Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 556/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění

Krajský soud v Českých Budějovicích dovoláním napadeným rozsudkem připustil zpětvzetí návrhu co do částky 19.744,- Kč a dále 19 % úroků z prodlení z částky 89.744,- Kč od 25.1.1996 do zaplacení. Ve zbytku rozsudek soudu prvního stupně ze dne 3.12.1998, čj. -97, kterým tento soud zamítl návrh žalobkyně, potvrdil.

Žalobkyně zastoupená advokátem podala proti rozsudku odvolacího soudu včas dovolání s tím, že jí byla postupem soudu prvního stupně odňata možnost jednat před soudem a účastnit se jeho jednání, a je tedy dán dovolací důvod dle Konkrétně dovolatelka namítá, že soud prvního stupně při jednání dne 26.11.1998, kterého se dovolatelka ani její právní zástupce nemohli zúčastnit, ukončil dokazování aniž by se vypořádal s návrhy dovolatelky na provedení důkazů a dále tím, že soud neumožnil dovolatelce „přednést závěrečnou řeč\", když jí neinformoval o jednání, které se konalo dne 3.12.1998 za účelem vynesení rozsudku. Vzhledem k tomu dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Dle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Vzhledem k tomu, že dovolatelka uplatnila dovolací důvod dle , je namístě zabývat se pouze přípustností dle

Dovolatelka poukazuje na existenci vady dle Odnětím možnosti jednat před soudem se rozumí postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu dává. O tuto vadu jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoliv také při rozhodování.

Pokud jde o postup soudu prvního stupně při jednání konaném dne 26.11.1998, je naprosto v souladu s ustanovením Neúčast účastníka řízení na jednání, o jehož konání byl řádně vyrozuměn a přitom nepožádal z důležitého důvodu o odročení, jde k jeho tíži. Soud může tedy i v nepřítomnosti účastníka rozhodnout ve věci. V takovém případě soud rozhodne na základě již provedených důkazů, tedy i těch, které navrhl účastník, který se k jednání nedostavil, a na základě obsahu spisu. Soud prvního stupně postupoval v souladu se zákonem, když na jednání dne 26.11.1998 ukončil dokazování a dal prostor k závěrečným návrhům. Tímto postupem nemohlo dojít ke vzniku vady dle , neboť se nejednalo o nesprávný postup soudu.

Pochybení soudu prvního stupně spočívající v tom, že neuvědomil žalující stranu o odročení jednání na den 3.12.1998 za účelem vyhlášení rozsudku, není vadou řízení dle Pokud se při jednání, na kterém soud vyhlašoval rozsudek, neprovádělo dokazování ani jiné procesní úkony, jde o pokračování jednání, na které byla dovolatelka pozvána.

Dovolatelce tedy i přes pochybení soudu prvního stupně nebyla odňata možnost jednat před soudem, v této souvislosti lze odkázat i na závěr vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.5.1998, sp. zn. , uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 17, ročník 1998, pod číslem 123. Dle tohoto závěru zmatečnost podle není dána, jestliže možnost učinit procesní úkony, kterou účastníku nesprávným postupem odňal soud prvního stupně, mu byla poskytnuta v odvolacím řízení.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž by nařizoval jednání ( věta první ), podle a usnesením odmítl

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , a věty první (per analogiam), neboť žalobkyně, která z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 1. srpna 2000

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á , v.r.

¨ předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová