Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 412/2020

1. Žalobou doručenou soudu dne 31.8.2020 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkové částky 9 704 Kč. Žalobkyně uvedla, že poskytla žalované na její žádost dne 18.12.2019 spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč, který byl původně splatný dne číslo 2020. Na žádost žalované byla splatnost v souladu se smlouvou prodloužena do 19.6.2020 Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku. Totožnost žalované byla žalobkyní ověřena pomocí ověřovací platby ve výši 1 Kč, kterou žalovaná zaslala ze svého bankovního účtu a dále z kopie občanského průkazu. Žalovaná zároveň uvedla, že řádně ověřila úvěruschopnost žalované jednak lustrací veřejných rejstříků a dále vyžádáním výplatních pásek, výpisem z účtu, výdaje pak čestným prohlášením žalované. Rovněž byla žalobkyní zohledněna skutečnost již dříve řádně splaceného poskytnutého úvěru žalobkyní. Žalovaná se úvěr zavázala vrátit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 3 204 Kč. Jelikož však svůj závazek ze smlouvy porušila a na poskytnutý úvěr žalobkyni ničeho neuhradila, žalobkyně proto požadovala zaplacení jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatku za úvěr ve výši 3 204 Kč spolu s náklady ve výši 450 Kč a 650 Kč za dvě upomínky zaslané v souladu s článkem 7.4 smlouvy o spotřebitelském úvěru a úhradu částky 1 500 Kč za předání pohledávky k inkasnímu řízení. Dále se domáhala úhrady smluvní pokuty podle čl. 7 a 7.3 smlouvy o úvěru ve výši dvakrát 450 Kč, tj. celkem 900 Kč. Žalovaná na dluh ničeho neuhradila a nereagoval ani na zaslanou předžalobní upomínku ze dne 26. 6. 2020.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, za souhlasu žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 18.12.2019 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru na základě níž se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 3 000 Kč na dobu 30 dní, s úrokem ve výši 39% ročně a žalovaná se zavázala vrátit úvěr žalobkyni spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč, celkem částku 6 300 Kč Smlouva obsahovala i č. účtu žalované bankovní účet Smlouva měla být digitálně podepsána, za podpis žalované je uvedeno její jméno, příjmení, rodné číslo, datum 17.12.2019 18: 59:02 a IP adresa, za žalobkyni je uvedeno pouze právnická osoba, datum 18.12.2019. Ze smlouvy však není patrné, kdo a kdy tyto údaje na smlouvu připojil. Smlouva o úvěru předložená soudu v elektronické podobě je souborem ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen až dne 31.8.2020 v 11:00:08.

5. Dokument Předsmluvní informace obsahují základní parametry poskytovaného úvěru. Na informaci je uvedeno - digitálně podepsáno v obec, s vytištěným jménem a rodným číslem žalované, s datem 17.12.2019 18: 59:01 a IP adresou. I zde není patrné, kdo a kdy tyto údaje na smlouvu připojil. Dokument předložený soudu v elektronické podobě je souborem ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen až dne 31.8.2020 v 11:00:04.

6. Z kopie občanského průkazu žalované má soud za prokázané, že žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalované, čímž došlo k ztotožnění její osoby a ověření jejích osobních údajů, které se shodují s údaji uvedenými na smlouvě a v žalobě.

7. Z potvrzení vydaných právnická osoba o obdržení a provedení tuzemské platby ze dne 31.8.2020 má soud za prokázané, že dne 4.4.2019 byla na účet žalobkyně připsána částka 1 Kč z účtu vedeného na jméno žalované, který se shoduje s účtem uvedeným na úvěrové smlouvě, a že na tento účet byla dne 18.12.2019 z účtu žalobkyně poukázána částka 3 000 Kč s uvedením Simplepujcka splatnost 20.1.2020.

