Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1711/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze svým usnesením potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. prosince 1999, čj. -424, kterým soud prvního stupně zamítl návrh na přistoupení K. I., s. r. o. jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně do řízení.

K. I., s. r. o., zastoupená advokátem, podala proti rozhodnutí odvolacího soudu včasné dovolání s tím, že soudy obou stupňů ignorovaly základní hmotněprávní a odpovídající procesněprávní vztah podílníka a investiční společnosti, a tak došlo k poškození práv dovolatelky ve smyslu ustanovení článku 36 odst. 2d, která má přednost před aplikací „implicitně nevyjádřených předpokladů a požadavků\" dle . Dovolatelka tedy podává dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci dle Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud výše uvedená rozhodnutí obou soudů zrušil.

Žalobkyně a druhá žalovaná ve svých vyjádřeních k dovolání navrhují, aby Nejvyšší soud dovolání jako neodůvodněné zamítl.

Dovolání není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Pokud jde o dovolání proti usnesení je třeba posuzovat přípustnost dovolání podle ustanovení , 238a a

Podle ustanovení není dovolání přípustné, protože odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně nezměnil, ale potvrdil. Napadené rozhodnutí nelze podřadit ani případům vyjmenovaným v až f) Podmínky stanovené v daná věc také nesplňuje, neboť rozhodnutí o připuštění vedlejšího účastenství není rozhodnutím ve věci samé. Zbývá tedy posoudit podmínky přípustnosti určené v ustanovení Vady řízení ve smyslu tohoto ustanovení, k nímž je povinen dovolací soud přihlížet z úřední povinnosti ( ) a jejichž existence činí zmatečným (s výjimkami zakotvenými v ) každé rozhodnutí odvolacího soudu, dovoláním namítány nejsou a z obsahu spisu rovněž nevyplývají.

Nejvyšší soud proto, aniž by nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle a usnesením odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , 224 odst.1 a věty první (per analogiam). Jelikož dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, vzniklo žalobkyni a 2. žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Jejich náklady sestávají z odměny advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 500,- Kč a dvou náhrad paušálních výdajů po 75,- Kč, celkem tedy 1.150,- Kč (vše dle ). U první žalované žádné prokazatelné náklady řízení zjištěny nebyly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 7. listopadu 2000

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Žouželová