Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 596/2000

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 10. 12. 1998, č.j. -184, kterým tento soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 222.781,- Kč. Ve výroku, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Zároveň odvolací soud nevyhověl návrhu na připuštění dovolání o právní otázce, zda žalobce, který vznikl vyčleněním podle , má právo na další majetek, než majetek již vydaný.

V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že již v usnesení, kterým zrušil předchozí rozsudek soudu prvního stupně v projednávané věci, naznačil, že zjistí-li soud, že k úplnému vypořádání majetku mezi účastníky nedošlo, přibere do řízení znalce z příslušného oboru. Odvolací soud je přesvědčen, že na základě provedených důkazů a z nich učiněných skutkových zjištění, lze dospět k závěru, že k úplnému majetkovému vypořádání v souvislosti s vyčleněním žalobce z žalovaného družstva nedošlo. Hospodářská smlouva ze dne 31. 10. 1991 (dále jen „hospodářská smlouva\") se snažila upravit vlastnické vztahy pouze k nemovitému majetku družstva. Ze žádného jejího ustanovení nelze dovodit, že by měla širší rozsah. V projednávané věci jde o majetkový spor podle , nelze proto souhlasit s názorem žalovaného, že spornou věc mohou vyřešit pouze orgány družstva.

Názor žalovaného, že , s projednávanou věcí nesouvisí, není zcela správný. Podle citovaného zákona se měla transformace provést i tehdy, jestliže došlo k vyčlenění družstva podle a nebylo provedeno majetkové vypořádání.

Odvolací soud však nesdílí závěr soudu prvního stupně, že hospodářská smlouva je neplatná. I když byl návrh smlouvy přijat již za účinnosti obchodního zákoníku, stalo se tak, vzhledem k neurovnaným vztahům mezi účastníky, včas. Jde však o vztah, který se řídí právními předpisy platnými v době jeho vzniku, tedy , když obchodní zákoník neupravuje vlastnictví a převod nemovitostí.

Námitkám žalovaného směřujícím proti závěrům znalce přisvědčil odvolací soud jen do té míry, že znalci nepřísluší provádět právní rozbor věci, ale má se vyjadřovat pouze k odborným stránkám dělení majetku. Soud prvního stupně se však řídil pouze odbornou částí posudku. Odvolací soud se ztotožnil rovněž s právními závěry soudu prvního stupně, když dovodil, že právní úprava vyčlenění družstva byla v zákoně č. velmi kusá a jestliže dosud nedošlo k úplnému majetkovému vypořádání mezi účastníky, není vyloučen ani „rámcově postup podle platné právní úpravy ( a násl. obch. zák.)\". Návrhu dovolatele na připuštění dovolání odvolací soud nevyhověl.

Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný, zastoupený advokátem, v otevřené lhůtě dovolání. Co do přípustnosti dovolání odkázal na ustanovení , co do důvodů na ustanovení a d) Současně navrhl odklad vykonatelnosti rozsudku.

V dovolání uvedl, že žalobce vznikl vyčleněním podle Dne 31. 10. 1991 byla uzavřena hospodářská smlouva a následně dne 18. 12. 1991 dodatek k ní. Předmětem uvedené smlouvy je bezúplatný převod družstevních obytných domů a příslušných objektů základní technické vybavenosti, které byly hrazeny ze státních příspěvků, včetně všech práv a závazků spojených s převáděným majetkem a projektové dokumentace. „Žalovaný tedy zásadně nechápe postoj žalobce, na základě jakého právního titulu požaduje finanční vypořádání, když se účastníci dohodli na skutečnosti shora citované, že převod je činěn na základě dobrovolné vůle stran formou bezúplatnou.\" Přitom na členských schůzích ani schůzích představenstva nebylo na žalovaném požadováno žádné finanční vypořádání. Citovanou smlouvou došlo mezi účastníky k vypořádání všech práv a povinností.

