ze dne datum a datum. Žalobkyně požaduje zaplatit dlužné splátky ve výši částka (3 x částka), dlužnou zesplatněnou jistinu ve výši částka, účelně vynaložené náklady na upomínání ve výši 3 x částka, smluvní pokutu za prodlení ve výši 3 x částka, přičemž tato byla sjednána za každý jednotlivý případ prodlení se splátkou, takto se žalovaná do zesplatnění úvěru dostala do prodlení se třemi splátkami, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru od datum (den následující po zesplatnění) do datum, tedy částku částka. Žalobkyně požaduje z dlužné zesplatněné jistiny ve výši částka také úrok ve výši 21,05 % ročně a zákonný úrok z prodlení, od datum (den následující po zesplatnění) do zaplacení.
2. K ústnímu jednání nařízenému na den datum se žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř. ), v nepřítomnosti účastníků.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo včetně úvěrových podmínek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový úvěr ve výši částka, a to v částce částka na její bankovní účet č. bankovní účet, částka částka představovala provizi, žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši 21,05 % ročně ve 40 měsíčních splátkách po částka, splatných 20. dne v každém kalendářním měsíci, splatnost první splátky byla sjednána ke dni datum. Při řádném splácení měla žalovaná uhradit celkem částka. Z potvrzení právnická osoba, ze dne datum o provedení transakce vyplývá, že úvěr byl žalované v částce částka vyplacen dne datum na bankovní účet č. bankovní účet, provize částka byla téhož dne vyplacena na účet žalobkyně. Z formuláře posouzení úvěruschopnosti zákazníka, čestného prohlášení o výdajích a příjmech spotřebitele, výpisu z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy se žalovanou zjišťovala výši jejích příjmů, výdajů, dluhů, ověřovala, zda není vedena jako dlužník v insolvenčním rejstříku či v evidenci exekucí. K ověření údajů získaných od žalované žalobkyně vyžádala výplatní pásky za říjen a prosinec 2019 a výpis z účtu žalované za měsíc leden 2020. Ze smlouvy bylo zjištěno, že provize za poskytnutí úvěru v daném případě činila částka. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části po dobu delší než dva měsíce bylo v čl. IV odst. 1 písm. d) smlouvy sjednáno, že dojde k zesplatnění úvěru, a to dnem odeslání písemného oznámení. Smluvní pokuta za prodlení ve výši částka za každou takovou splátku a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru při zesplatnění byly sjednány v čl. IV odst. 2 písm. b) a c) smlouvy. Náklady účelně vynaložené ve výši částka za každou písemnou upomínku pro nesplácení splátek byly sjednány v čl. IV odst. 4 písm. b) smlouvy. Z bonity smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho, celkem dluží částka. Žalobkyně zesplatnila úvěr dopisem ze dne datum, zároveň vyzvala žalovanou k zaplacení do 10 dnů od odeslání dopisu. Soudu byl předložen také podací lístek, ze kterého bylo zjištěno, že dopis byl žalované odeslán dne datum.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 86 odst. 1 ,2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18)
7. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Z výpisu z insolvenčního rejstříku a z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že lustrace byla pro osobu žalované provedena s negativním výsledkem. Žalobkyně vyžádala od žalované údaje prostřednictvím formuláře„ posouzení úvěruschopnosti zákazníka“, dále prostřednictvím čestného prohlášení. Žalovaná uvedla, že je svobodná, nežije s nikým ve společné domácnosti, druh bydlení je nájemní byt. Pracuje u právnická osoba Měsíční příjmy má ve výši částka, měsíční příjmy domácnosti činí částka, výdaje činí částka za bydlení, částka za další úvěry a částka za ostatní. Žalobkyně dále zjišťovala počet obyvatel v obci, poté stanovila normativní náklady na bydlení v částce částka, životní minimum v částce částka a nezabavitelnou částku částka. Příjmy byly ověřovány skrze výplatní pásky za říjen 2019 a prosinec 2019, dále byl předložen výpis z účtu žalované za leden 2020. Z uvedených listin bylo zjištěno následující: žalovaná byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr, nevyplývá však u jakého zaměstnavatele ani na jak dlouhou dobu. Za říjen 2019 jí byla vyplacena čistá mzda částka, za prosinec 2019 jí byla vyplacena čistá mzda částka, vždy na dobírku. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že za leden 2020 činil počáteční zůstatek na účtu částku 3 801, částka, konečný zůstatek na účtu činil částka. Dne datum byla na účet připsána částka částka z účtu právnická osoba
