Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 354/2020-13
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 3 699 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 22. 1. 2019 do zaplacení a dále pak kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 316,27 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a částku 699 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 22. 1. 2019 do zaplacení a dále pak kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 316,27 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a částku 699 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 699 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne 20. 7. 2017 uzavřel s právní předchůdkyní žalobce, právnická osoba, IČO, smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru ze dne 20. 7. 2017 Součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobce žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 3 000 Kč s příslušenstvím do 19. 8. 2017. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, pročež žalobce požaduje mj. smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2018 postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 29. 1. 2019. Žalobce požaduje jistinu ve výši 3 000 Kč, úrok ve výši 3 680 Kč, smluvní pokutu ve výši 699 Kč a paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč.
2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud zjistil, že předmětem jeho podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, dále zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 20. 7. 2017, včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a smlouvy o úvěru číslo ze dne 20. 7. 2017, bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel smlouvu s právní předchůdkyní žalobce, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit částku 3 000 Kč (úvěrová jistina a sjednaný úrok) do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru, tj. do 19. 8. 2017. V případě prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení z dlužné jistiny. Rovněž bylo sjednáno, že žalovaný je povinen zaplatit mj. 50 Kč za každou zaslanou jinou upomínku. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. Z obchodních podmínek se podává, že úvěrovaný, pokud je v prodlení, je povinen uhradit závazky podle smlouvy (bod 3.5), dále je povinen zaplatit paušální náhradu výdajů vynaložených za vyhotovení, resp. zaslání každé upomínky. Úvěrující je oprávněn odstoupit od smlouvy, pokud je úvěrovaný v prodlení s platbou o více než 14 dní (bod číslo). Žalovaný úvěrovou jistiny vyčerpal v hotovosti dne 20. 7. 2017 (viz smlouva). Z upomínky ze dne 29. 8. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 3 077 Kč. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 19. 9. 2017 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 3 190 Kč. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 30. 9. 2017 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 3 273 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2019, včetně přílohy a potvrzení o přijetí platby ze dne 21. 1. 2019, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2019, včetně podacího archu, vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobce. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 10. 2019, včetně podacího archu, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky 3 849 Kč s příslušenstvím před podáním žaloby. S ohledem na provedené dokazování má soud za zjištěný skutkový stav, tak je podrobněji popsán shora. Jelikož jsou jednotlivé skutečnosti zjištěné soudem z provedených důkazů ve vzájemném souladu a neodporují si, odkazuje soud ohledně závěrů o skutkovém stavu věci na shora uvedené skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů.
5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen ZoSU) uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle § 122 odst. 3 ZoSU souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ve smyslu § 2395 o. z. a násl. platně uzavřel dne 20. 7. 2017 smlouvu o úvěru číslo ve znění smlouvy ze dne 20. 7. 2017, na základě čehož byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 3 000 Kč, který vyčerpal. Žalovaný se přitom zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem do 30 dnů ode dne jeho poskytnutí, avšak do 19. 8. 2017 celkovou splatnou částku ve výši 3 000 Kč neuhradil, resp. neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobce proto žalovaného celkem třemi výzvami upomínala k úhradě dlužné částky. Na tomto základě, s přihlédnutím k postoupení pohledávky, vznikl žalobci v souladu s úvěrovými podmínkami nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 3 000 Kč, smluvní pokutu za prodlení (699 Kč), úhradu nákladů uplatněných s vymáháním pohledávky v celkové výši 150 Kč (tři upomínky po 50 Kč) a příslušenstvím, představovaným zákonným úrokem z prodlení (částečně kapitalizovaným částkou ve výši 316,67 Kč). Jelikož se žalobci podařilo prokázat tvrzení v žalobě, shledal soud žalobu za důvodnou a v souladu s výše citovaným ustanoveními tak žalobci přiznal nárok na zaplacení výše uvedených částek, a to včetně smluvní pokutu, která neodporuje ustanovením ZoSÚ. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 699 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ve věci jsou dány podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b a.t., když předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení a soudu je z jeho činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.
8. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.