Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2651/98

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce J. K., zastoupeného advokátem proti žalované K. K., o určení, že žalované nepřísluší právo chůze a jízdy přes pozemek a že žalobce není povinen takové právo trpět, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. září 1998, čj. -82, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací shora označeným rozsudkem změnil rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 20. srpna 1996, čj. -51, kterým bylo rozhodnuto, že žalované nepřísluší právo chůze a jízdy přes stavební parcelu č. kat. 63 a zahradu č. kat. 242/2, nemovitosti zapsané na listu vlastnictví 9533 pro obec H. K., katastrální území K., a že žalobce není povinen toto právo trpět, tak, že žalobu zamítl. Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že manželství účastníků, uzavřené 12. 2. 1966, zaniklo rozvodem v roce 1991, účastníci spolu žili už tři roky před uzavřením manželství. Kupní smlouvou uzavřenou žalobcem 17. 12. 1964 s E. a J. B., sepsanou formou notářského zápisu, nabyl žalobce vlastnictví k domu čp. 38 se stavební parcelou č. kat. 63 a k zahradě parc. č. 242/2, oddělené od parc. č. 242 geometrickým plánem Střediska Geodézie v H. K. z 23. 12. 1963, to vše v katastrálním území K. Součástí této kupní smlouvy je také dohoda uzavřená mezi žalobcem a žalovanou (před uzavřením manželství K. M.), podle které se „na základě vpředu uvedeného geometrického plánu zřizuje právo chůze a jízdy na stavební parcelu č. k. 63, zahradu č. k. 242/2 v K. pro žalovanou jako vlastnici stavební parcely č. k. 62 a zahrady č. k. 242/1 tamtéž\". Žalovaná se narodila 4. 6. 1947 a dohodu uzavřela v době své nezletilosti. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že právní úkon, ze kterého žalovaná dovozuje právo chůze a jízdy přes předmětné pozemky žalobce, je podle , obč. zák. (dále jen „obč. zák.\"), neplatný, neboť jako nezletilá neměla ve smyslu obč. zák. způsobilost smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřít. Při uzavření takové smlouvy by musela být zastoupena zákonným zástupcem a smlouva by musela být podle obč. zák. schválena soudem. Soud prvního stupně dále dovodil, že žalovaná není osobou oprávněnou z věcného břemene ani na základě vydržení.

Odvolací soud zopakoval důkaz spisem bývalého Státního notářství v Hradci Králové sp. z. N 541/64, resp. kupní smlouvou ze dne 17. 12. 1964 včetně připojeného geometrického plánu z 23. 12. 1963. Převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a dospěl k odlišnému právnímu posouzení věci. Dovodil, že mezi účastníky nebyla 17. 12. 1964 uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene, ale šlo toliko o zřízení osobního závazku žalobce, tedy o dohodu podle tehdy platného ustanovení obč. zák., neboť obč. , ve znění před novelou provedenou , zřízení věcného břemene neumožňoval. Podle odvolacího soudu šlo o úkon, k němuž byla žalovaná ve smyslu obč. zák. způsobilá. Předmětem posuzovaného závazkového vztahu je právo chůze a jízdy žalované přes pozemky ve vlastnictví žalobce. Jde tak o právní úkon výhradně ve prospěch žalované, který je zcela pochopitelný i nezletilci ve věku 17 a půl roku, a kterým žalovaná ani nepřebírala žádné povinnosti. V důsledku toho za ni nemusel jednat zákonný zástupce a nebylo proto třeba ani souhlasu soudu podle ustanovení obč. zák.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Vytýká odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení věci / /. Žalobce se ztotožňuje s právním závěrem soudu prvního stupně o nezpůsobilosti žalované k uzavření předmětné dohody, resp. o tom, že takovou dohodu by nezletilá mohla uzavřít jen prostřednictvím svého zákonného zástupce a dohoda by podléhala schválení soudu. Dohoda o zřízení práva chůze a jízdy přes jeho pozemky, omezujícího ho ve výkonu vlastnického práva a tedy dispozice s majetkem ve prospěch žalované, vyžaduje přiměřený věk, tj. zletilost, která vzniká až dovršením osmnáctého roku věku. Žalobce navrhl, aby rozsudek dovolacího soudu byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud po zjištění že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení řádně zastoupeným (, ) a že jde o dovolání přípustné / /, přezkoumal rozsudek odvolacího soudu ve smyslu a 3

Nejprve dovolací soud z úřední povinnosti zkoumal, zda v řízení došlo k vadám uvedeným v , nebo zda řízení je postiženo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci /dovolací důvody podle a b) /. Takové vady žalobce nenamítal a dovolacím soudem nebyly zjištěny.

V dalším se dovolací soud zabýval přezkumem rozsudku odvolacího soudu podle žalobcem uplatněného dovolacího důvodu podle

Právní závěr odvolacího soudu o způsobilosti žalované k uzavření dohody podle § 51 obč. zák. výše specifikovaného obsahu považuje dovolací soud za správný. Odvolací soud přiléhavě a vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, že šlo ve smyslu § 9 obč. zák. o úkon, svojí povahou přiměřený rozumové a volní vyspělosti žalované, tj. nezletilce ve věku 17 a půl let. Nasvědčuje tomu i to, že žalobce, který se žalovanou v té době žil, s ní takovou dohodu uzavřel.

Právní posouzení věci odvolacím soudem je z pohledu žalobcem uplatněné dovolací námitky správné a dovolací soud proto dovolání podle odst. l zamítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vyplývá z neúspěšnosti dovolatele a z toho, že žalované žádné náklady v tomto řízení nevznikly (, odst. l, odst. l a odst. l ).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12.září 2000

JUDr. Marie R e z k o v á

předsedkyně senátu