Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tvo 130/2000

U S N E S E N Í

Stížnost se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 16. října 2000, č. j. -815, rozhodl Vrchní soud v Praze podle § 71 odst. 3 tr. ř. o prodloužení vazby obžalovaného O. B., v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , do 31. ledna 2001.

Proti tomuto usnesení podal obžalovaný O. B. včasnou stížnost. Namítl, že ve vazbě se nachází již téměř tři roky a nevidí důvod, proč by zde měl být ponechán i nadále. Jeho snoubenka je Češka a v České republice také bydlí, takže obžalovaný nemá v úmyslu vycestovat do ciziny, ale chce v České republice vyčkat až do skončení tohoto trestního stíhání. Jeho rodina i rodina jeho snoubenky je připravena poskytnout v tomto směru za něj finanční záruky. V posuzované věci nebyl pravomocně odsouzen a nelze proto na něj pohlížet jako na vinného jen proto, že pravomocně odsouzeni byli již jeho bývalí společníci. Obžalovaný O. B. proto navrhl, aby napadené usnesení Vrchního soudu v Praze bylo zrušeno a znovu bylo rozhodnuto tak, že návrh předsedy senátu Krajského soudu v Hradci Králové na další prodloužení lhůty trvání jeho vazby se zamítá.

Když Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení i řízení, jež mu předcházelo, dospěl k závěru, že stížnost není důvodná.

Obžalovaný O. B. je v posuzované věci stíhán pro trestné činy podvodu podle tr. zák., padělání a pozměňování peněz podle tr. zák., neoprávněného držení platební karty podle tr. zák. a padělání a pozměňování veřejnéy podle tr. zák. Do vazby byl v této věci vzat s účinností od 14. 1. 1998, když původní důvod vazby předstižné podle tr. ř. byl později rozšířen o důvod vazby útěkové ve smyslu tr. ř. Dvouletá lhůta trvání této jeho vazby, která uplynula 14. 1. 2000, byla již opakovaně podle tr. ř. prodloužena - naposledy usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 7. 2000, č. j. 12 Ntv 4/2000-1706, ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 8. 2000, č. j. , do 31. října 2000.

Nynější návrh na další prodloužení lhůty trvání vazby obžalovaného O. B. podal předseda senátu Krajského soudu v Hradci Králové ve lhůtě uvedené v ustanovení § 71 odst. 6 tr. ř. V mezidobí, tj. od posledního prodloužení vazby obžalovaného, se na důvodech této jeho vazby nic nezměnilo, takže nadále trvá důvodné nebezpečí, podrobně specifikované v dřívějších rozhodnutích o jeho vazbě, že v případě propuštění na svobodu by uprchl, aby se tak ukončení tohoto trestního stíhání a výkonu trestu vyhnul, resp., pokračoval v závažné majetkové trestné činnosti podvodného charakteru, pro kterou je stíhán. V tomto mezidobí od posledního prodloužení vazby obžalovaného byl vyhlášen, vyhotoven i doručen odsuzující rozsudek soudu prvního stupně, jímž byl obžalovanému za uvedené trestné činy uložen jednak úhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti a půl roku, jednak i trest vyhoštění z území republiky na dobu neurčitou. V současné době se věc ve stadiu nachází odvolacího řízení, když veřejné zasedání odvolacího soudu bylo nařízeno na 7. 12. t. r.

Vazba obžalovaného O. B. v této trestní věci byla tedy napadeným usnesením prodloužena jen na dobu nezbytně nutnou k provedení odvolacího řízení, přičemž v činnosti soudu nebyly v posledním přezkoumávaném období zjištěny žádné nedůvodné průtahy. Kdyby naopak v tomto závěrečném stadiu trestního stíhání byl obžalovaný O. B. propuštěn na svobodu, hrozí, že by uprchl a v majetkové trestné činnosti podvodného charakteru pokračoval a dosažení účelu tohoto trestního řízení (§ 1 odst. 1) tak přinejmenším podstatně ztížil.

Nejvyšší soud tedy neshledal stížnost obžalovaného O. B. proti předmětného usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 10. 2000, č. j. -815, v žádném směru důvodnou, takže jako takovou ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustná stížnost.

V Brně dne 9. listopadu 2000

Předseda senátu:

JUDr. Jindřich Fastner