Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
20 C 136/2020
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 4 554 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 554 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 25. 5. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 14. 3. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 11. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 554 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 25. 5. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 14. 3. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 11. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 2. 2020 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 554 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný použil ke své přepravě dopravní prostředek městské dopravy provozovaný žalobkyní a na výzvu pověřené osoby žalobkyně se neprokázal platným jízdním dokladem či obec kartou, proto mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému, což doposud neučinil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a na jednání dne datum se bez omluvy nedostavil.
3. Z hlášení a záznamu o provedené přepravní kontrole má soud za zjištěné a prokázané, že žalovaný cestoval v obec dne datum v údaj o čase hodin tramvajovou linkou číslo vozem číslo byl kontrolován kontrolním orgánem žalobkyně a na jeho výzvu se neprokázal platnou jízdenkou ani obec kartou, na místě nezaplatil ani jízdné ve výši 18 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč.
4. Z hlášení a záznamu o provedené přepravní kontrole má soud za zjištěné a prokázané, že žalovaný cestoval v obec dne datum v údaj o čase hodin tramvajovou linkou číslo vozem číslo byl kontrolován kontrolním orgánem žalobkyně a na jeho výzvu se neprokázal platnou jízdenkou ani obec kartou, na místě nezaplatil ani jízdné ve výši 18 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč.
5. Z hlášení a záznamu o provedené přepravní kontrole má soud za zjištěné a prokázané, že žalovaný cestoval v obec dne datum v údaj o čase hodin tramvajovou linkou číslo byl kontrolován kontrolním orgánem žalobkyně a na jeho výzvu se neprokázal platnou jízdenkou ani obec kartou, na místě nezaplatil ani jízdné ve výši 18 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč.
6. Podle § 31 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , se má za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.
7. Dle § 2550 občanského zákoníku , v rozhodném znění, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
8. Dle § 37 odst. 4 zákona písm. d) č. 266/1994 Sb. , v rozhodném znění, průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.
9. Dle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. , v rozhodném znění, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.
10. Dle § 18a odst. 2 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb. , v rozhodném znění, cestující je povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif.
11. Dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb. , v rozhodném znění, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování.
12. Dle článku 4 bodu 23 písm. a), přepravních podmínek právnická osoba, za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanovuje základní přirážka ve výši 1 500 Kč.
13. Dle článku 4 bodu 24 přepravních podmínek právnická osoba, nemá-li cestující při kontrole u sebe aktivovanou obec kartu na příslušné období platnosti, ale do 21 kalendářních dnů ode dne kontroly včetně se jí prokáže u přepážky doplatkové pokladny, zaplatí přirážku ve výši 40 Kč. Pokud tak v této lhůtě neučiní, je povinen uhradit přirážku k jízdnému jako za jízdu bez platného jízdního dokladu. Přirážka se pak zvyšuje na částku 1 000 Kč, která musí být uhrazena do 40-ti kalendářních dnů ode dne kontroly u přepážky doplatkové pokladny nebo převodem na účet. Pokud tak v této lhůtě neučiní, je povinen uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč u přepážky doplatkové pokladny nebo převodem na účet.
14. Podle anonymizováno stát. instituce číslo ve znění pozdějších dodatků, o tarifu anonymizována tři slova na anonymizováno územní celek, je cestující povinen uhradit provozovateli dopravy stanovené jízdné a přirážku k jízdnému. Splatnost jízdného a přirážky k jízdnému je stanovena v souladu s článkem anonymizováno bod anonymizováno přepravních podmínek.
15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaný v dnech uvedených v žalobě použil veřejný dopravní prostředek, jehož provozovatelem je žalobkyně, aniž by se na výzvu kontrolního orgánu žalobkyně prokázal platným jízdním dokladem. V době provedení kontrol bylo žalovanému cca 17 let, a s ohledem na tento věk se tedy soud zabýval i otázkou, zda žalovaný byl schopen uzavřít smlouvu o přepravě. Se zřetelem na závěry vyplývající z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 20 Cdo 2775/2005 , jakož i z rozhodnutí Ústavního soudu České republiky III. ÚS 3708/15 , I. ÚS 1041/14 , III. ÚS 3708/15 , II. ÚS 1864/16 a I. ÚS 1775/14 , a také nálezu ze dne 8. ledna 2019 sp. zn. IV. ÚS 1639/18 má soud za to, s ohledem na povahu smlouvy o přepravě, týkající se městské hromadné dopravy, že již v souvislosti s nástupem do základní školy, tedy od šesti let věku, je dítě schopno pochopit, že pokud cestuje prostředkem městské hromadné dopravy, je tato cesta spojena se zaplacením jízdného. S ohledem na věk žalovaného v době jízd v dopravním prostředku žalobkyně, má soud za to, že rozumová a volní vyspělost nezletilých ve věku sedmnácti let je přiměřená k uzavření smlouvy o přepravě v hromadném dopravním prostředku, když obecně je známa jak povinnost úhrady jízdného, tak skutečnost, že v případě jízdy bez platného jízdního dokladu hrozí cestujícímu přirážka k jízdnému. Žalovaný si proto podle soudu měl a mohl být vědom důsledků spojených s jeho nezaplacením, tedy povinnosti zaplatit přirážku k jízdnému či hradit náklady řízení o zaplacení této částky. Žalovaný zůstal v průběhu řízení zcela pasivní a netvrdil žádné skutečnosti na svoji obranu, a to ani ve vztahu k vyvratitelné právní domněnce o jeho způsobilosti k uzavření smlouvy o přepravě. Pokud jde o otázku, zda žalovaný zavinil porušení povinnosti zaplatit stanovené jízdné, není podle soudu na místě zjišťovat, jaké byly majetkové a rodinné poměry žalovaného. Podle soudu je podstatné, že pokud žalovaný v době jízdy musel vědět, že je povinen cestovat s platným jízdním dokladem, pak pokud neměl dostatek finančních prostředků na koupi jízdenky v hodnotě 18 Kč, neměl vůbec využít dopravního prostředku žalované a v rámci města se dopravit pěšky, popř. jiným způsobem. Není totiž právem žalovaného bezplatně využívat přepravních služeb žalobkyně. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že ačkoliv obecně je potřeba chránit zájem dítěte, aby do dospělosti nevstupovalo se závazky, jež mohou mít rdousící efekt, tak se v projednávaném případě tento princip neuplatní, když je na místě upřednostnit zákonnou zásadu, že smlouvy mají být plněny (§ 3 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku ). Soud tedy dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako dopravcem na straně jedné a žalovaným jako cestujícím na straně druhé byly platně uzavřeny smlouvy o přepravě ve smyslu ustanovení § 2550 občanského zákoníku . Použil-li žalovaný dopravní prostředek žalobkyně bez platné jízdenky, pak je povinen dle ustanovení § 2550 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni kromě ceny jízdného ve výši 18 Kč rovněž i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to za každou ze tří žalovaných jízd. Jelikož žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil, dostal se do prodlení dle § 1970 občanského zákoníku , když úroky z prodlení jsou požadovány žalobkyní ve výši odpovídající § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v rozhodném znění. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a žalovaného zavázal povinností zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně jejího příslušenství ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu .
16. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, celkem ve výši 700 Kč, když tato částka představuje zaplacený soudní poplatek za řízení ve výši 400 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v rozhodném znění, paušální odměny nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.