8. právnická osoba k žádosti o součinnost ze dne 17.12.2020 vyplývá, že majitelem účtu č. bankovní účet byla v období od 1.11.2019 do 30.6.2020 celé jméno žalované, datum narození, tedy žalovaná. Z výpisu z tohoto účtu za měsíc prosinec 2019 dále vyplývá, že z účtu žalobkyně byla žalované poukázána dne 18.12.2019 částka 3 000 Kč a dále, že žalovaná za uvedené období měla na účtu vždy záporný zůstatek v rozmezí od dvou do pěti tisíc korun.

9. Upomínkami ze dne 26.6.2020, 10.7.2020 a 31.8.2020 žalobkyně dokládala, že žalovanou postupně upomínala k úhradě dlužné částky bez možnosti navýšení smluvní pokuty a předání inkasní agentuře, poslední předžalobní výzvou pak k úhradě nejpozději do 15.7.2020 ve výši 11 300 Kč. Odeslání upomínek doložila kopií podacích lístků.

10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení a , (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

11. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

12. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

17. Podle , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v  nebo .

18. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

19. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení číslo (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

20. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

21. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

22. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. , podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

23. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

26. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Podpis žalované na smlouvě nebyl připojen ani v písemné, ani v elektronické podobě. Ani z žádného z dalších jednání tvrzených žalobkyní ani předložených listin nelze dovodit, zda a jakou konkrétní smlouvu žalovaná uzavřela a v jakém textovém znění tak případě učinila, tedy že vyslovila souhlas s textem smlouvy, který byl soudu předložen k důkazu.

27. I pokud by měl soud existenci úvěrové smlouvy za prokázanou, nebylo v řízení prokázáno, že ze strany žalobkyně došlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalované, což by mělo v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí ZSU ve spojení s ustanovením § 588 o.z. za následek absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. -9 ze dne 10.12.2020, aby mimo jiné dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalované, a aby na osvědčení svých tvrzení předložila soudu příslušnéy. Žalobkyně na tuto výzvu nijak nereagovala. Pokud jde o úvěruschopnost žalované v návrhu samém uvedla, že tuto ověřila lustrací v exekučním rejstříku, insolvenčním rejstříku a registru INTRUM JUSTITIA, a to s negativním výsledkem, tato svá tvrzení však neprokázala. Výplatní pásky a výpis z účtu žalované rovněž nedoložila. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované, neboť neprověřila příjmy a výdaje žalované tak, aby měla za osvědčené, že je žalovaná schopna úvěr uhradit. Nad to soud dodává, že žalovaná v soudem dotazovaném období listopad 2019 až červen 2020 disponovala na svém účtu vždy se záporným zůstatkem, z čehož lze usuzovat, že i v předchozích měsících byla její solventnost minimální. V důsledku této skutečnosti soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je v souladu s ustanovením neplatná.

28. Za stavu, kdy je úvěrová smlouva neplatná, může však žalobkyně po žalované nárokovat úhradu finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o.z.. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované dne 18.12.2019 na její bankovní účet částku 3 000 Kč, tedy na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 2 999 Kč (3 000 Kč – 1 Kč), které je povinna vydat. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na jeho úhradu, neboť z provedeného dokazování nevyplynulo, a žalovaná to ani netvrdila, že by žalovaná na smlouvu o úvěru cokoliv uhradila. Lhůtu k plnění soud určil podle v délce trvání 3 dnů (výrok I).

29. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy a tím i všech doprovodných ujednání včetně ujednání o výši poplatků za poskytnutí úvěru, o výši nákladů spojených s upomínáním a o smluvní pokutě (výrok II.).

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle poměru úspěchu ve věci s odkazem na odst.. 2 s tím, že žalované, která byla ve věci úspěšnější, by náležel nárok na náhradu poměrné části nákladů řízení podle úspěchu ve věci, avšak jí žádné náklady nevznikly. Soud proto náhradu nákladů žádnému z účastníků nepřiznal (výrok III.).

takto:

Odůvodnění:

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).