Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 431/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil na odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru 12.408,- Kč s 16% úrokem od 12.10.1994 do zaplacení. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že rozvázal se žalovaným pracovní poměr dohodou z důvodu uvedeného v ustanovení § 46 odst.1 písm.c) zák. práce a že mu žalovaný odmítá vyplatit odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, na které má nárok.

Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 18.11.1997 č.j. -16 žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že by jeho pracovní poměr u žalovaného skončil \"z organizačních důvodů\".

K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 12.5.1998 č.j. -25 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud dovodil, že pro zjištění skutkového stavu věci musí být provedeny další důkazy a že rozsah doplnění dokazování přesahuje rámec jeho činnosti ( ).

Po provedení dalších důkazů Okresní soud v Karlových Varech - poté, co žalobce vzal žalobu o částku 747,- Kč s příslušenstvím zpět - rozsudkem ze dne 11.2.1999 č.j. -52 žalovanému uložil, aby zaplatil žalobci 11.661,- Kč s 16% úrokem od 12.10.1994 do zaplacení; současně rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11.325,- Kč a že žalobci bude vrácen přeplatek v kolcích zaplaceného soudního poplatku ve výši 500,- Kč. Z výsledků dokazování dovodil, že pracovní poměr účastníků byl platně rozvázán ke dni 30.9.1994 ústní dohodou z důvodu uvedeného v ustanovení § 46 odst.1 písm.a) zák. práce. Žalobce má proto ve smyslu ustanovení § 60a zák. práce nárok na odstupné.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 25.10.1999 č.j. -71 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 2.963,- Kč \"na účet\" advokáta. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že pracovní poměr účastníků platně skončil na základě ústně uzavřené dohody o rozvázání pracovního poměru \"z důvodů ustanovení § 46 odst.1 písm.a) či c) zák. práce\". Žalobci proto požadované odstupné náleží podle ustanovení § 60a zák. práce.

V dovolání proti rozsudku odvolacího soudu žalovaný namítá, že pracovní poměr účastníků neskončil z žádného z důvodů uvedených v ustanovení § 46 odst.1 písm. a) až c) zák. práce. Ve skutečnosti došlo ke změně žalobcova zaměstnavatele podle ustanovení zák. práce a žalobce proto na požadované odstupné nemá právo. Žalovaný přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení a navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil.

Žalobce navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl, neboť není přípustné. Pro případ, že by bylo přípustné, se domáhá, aby dovolání bylo zamítnuto, protože rozsudek odvolacího soudu je správný.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( ), a po přezkoumání věci bez nařízení jednání ( věta první ) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkou rozsudků, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není), jestliže trpí vadami uvedenými v ustanovení

Dovolání je přípustné též proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé ( ) nebo jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( ); to neplatí ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč, a ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) otcovství nebo mateřství nebo nezrušitelného osvojení ( ).

Dovolání je rovněž přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu ( ), nebo nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( ); to neplatí u rozsudků, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není, u rozsudků ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč, a u rozsudků ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, určení (popření) otcovství nebo mateřství nebo nezrušitelného osvojení ( ve vztahu k a k ).

V posuzovaném případě žalovaný napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ukládající povinnost k zaplacení částky 11.661,- Kč s příslušenstvím. Dovoláním napadeným rozsudkem bylo tedy rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 20.000,- Kč; k příslušenství uplatněného nároku se přitom nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.1.1998 sp. zn. , uveřejněné pod č. 62 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998). Protože dovolání není v posuzovaném případě podle hledisek uvedených v ustanovení a b) přípustné [srov. ], protože zákon v takovém případě dovolání nepřipouští ani na základě rozhodnutí soudu (srov. ), a protože dovolatel netvrdí (a ani z obsahu spisu nevyplývá), že by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z vad uvedených v ustanovení , směřuje dovolání proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v odměně za jeden úkon právní služby ve výši 1.275,- Kč a v paušální částce náhrad ve výši 75,- Kč (srov. , , a ve znění ), celkem ve výši 1.350,- Kč. Protože dovolání žalovaného bylo odmítnuto, soud mu ve smyslu ustanovení věty první, a věty první (per analogiam) uložil, aby tyto náklady žalobci nahradil; ve smyslu ustanovení je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 6. září 2000

JUDr. Ljubomír D r á p a l , v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová