Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 65/2020
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím, z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně příjmení jméno příjmení a žalovaným pomocí dálkových komunikačních prostředků.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného. Oba byli k prvnímu jednání konanému dne datum řádně předvoláni, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tak vycházel podle § 120 odst. 2 věty druhé o. s. ř. z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.
4. Pro projednávanou věc bylo nerozhodné, zda byla mezi účastníky platně uzavřená smlouva o úvěru, neboť žalovaná částka představuje výši jistiny, jež měla být žalovanému bezúročně poskytnuta, a na kterou žalovaný dle tvrzení žalobkyně neuhradil ničeho. Jelikož byl žalovaný v celém řízení pasivní, žalobkyni by stačilo prokázat, že její právní předchůdkyně žalovanému tuto částku fakticky poskytla; soud by jí přiznal nárok na její vrácení z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Žalobkyně však břemeno důkazní ohledně poskytnutí částky částka žalovanému neunesla.
5. Žalobkyně v návrhu na zahájení řízení uvádí že„ úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného bankovní účet. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako rodné číslo žalovaného. (…) Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu původního věřitele, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši.“
6. Jako jediný důkaz odeslání částky částka žalobkyně předložila přílohu anonymizováno – anonymizováno údajů na bílém pozadí, z níž není jasné, zda se jedná o výseč údajů z výpisu účtu, či nikoli, není z ní patrno, kdo měl onu částku odeslat, z jakého účtu, není zde zmínka o bankovní instituci, která převod realizovala nebo tento výpis vystavila. Takovou tabulku je jednoduché zhotovit kdykoli v textovém editoru. Na první pohled tak nejde o„ výpis z účtu“, jak tvrdila žalobkyně v žalobě.
7. Žalobkyně v žalobě dále navrhla, aby si soud„ vyžádal vyjádření banky, z jejíhož účtu byla prováděna transakce, o tom, že žalovanému byl poskytnut úvěr v tvrzené výši“. Tento návrh však není dostatečně určitý, neboť z obsahu žaloby se nepodává, z jakého konkrétního účtu konkrétní bankovní instituce měla být žalovaná částka odeslána. Soud proto vyjádření nemohl vyžádat.
8. Dále žalobkyně neprokázala, že účet, na který měla být částka částka poukázána, patřil právě žalovanému. Smlouva o úvěru ze dne datum (příloha C) předložená žalobkyní není žalovaným podepsána, není v ní uvedeno ani číslo účtu žalovaného. To se vyskytuje pouze v listině označené jako„ anonymizována tři slova“ (příloha F) obsahující soubor údajů žadatele o úvěr, jež však rovněž není podepsána žalovaným a byla zřejmě vyhotovena právní předchůdkyní žalobkyně. Z celého popisu kontraktačního procesu obsaženého v žalobě není zřejmé, na základě čeho si původní věřitelka ověřila totožnost žadatele o úvěr, s nímž měla uzavřít předmětnou smlouvu, a jak nabyla jistotu, že účet, na který údajně poslala částku částka, patřil právě žalovanému.
9. A konečně, samostatným důvodem pro zamítnutí žaloby je to, že žalobkyně neprokázala, že na ni právnická osoba anonymizována dvě slova převedla žalovanou pohledávku. Předložila sice soudu smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou mezi ní a jmenovanou společností (příloha CH), příloha této smlouvy obsahující seznam postupovaných pohledávek (jež měla obsahovat i pohledávku vůči žalovanému) je však nečitelná. Nelze z ní tedy zjistit, které pohledávky byly touto smlouvou postoupeny.
10. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení klíčových otázek vymezených výše.
Poučení:
11. Poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soud poskytuje pouze u jednání. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, o možnost být soudem řádně poučena o riziku neunesení svého důkazního břemene ohledně výše uvedených skutečností se sama připravila. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvlášť ne tehdy, je-li zastoupena advokátem. Uvádí-li žalobkyně ve své omluvě z jednání, že v případě, že by jí hrozilo neunesení břemene tvrzení či důkazního, žádá o poučení a poskytnutí lhůty, přehlíží, že soud poučuje podle § 118a o. s. ř. toliko u jednání v přítomnosti účastníka řízení, vůči němuž poučení směřuje, jakož i to, že k podmíněnému podání se podle § 41a odst. 2 o. s. ř. nepřihlíží.
12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni nepodařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobu výrokem I. zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť zcela úspěšnému žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.
14. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).