Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2168/2000

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením v záhlaví označeným odmítl odvolání navrhovatelky proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. prosince 1999, č.j. -11, jímž potvrdil rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení z 18.5.1999 č. 435 331 006, kterým byl navrhovatelce přiznán starobní důchod, od 31.3.1999 podle , ve výši 4.631,- Kč měsíčně a nepřiznal účastníkům náhradu nákladů odvolacího řízení.

V odůvodnění svého rozhodnutí poukázal na to, že odvolání navrhovatelky je opožděné, protože zjistil, že navrhovatelka byla řádně poučena o lhůtě a o místu podání odvolání. Ze spisu pak zjistil, že rozsudek obdržela dne 4 .února 2000, a protože za den doručení rozsudku je třeba považovat 31. leden 2000 (pondělí), kdy došlo k náhradnímu doručení, posledním dnem zákonné odvolací lhůty bylo pak úterý 15. února 2000. Navrhovatelka si však vyzvedla rozsudek ve čtvrtek 4. února 2000 a odvolání podala poště k přepravě ve čtvrtek 17. února 2000, tedy po uplynutí odvolací lhůty. Dále odvolací soud uvedl, že navrhovatelka se v odvolání nezmínila a ani nenabídla soudu žádné důkazy o tom, že by se v době doručení v místě bydliště nezdržovala. Nezbylo mu proto než odvolání navrhovatelky jako opožděné odmítnout.

V dovolání, které navrhovatelka podala včas, u soudu prvního stupně, dne 9.5.2000, navrhovala zrušit, rozsudek Městského soudu v Praze z 2. prosince 1999, č.j. (o potvrzení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání jí starobního důchodu ve výši 4.631,-Kč) a vrátit mu k dalšímu řízení. Uvedla, že ve svém odvolání odkazovala na konzultaci s právní zástupkyní ohledně zjištění, že pečovala o své nezletilé dcery L. M. a J. M., (které byly uznány posudkovou komisí sociálního zabezpečení v P. ze dne 8.1.1979 a 9.11.1981 jako mladistvé občanky se změněnou pracovní schopností). Obě byly odkázané na její péči, protože byly dlouhodobě těžce zdravotně postižené; vyvodila proto z toho, že měla účast na pojištění ve smyslu , a proto byla osobou pojištěnou v době, kdy o ně pečovala. Namítala totiž nezapočtení asi 15 let pojištění v letech 1971-1985. K rozhodnutí odvolacího soudu o odmítnutí odvolání, které měla podat opožděně, uvedla, že doloží potvrzení, proč nepřevzala zásilku na poště dřív, aby mohla podat odvolání v zákonné lhůtě a také uvedla, že jí nebyla známa skutečnost, že lhůta je počítána, jak je uvedeno v odůvodnění usnesení.

Přípisem Nejvyššího soudu ze dne 12. července 2000, sp. zn. , byl spis sp. zn. vrácen soudu prvního stupně jako předčasně předložený, bez rozhodnutí o dovolání navrhovatelky s pokynem doložit důkaz - potvrzení, proč navrhovatelka nepřevzala zásilku na poště dříve, tedy tak, aby mohla podat odvolání v zákonné lhůtě.

Zástupkyně navrhovatelky na dotaz soudu prvního stupně přípisem ze dne 5.9.2000 předložila potvrzení o tom, že navrhovatelka byla ve dnech 23.1. až 3.2.2000 prostřednictvím cestovní kanceláře T. na zimní rekreaci v K. (viz. čl.l. 42 spisu); proto nemohla vyzvednout dříve zásilku na poště.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolání odmítnuto je podle dovolání přípustné.

Odvolací soud usnesením ze dne 13. dubna 2000, č.j. -29, odmítnutí odvolání navrhovatelky odůvodnil opožděným podáním s poukazem na ustanovení kde se stanoví, že nebyl-li adresát písemnosti zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Z uvedeného ustanovení odvolací soud vycházel a měl za to, že podmínky náhradního doručení uložení byly splněny, že navrhovatelce přes výzvu z 26. ledna 2000 se nepodařilo písemnost doručit, zásilka byla uložena na poště (P.) dne 27. ledna 2000, o čemž byla vyrozuměna, proto je třeba za den doručení považovat 30. leden 2000, resp. následující pracovní den - tedy 31. leden 2000. Posledním dnem lhůty k podání odvolání tedy byl den 15. února (úterý). Navrhovatelka si zásilku vyzvedla 4. února a odvolání podala poště k přepravě ve čtvrtek 17. února 2000, tedy opožděně.

Dovolací soud vzhledem k předloženému potvrzení cestovní kanceláře T. (čl. 42 ) zjistil, že navrhovatelka jejím prostřednictvím v dnech 23.1.2000 - 3.2.2000 byla na zimní rekreaci v K. Za tohoto stavu se v době doručování zásilky nezdržovala v místě bydliště, a proto nebyly splněny zákonné podmínky pro náhradní doručování a když po návratu z rekreace si zásilku vyzvedla na poště dne 4.3.2000 a odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze, č.j. -11, podala k přepravě na poštu 17.2. 2000, učinila tak včas, v zákonné 15-denní lhůtě Nebylo možné proto usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání navrhovatelky pro její opožděnost považovat za správné, a proto nezbylo dovolacímu soudu než zrušit rozhodnutí odvolacího soud podle ustanovení a 5

V tomto dalším řízení rozhodne odvolací soud o odvolání navrhovatelky i o náhradě nákladů dovolacího řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (, věta třetí, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. října 2000

JUDr. Julie M u r á n s k á , v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Marie Plhalová