10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované odpovídajícím a dostatečným způsobem. Předložené listin y vykazují rozpory, přičemž dle čestného prohlášení o výdajích a příjmech spotřebitele žalovaná nežije s nikým ve společné domácnosti, avšak v dalších dokumentech (smlouva o úvěru, posouzení úvěruschopnosti) je uváděn příjem domácnosti v odlišné výši od příjmu žalované. Žalobkyně také nezjišťovala, zda pracovní poměr je u žalované sjednán na dobu neurčitou či určitou, případně na jak dlouho. Nebylo vyžádáno, respektive soudu předloženo žádné potvrzení zaměstnavatele či pracovní smlouva. Výše mzdy byla ověřena skrze dvě výplatní pásky (a výpis z účtu), avšak stěžejní je také doba, po kterou před uzavřením smlouvy a především po uzavření smlouvy žalovaná mzdu pobírala/pobírá. Žalovaná měla úvěr splácet po dobu 40 měsíců, žalobkyně tudíž měla zjišťovat, zda bude žalované vůbec mzda po tuto dobu vyplácena, respektive zda bude zaměstnaná.
11. Žalovaná dále ve smlouvě uvedla, že žije v nájemním bytě. Dle formuláře náklady bydlení činí částka a ostatní náklady částka. Taková částka životních nákladů, tzn. za nájem, související energie, stravování, ošacení a další obvyklé náklady (telefon, internet) je zcela neodpovídající a podhodnocená. Žalobkyně měla být obezřetná a provádět další dotazování, a zejména si měla nechat předložit listin y k prokázání takového tvrzení žalované, jako např. nájemní smlouvu, faktury za energie, telekomunikační služby apod.
12. Žalobkyně také zcela opomenula tvrzení žalované o výdajích za úvěry ve výši částka - není jasné, zda se jedná o celkovou částku či měsíční splátky, u jakého počtu úvěrujících si žalovaná půjčila, jak a zda řádně splácí. Žalobkyně si mohla nechat předložit úvěrové smlouvy, splátkový kalendář, přehled splácení, případně také výpisy z účtu žalované za delší časové období. Také z nich mohla učinit závěry o příjmech a výdajích, celkové finanční situaci žalované, když z jednoho předloženého výpisu plyne konečný zůstatek v nepatrné výši, což pravděpodobně svědčí o neexistenci finančních rezerv.
13. Soud tudíž uzavírá, že žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalované prováděla (např. doložení příjmu), ale za situace, kdy nezkoumá dostatečným způsobem také výdaje, respektive nevyžádá si od spotřebitele listin y k prokázání poskytnutých tvrzení, postrádá takový postup na významu, neboť je možné, že i osoba, která dosahuje vysokých příjmů, je tak zadlužena, že úvěruschopná není. Žalobkyně navíc neověřila ani další tvrzení žalované (pracovní poměr).
14. Soud ani nemohl poskytnout žalobkyni poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž takové poučení se poskytuje účastníku pouze při jednání. Žalobkyně svá procesní břemena, především břemeno důkazní, neunesla.
15. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
16. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši částka, žalovaná neuhradila ničeho, to ostatně ani netvrdila. Žalobkyně má tudíž podle § 2991 o. z. právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka, ve zbývajícím rozsahu žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl.
17. Žalobkyni vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení vzniklo také právo na úrok z prodlení dle §1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 57,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 78,74 % a úspěchu žalované v rozsahu 21,26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka O jejich splatnosti k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).