Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1830/2000

U S N E S E N Í

I . Dovolání žalobkyně se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Příbrami rozsudkem ze dne 15. 6. 1999 č. j. -49 zamítl žalobu, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 1.020.000,- Kč s 21 % úrokem od 6. 1. 1999 do zaplacení, vyslovil, že předběžné opatření se nenařizuje, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že na základě neplatné kupní smlouvy zaplatila na kupní ceně žalovaným v řízení uplatněnou částku.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. 3. 2000 č. j. -77 rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé a ve výroku o nákladech řízení potvrdil, ve výroku o předběžném opatření jej změnil tak, že návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření zákazem žalovaným nakládat s domem č. p. 42 v P. se zamítá, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání a s poukazem na ustanovení a d/ namítá, že soudy obou stupňů posuzovaly způsobilost obou žalovaných k vystavení potvrzení o převzetí splátek kupní ceny podle znaleckých posudků, které však v soudním řízení vedeném u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. byly vypracovány za účelem zjištění jejich způsobilosti uzavřít kupní smlouvu k nemovitosti. Podle dovolatelky žalovaní nebyli a ani částečně nejsou zbaveni způsobilosti k právním úkonům a přes své zdravotní omezení byli schopni plně posoudit důsledky toho, že od žalobkyně převzali splátky kupní ceny, což potvrdili podpisem krátkých a nenáročných textů za asistence třetí osoby úředně ověřující jejich podpisy. Soudy obou stupňů proto pochybily, postavily-li svá rozhodnutí pouze na tvrzení žalovaných, že žádné peníze nepřevzali. Dovolatelka navrhla, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaní, kteří se k dovolání vyjádřili prostřednictvím svého právního zástupce, uvádějí, že trpí mentální poruchou a nebyli proto schopni vzepřít se vůli třetí osoby (žalobkyně), která si získala jejich důvěru s cílem připravit je o majetek; přikládají nové znalecké posudky zpracované pro řízení o omezení jejich způsobilosti k právním úkonům. Žalovaní navrhli, aby dovolání žalobkyně bylo zamítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení osobou oprávněnou - účastníkem řízení, dospěl po přezkoumání věci ve smyslu ustanovení k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v tomto ustanovení pod písm. a/ až g/.

Dovolání je dále přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé ( ) nebo jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( ).

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. Podle nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.

V dané věci žalobkyně napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, aniž byla vyslovena přípustnost dovolání ve smyslu a aniž by žalobkyně vůbec návrh na vyslovení přípustnosti před vyhlášením rozsudku odvolacího soudu učinila ( ). Nejde ani o případ, že by v této věci bylo soudem prvního stupně rozhodováno poté, co by jeho předchozí rozhodnutí bylo zrušeno ( ).

Z hlediska ustanovení a není tedy v této věci dovolání proti rozsudku odvolacího soudu přípustné. Přípustnost dovolání by mohla být založena toliko z důvodů taxativně uvedených v ustanovení , neboť dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení uvedeným. Dovolatelka netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z vad uvedených v

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání, aniž se mohl zabývat věcí z hlediska uplatněných dovolacích důvodů podle , d/ , odmítl podle věty první a

Podle účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle výsledku dovolacího řízení žalobkyně právo na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá. Žalovaní sice vynaložili náklady na sepis vyjádření k dovolání advokátem, avšak písemné vyjádření obsahuje jejich stanovisko jen ke skutkovým a právním otázkám rozsudku odvolacího soudu, které v dovolacím řízení nebyly řešeny z důvodu, že dovolání je ze zákona nepřípustné. Pak takový úkon nemůže být účelným bráněním práva ve smyslu uvedeného ustanovení; dovolací soud proto podle věty první, a věty první rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 20. září 2000

JUDr. Marta Š k á r o v á , v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová