Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1237/2000

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 1999, č.j. -101 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze svým rozsudkem změnil mezitímní rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 20. dubna 1999, čj. -77, kterým soud prvního stupně uznal základ nároku uplatněného žalobcem proti oběma žalovaným za opodstatněný, tak, že žalobu proti žalovanému J. B. zamítl a ve vztahu k žalovanému V. K. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení.

V odůvodnění svého rozsudku odvolací soud uvedl, že úsudek soudu prvního stupně o tom, že žalovaní mezi sebou uzavřeli smlouvu o sdružení a že i druhý žalovaný, byť písemnou smlouvu o dílo, ze které uplatňuje žalobce svůj nárok, nepodepsal, se stal jejím kontrahentem, není správný, neboť nemá oporu ve zjištěném skutkovém stavu věci. Smlouva o sdružení jako každá jiná smlouva je dvoustranný, příp. vícestranný projev vůle účastníků, kterým dochází mezi těmito kontrahenty smlouvy k dohodě o účelu sdružení, nejčastěji pak k dosažení určitého cíle. Projev vůle, ať již ve formě konání či opomenutí, může být vyjádřen výslovně nebo nevýslovně (konkludentně), avšak musí jít o projev vůle osoby, že chce právní úkon učinit. Bez vůle (subjektivního prvku) směřující ke způsobení právního následku, tj. ke vzniku či zániku občanskoprávního vztahu, ani bez jejího projevu v objektivizované formě ve vnějším světě (objektivní prvek), nelze o právním úkonu hovořit. V posuzované věci žádná zjištění nedávají podklad k závěru, že by žalovaní učinili navzájem takový projev vůle, jehož důsledkem by byla smlouva o sdružení. Za této situace pak další vývody prvostupňového soudu nemohou obstát a druhý žalovaný se tak nemohl stát kontrahentem smlouvy o dílo, která se podle účastníků této smlouvy řídí obchodním zákoníkem (§ 262 obch. zák.), když tuto smlouvu nepodepsal. Protože mezi žalobcem a druhým žalovaným nebyla prokázána ani existence žádné jiné smlouvy o provedení stavebních prací, třebaže její existenci žalobce v obecné poloze tvrdil, a žalobce ani k tomuto tvrzení nenabídl žádný důkaz, nelze než uzavřít, že druhému žalovanému nesvědčí pasivní věcná legitimace v tomto řízení. Proto odvolací soud ohledně druhého žalovaného rozsudek změnil tak, že žalobu proti němu zamítl.

Žalobce, zastoupený advokátem podal proti rozsudku odvolacího soudu včas dovolání s tím, že napadené rozhodnutí je založeno na nesprávném právním posouzení věci, a je tedy dán dovolací důvod dle Podle názoru dovolatele je dovolání přípustné dle Nesprávné právní posouzení věci spatřuje dovolatel v tom, jak odvolací soud posoudil otázku, zda došlo mezi oběma žalovanými k uzavření smlouvy dle ustanovení a násl. obč. zák. Na základě toho žalobce navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Vzhledem k tomu, že odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně pokud jde o prvního žalovaného zrušil a vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení a také vzhledem k tomu, že proti této části rozsudku v dovolání žalobce nic nenamítá, je zřejmé, byť to neuvedl výslovně, že podává dovolání pouze do výroku ohledně druhého žalovaného.

Druhý žalovaný ve svém vyjádření k dovolání uvádí, že souhlasí s napadeným rozsudkem a považuje jej za správný.

Dovolání je přípustné podle ustanovení

Dovolatel ve svém dovolání uvádí jako dovolací důvod nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem a odkazuje na ustanovení Z obsahu dovolání však vyplývá, že jeho výhrady směřují k hodnocení provedených důkazů. Dovolatel upozorňuje na to, že soud prvního stupně z provedených důkazů dovodil, že oba žalovaní „od počátku jednali, konali a jinak vystupovali jako sdružení resp. jako společní dodavatelé díla\" naproti tomu soud odvolací z týchž důkazních materiálů dovodil, že žádná zjištění nedávají podklad k závěru, že by žalovaní učinili navzájem takový projev vůle, jehož důsledkem by byla smlouva o sdružení. Z výše uvedeného je zřejmé, že je zde podáváno dovolání z důvodu uvedeného v ustanovení

Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, vycházel při svém rozhodování z jiného skutkového základu, než soud prvního stupně, přičemž jinak hodnotil důkazy (včetně výslechu účastníků a svědků), provedené tímto soudem. Přitom nepostupoval podle ustanovení a nezopakoval důkazy, na nichž založil soud prvního stupně svá zjištění. Tím zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [ ]. Proto dovolacímu soudu nezbylo než jeho rozsudek zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení ( a 2 ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně 7. listopadu 2000

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Žouželová