K použitelnosti dovolatel uvedl, že majetkové vypořádání bytových družstev bylo v rozhodné době řešeno později zrušeným tohoto zákona jako právo člena požadovat převod užívaného družstevního bytu a podle citovaného zákona spočívá transformace bytových družstev pouze v přizpůsobení právních poměrů obchodnímu zákoníku - citované ustanovení pro projednávanou věc použít nelze.

K nesprávnému právnímu posouzení věci dovolatel uvedl, že žalované družstvo převedlo, což je mezi účastníky nesporné, nejen nemovitosti, ale také prostředky vytvořené v rámci fondu oprav vedené v analytické části účetní evidence k předávaným nemovitostem a v návaznosti na to převedlo také příslušné finanční prostředky na účet vyčleněného družstva. Správnost výše a skutečnost, že k tomuto převodu finančních prostředků skutečně došlo, žalobce nikdy nezpochybnil a tato věc také není předmětem soudního sporu.

Hmotněprávním základem pro převod uvedeného majetku je přitom hospodářská smlouva a platné stanovy předávajícího družstva jako jediná pro oba účastníky závazná norma, určující, co má být obsahem majetkového převodu mezi předávajícím a vyčleněným družstvem Dovolatel zdůrazňuje, že hospodářskou smlouvou bylo provedeno úplné vypořádání mezi účastníky, když zahrnovala nejen nemovitý majetek, jak tvrdí odvolací soud, ale i další související majetek. Žádný další majetek nemohl být podle tehdy platných stanov převáděn, když pro to platné předpisy nedávaly žádný podklad. Proto nebylo žádného důvodu, aby soud ustanovil znalce k určení rozsahu majetku, který měl být převeden. Z téhož důvodu nepřichází v úvahu ani postup podle pozdější úpravy v obchodním zákoníku, ani analogie legis.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam. Přitom otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou. Teprve kladným závěrem dovolacího soudu se stává dovolání přípustným.

O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam se jedná, jestliže je v rozhodnutí řešena právní otázka významná nejen pro rozhodnutí v projednávané věci. Přitom musí jít o otázku, která dosud není řešena v rozhodovací praxi vyšších soudů (anebo v ní není řešena jednotně) a která není řešena ani v rozhodnutí nižšího soudu publikovaném ve sbírce soudních rozhodnutí, ani ve stanovisku Nejvyššího soudu. Za otázku zásadního právního významu nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s ustálenou soudní praxí. Právní otázka, pro kterou se dovolatel domáhá připuštění dovolání - zda družstvo vyčleněné podle zákona má právo na vydání dalšího majetku než toho, který byl vydán žalobci, jako jeho znalcem určený podíl na majetku žalovaného - uvedenému vymezení vyhovuje, proto dovolací soud uzavřel, že je dovolání přípustné.

V ustanovení se stanoví, že majetkové spory, vzniklé v souvislosti s vyčleněním družstva podle , rozhoduje hospodářská arbitráž. Zákon přitom hospodářskou arbitráž nikterak neomezil, pokud jde o postup a způsob rozhodování, ani neurčil pravidla, podle kterých by měla postupovat při stanovení podílu vyčleňovaného družstva na majetku družstva původního. Jedinými vodítky při takovém rozhodování proto byly protokol podle , obsahující údaje o vyčlenění majetku, práv a povinností, a nedošlo-li k dohodě o obsahu protokolu (jak tomu je v projednávané věci), základní právní principy uplatňované v oblasti družstevních zákonů a hospodářského zákoníku, kterým byly vztahy družstev podrobeny. Za jeden z takových principů lze považovat princip spravedlivého vypořádání majetkových vztahů mezi subjekty. Lze tedy uzavřít, že jestliže soud, na který přešla pravomoc hospodářské arbitráže, vycházel z principu poměrného vypořádání obou družstev a určení poměru založil na posudku znalce, nelze tomuto postupu ničeho vytýkat.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu je správné, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení zamítl.

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a , neboť ze spisu se nepodává, že by žalobci, který měl ve věci plný úspěch, vznikly náklady řízení, o jejichž úhradě by musel soud rozhodnout.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 1. srpna 2000

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á , v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Ševčíková