Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 266/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Výše označeným usnesením Vrchní soud v Praze odmítl odvolání žalované do rozsudku pro zmeškání Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 31. října 2000, čj. -17, protože je shledal nepřípustným.

Vrchní soud v Praze z obsahu spisu zjistil, že soud prvního stupně dne 3. 10. 2000 odeslal účastníkům předvolání k jednání, které nařídil na 31. 10. 2000. Dne 6. 10. 2000 učinila pošta v místě doručování žalované první marný pokus o doručení, a protože žalovaná nebyla zastižena, učinila pošta druhý pokus dne 9. 10. 2000. Po tomto druhém marném pokusu, bylo žalované oznámeno uložení na poště. K převzetí zásilky nedošlo a po úložní době byla zásilka vrácena zpět soudu prvního stupně. Dne 30. 10. 2000 došlo z nejasných důvodů k opětovnému pokusu o doručení předvolání žalované, která si zásilku dne 1. 11. 2000 převzala. Odvolací soud konstatoval, že procesně právní účinky prvního doručení zmařeny nebyly a předvolání žalované na jednání bylo podle ust. doručeno náhradním způsobem dne 12. 10. 2000 (tj. třetím dnem po uložení zásilky na poště). Žalovaná se bez řádné omluvy k prvnímu nařízenému jednání nedostavila a po návrhu žalobce tak byly splněny všechny předpoklady k vydání rozsudku pro zmeškání podle ust.

Proti tomuto usnesení Vrchního soudu podala žalovaná dovolání, ve kterém navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení a rovněž výše uvedený rozsudek pro zmeškání Krajského obchodního soudu v Praze zrušil. Současně žádá o odložení vykonatelnosti rozsudku Krajského obchodního soudu v Praze.

Dovolatelka je přesvědčena, že nebyly dány důvody k vydání rozsudku pro zmeškání, protože žalobce před vyhlášením zpochybnil skutečnou výši požadované částky, když provedl částečné zpětvzetí žaloby a nepředložil soudu kompletní agendu týkající se úvěru poskytnutého žalované. Dovolatelka poukazuje na některé podstatné doklady, které mají vliv na celé řízení a domnívá se, že situace je naprosto zmatečná, když žalobce žaloval kromě ní ještě zástavního věřitele pana Ch., tedy dva subjekty a přitom požaduje splácení jednoho úvěru. V odvolání žádala, aby soud zrušil rozsudek pro zmeškání, ale tento návrh soud vůbec neřešil a zabýval se pouze odmítnutím jejího odvolání. Dovolatelka dále poukazuje na skutečnost, že bylo prokázáno, že se o konání jednání dověděla až den poté, co se jednání konalo, a tak se ho nemohla zúčastnit. V místě trvalého bydliště, kam bylo doručováno, se dovolatelka zdržovala zřídka, protože, jak dokládá pracovním výkazem, je zaměstnána u M. pekáren, kde vykonává funkci vedoucí podnikové prodejny s nepřetržitým provozem, od pondělí do pondělí, přičemž je na pracovišti od 6.00 do 19.00 a tento časový režim jí neumožňoval návštěvu pošty. Pokud má volno, stará se o nemocnou matku, jejíž zdravotní stav vyžaduje celodenní péči, což dokládá lékařskou zprávou. Tyto důvody vedly k tomu, že se dovolatelce nepodařilo včas převzít předvolání k jednání. Také jí vůbec nebylo známo, že by jí žalobce žaloval, když úvěr stále splácí. Dovolatelka žádá Nejvyšší soud České republiky aby k těmto okolnostem přihlédl a věc vrátil k dalšímu řízení.

Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „“).

Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou - účastníkem řízení ( ), řádně zastoupeným advokátem a splňuje formální i obsahové znaky předepsané ustanovením a je přípustné podle ust. ; není však důvodné.

Předpokladem pro vydání rozsudku pro zmeškání podle ustanovení mimo jiné je, aby předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou nejméně pět dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a aby byl žalovaný o následcích nedostavení se poučen.

Podle ustanovení nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

V usnesení ze dne 29. 6. 2000, sp. zn. Nejvyšší soud judikoval, že předvolání k prvnímu jednání je třeba pokládat za doručené i v případě, kdy si je adresát i přesto, že se v místě bydliště zdržoval, nevyzvedl, přičemž třetí den od uložení zásilky na poště je dnem doručení.

V posuzovaném případě z obsahu spisu (č.l. 13a) vyplývá, že zásilka určená do vlastních rukou, kterou bylo žalované zasíláno předvolání k jednání soudu prvního stupně konanému dne 31. 10. 2000 spolu s poučením o následcích nedostavení se k jednání, byla doručována v souladu s ust. , když první výzva ze dne 6. 10. 2000 byla marná a po druhém marném pokusu o doručení ze dne 9. 10. 2000, byla zásilka uložena na poště. Ani z dovolání žalované se nepodává, že by se ve výše uvedených dnech nenacházela v místě doručování, jen poukazuje na okolnosti, proč nemohla zásilku vyzvednout. Den 12. 10. 2000 (třetí den od uložení na poště) nutno tedy považovat za den doručení předvolání k prvnímu nařízenému jednání.

Odvolací soud posoudil věc podle ust. , které předpokládá, že adresát se v místě doručování zdržuje. Pokud v konkrétním případě se adresát v čase a místě doručování zdržoval, nelze odvolacímu soudu vytknout nesprávné právní posouzení. Dovolatelka netvrdí a ani neprokazuje, že právě ve dny doručování dne 6. 10 a 9. 10. 1999 se v místě bydliště nezdržovala, takže si nemohla vyzvednout oznámení pošty o uložení zásilky (z poštovní schránky) resp. se o tomto oznámení dozvědět. To, že se v místě doručování zdržovala v různém denním časovém režimu pro pracovní zaneprázdnění, není z hlediska doručování podle cit. ustanovení, rozhodné.

Nastala-li fikce doručení podle ust. , je opětovně doručování soudem právně nevýznamné; může mít již jen informativní charakter a nezakládá účinky doručení (srov. usnesení ze dne 8. března 2001, sp. zn. uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 4., pod č. C 339//).

V dané věci tak není naplněn žádný dovolací důvod podle ust. , jemuž by korespondovaly námitky vznesené dovolatelkou.

Podle ust. je dovolací soud povinen i bez návrhu přihlédnout k vadám uvedeným v a k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Protože takové vady se z obsahu spisu nepodávají a dovolatelka je ani netvrdila, nezbylo, než dovolání žalobce jako nedůvodné zamítnout (, věta před středníkem ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle v návaznosti na ust. , a Žalovaná neměla v dovolacím řízení úspěch a žalobci, podle obsahu spisu, v řízení o dovolání náklady, na jejichž náhradu by měla právo, nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 21. listopadu 2000

JUDr. František F a l d y n a, CSc., v. r.

předseda senátu