Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 832/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 30. 8. 1999 čj. - 48 odmítl odvolání žalovaného a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

V odůvodnění usnesení odvolací soud zejména uvedl, že rozsudek soudu prvního stupně byl žalovanému doručen dne 15. 2. 1999. Odvolání žalovaný podal na poště dne 4. 3. 1999. Lhůta k podání odvolání skončila dnem 2. 3. 1999 a pokud žalovaný podal odvolání 4. 3. 1999, učinil tak opožděně a proto odvolací soud podle dovolání pro jeho opožděnost odmítl.

Dovoláním ze dne 14. 10. 1999 napadl žalovaný výše uvedené usnesení odvolacího soudu, a to dle ust. s tím, že nebyly splněny podmínky ust.

V odůvodnění dovolatel uvedl, že se nezakládá na pravdě, že by mu odvoláním napadený rozsudek byl doručen 15. 2. 1999, neboť mu byl doručen 18. 2. 1999 a proto odvolání podané dne 4. 3. 1999 bylo podáno včas. K podpoře tohoto tvrzení žalovaný dokládá oznámení o výsledku reklamačního řízení, z něhož vyplývá, že usnesení s číslem doporučené zásilky R 14936 bylo právnímu zástupci doručeno dne 18. 2. 1999.

Dovolatel proto navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud posoudil dovolání žalovaného ze 14. 10. 1999 a konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje stanovené náležitosti, dovolatel je zastoupen advokátem, a jím bylo dovolání sepsáno.

Dovolání je přípustné podle , neboť odvolací soud odmítl odvolání pro jeho opožděné podání.

Dovolatel v dovolání v podstatě namítá, že odvolací soud nesprávně posoudil dodržení lhůty pro podání odvolání.

Dovolací soud ze spisového materiálu zjistil, že rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 7. 1. 1999, čj. - 27 byl žalovanému, resp. jeho právnímu zástupci doručen dne 15. 2. 1999, o čem svědčí doručenka založená ve spise. Tato zásilka byla určena do vlastních rukou, byla odesílána doporučeně dne 12. 2. 1999 pod č. R 13977A, jak o tom svědčí záznam v knize odeslané pošty vedené Krajským obchodním soudem v Praze.

Z knihy odeslané pošty vedené u Krajského obchodního soudu v Praze dále vyplývá, že pod č. R 14936 byla právnímu zástupci žalovaného dne 17. 2. 1999 zaslána písemnost ve věci sp. zn. , a to usnesení o postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 6 a tato písemnost byla uvedenému právnímu zástupci doručena dne 18. 2. 1999.

Z uvedeného je zřejmé, že rozsudek soudu prvního stupně byl právnímu zástupci žalovaného doručen 15. 2. 1999, a to doporučenou zásilkou č. R 13977 A podanou na poště dne 12. 2. 1999.

V dovolání tvrzená zásilka č. R 14936 obsahovala jinou písemnost a sám dovolatel uvádí, že obsahovala usnesení, ačkoliv soud prvního stupně v projednávané věci rozhodoval rozsudkem a proti němu směřovalo odvolání; v zásilce č. R 14936 bylo, jak vyplývá z výše uvedeného, usnesení, a to o postoupení věci jinému soudu.

Dovolací soud proto dospěl k závěru, že odvolací soud správně posoudil počátek i konec běhu lhůty pro odvolání a na základě toho správně dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno opožděně a dovolání je proto nedůvodné.

Nejvyšší soud proto podle , , , rozhodl tak, že dovolání zamítl, neboť rozhodnutí odvolacího soudu napadené dovoláním bylo správné.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle v návaznosti na ust. a tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich úhradu, neboť žalovaný neměl v dovolacím řízení úspěch a žalobci podle spisu žádné náklady v tomto řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 4. července 2000

JUDr.Ing. Jan H u š e k , v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová