Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tvo 88/2000

U S N E S E N Í

Znovu se rozhoduje tak, že:

a) obviněný J. B. se ponechává ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 odst.1

písm. a) tr. ř.,

b) vazba obžalovaného J. B. se prodlužuje do 14. října 2000.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 6. 2000 sp. zn. byla podle § 71 odst. 3 tr. ř. prodloužena vazba obžalovaného J. B. do 14. 10. 2000.

Proti tomuto usnesení podal obžalovaný J. B. prostřednictvím svého obhájce včasnou stížnost, v níž mimo jiné uvádí, že celé řízení je zatíženo průtahy, danými zejména nedůvodným podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona, dobou 3 a půl měsíce, než nařídil Krajský soud v Ústí nad Labem hlavní líčení, které nemohlo proběhnout, neboť tento soud neměl předmětný trestní spis. Po vynesení rozsudku neexistuje u obžalovaného vazební důvod podle § 67 odst. 1 písm. b) tr. ř., stejně tak neexistuje vazební důvod podle § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř., proto bylo navrženo propuštění obžalovaného z vazby na svobodu.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti podle § 147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost všech výroků napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že stížnost je částečně důvodná.

Předně bylo zjištěno, že návrh na prodloužení vazby byl v souladu s ustanovením § 71 odst. 6 tr. ř. podán včas předsedkyní senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem. Obžalovaný J. B. byl vzat do vazby usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 15. 7. 1998 sp. zn. Nt 207/98 ve spojení s unesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 9. 1998 sp. zn. s účinností od 14. 7. 1998 z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b) tr. ř. tehdy účinného.

Obžalovaný J. B. byl nepravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 5. 2000 sp. zn. uznán vinným jako organizátor podle § 10 odst. 1 písm. a) tr. zák. trestnými činy omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1, 2, 3, tr. zák. a vydírání podle § 235 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zák. a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 4 let s výkonem ve věznici s ostrahou. Rozsudek napadl odvoláním obžalovaný.

Důvody vazby obžalovaného J. B. podle § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. byly v napadeném usnesení Vrchního soudu v Praze odůvodněny s odkazem na předchozí rozhodnutí tohoto soudu v téže věci a Nejvyšší soud se s nimi ztotožňuje. K námitkám stěžovatele uvádí, že obžalovaný J. B. byl zadržen za použití donucovacích prostředků, hrozí mu uložení vysokého trestu a všechny tyto konkrétní skutečnosti odůvodňují obavu, a to včetně způsobu, jakým měl posuzované trestné činy spáchat, že uprchne nebo se bude skrývat, aby se trestnímu stíhání a trestu vyhnul.

Naproti tomu Nejvyšší soud neshledal u obžalovaného J. B. důvody vazby podle § 67 odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť všechny důkazy byly v hlavním líčení provedeny a soud I. stupně rozhodl ve věci rozsudkem, takže u obžalovaného nehrozí působení na nevyslechnuté svědky či spoluobviněné nebo jiné maření důkazního řízení.

Pokud jde o podmínky § 71 odst. 3 tr. ř. pro prodloužení vazby obžalovaného J. B., v tomto směru se Nejvyšší soud ztotožňuje s napadeným usnesením v plném rozsahu. K námitkám uvedeným ve stížnosti obžalovaného Nejvyšší soud uvádí, že nezjistil žádné průtahy v řízení zaviněné nečinnosti orgánů činných v trestním řízení. Doba 3 a půl měsíce na prostudování této trestní věci, nařízení hlavního líčení a jeho konání je zcela přiměřená, přičemž skutečnost, že soud I. stupně neměl trestní spis proto, že soud II. stupně rozhodoval o stížnosti obžalovaného do vazebního rozhodnutí, nelze klást k tíži soudu. Rovněž tak je právem ministra spravedlnosti podat stížnost pro porušení zákona.

Pokud by byl obžalovaný J. B. propuštěn z vazby, hrozí zcela reálné nebezpečí, že by uprchl či se skrýval a přinejmenším tak podstatně ztěžoval dosažení účelu trestního řízení (§ 1 odst. 1 tr. ř.).

Prodloužení vazby obžalovaného do 14. 10. 2000, tedy na dobu nezbytně nutnou pro potřeby odvolacího řízení podle § 71 odst. 1 tr. ř., je plně opodstatněné.

Ze všech výše uvedených důvodů Nejvyšší soud podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. napadené usnesení zrušil a sám ve věci rozhodl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 2. srpna 2000

Předseda senátu:

JUDr. Jiří P á c a l