Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2054/99

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 2. 10. 1997, č.j. -68, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně 800.000,- Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Při svém rozhodnutí vycházel ze zjištění, že na základě smlouvy o půjčce uzavřené dne 23. 9. 1993 mezi účastníky poskytl žalobce žalovaným částku 800.000,- Kč, kterou žalovaní jako dlužníci v dohodnuté lhůtě žalobci nevrátili.

K odvolání žalovaných Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. 5. 1998, č.j. -93, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že uložil žalovaným zaplatit žalobci 800.000,- Kč a zamítl návrh, pokud bylo na žalovaných požadováno plnit tuto částku společně a nerozdílně. Zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která zejména s ohledem na obsah listinných důkazů a výpovědí žalovaných shledal správnými, a shodně s ním posoudil tvrzení žalovaných, že při půjčce vystupovali pouze jako ručitelé, jako účelové a nepodložené. Vzhledem k tomu, že závazek žalovaných vyplývající ze smlouvy o půjčce, nebyl závazkem solidárním, odvolací soud v tomto směru rozsudek soudu prvního stupně změnil.

Proti tomuto rozsudku podali žalovaní dovolání z důvodu podle , a jeho přípustnost dovozují z ustanovení Namítají, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném posouzení věci, a dále že předchozí řízení trpí vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Soudy obou stupňů podle jejich názoru pochybily, když neprovedly výslech tří jimi navržených svědků, a v odůvodněních svých rozhodnutí se s tím dostatečně nevypořádaly, což způsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Tito svědkové měli prokázat dobrou víru žalovaných o tom, že smlouvu o půjčce uzavírali pouze jako ručitelé. Namítají, že závěr soudu prvního stupně o tom, že somatický stav žalované jí nebránil v uzavření smlouvy o půjčce, byl učiněn pouze na základě předložených lékařských zpráv a dovozují, že měl být vyžádán znalecký posudek z oboru zdravotnictví vzhledem k tomu, že žalovaná v době podpisu smlouvy byla po operaci srdce. Navrhli zrušení rozsudků soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v dané věci dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Podle ust. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v ust.

Dovolání je dále přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé ( ), nebo jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( ).

Pro posouzení toho, zda je rozsudek odvolacího soudu rozsudkem měnícím ve smyslu ustanovení není rozhodující, jak jej odvolací soud označil, ale jak ve vztahu k rozhodnutí soudu prvního stupně vymezil obsah posuzovaného právního vztahu účastníků, a zda práva a povinnosti účastníků stanovil oproti rozhodnutí soudu prvního stupně odlišně. Není proto významné, jak odvolací soud formuloval výrok svého rozsudku, nýbrž pro posouzení přípustnosti dovolání je podstatné porovnání obsahu obou rozhodnutí.

V posuzovaném případě soud prvního stupně svým prvním rozhodnutím ve věci (nemůže tedy jít o případ přípustnosti dovolání podle ) žalobě na zaplacení částky 800.000,- Kč proti oběma žalovaným v plném rozsahu vyhověl, odvolací soud sice formálně rozsudek soudu prvního stupně v tomto výroku změnil, avšak pouze tak, že zamítl požadavek žalobce, aby žalovaní byli zavázáni plnit solidárně, jinak žalobu na zaplacení částky 800.000,- Kč proti oběma žalovaným shledal důvodnou. Z porovnání obsahu rozhodnutí soudů obou stupňů vyplývá, že oba soudy žalobě v uvedeném rozsahu vyhověly, rozhodnutí odvolacího soudu je tedy rozhodnutím potvrzujícím a dovolání podle proti němu není přípustné.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. Ve smyslu odst. 2 tohoto ustanovení jestliže odvolací soud nevyhoví návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.

Ve věci byl tedy potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, a to aniž byla vyslovena přípustnost dovolání ve smyslu a aniž žalovaní vůbec návrh na vyslovení přípustnosti před vyhlášením rozsudku odvolacího soudu učinili ( ). Z hlediska ust. a není tedy v této věci dovolání proti rozsudku odvolacího soudu přípustné.

Podle lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. K vadám uvedeným v , a pokud je dovolání přípustné, i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny.

Dovolateli namítané vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tedy vady uplatněné z důvodu podle , však nezakládají přípustnost dovolání, neboť k jiným (tj. v ust. neuvedeným vadám) dovolací soud přihlíží, jen pokud je dovolání přípustné.

Zbývalo tedy posoudit přípustnost dovolání z hlediska ust. , k nimž dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti ( ). Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení uvedeným. Dovolatelé netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z vad uvedených v ust. Takovou vadu nezakládá ani námitka, že odvolací soud neprovedl některé z navržených důkazů. Je totiž věcí soudu, které z navržených důkazů budou provedeny ( věta druhá ) a toto platí i v odvolacím řízení ( ). Rozhodne-li soud, že některé důkazy nebudou provedeny (např. proto, že nejsou pro rozhodnutí podstatné), nejde o nesprávný postup soudu, kterým by byla účastníku řízení odňata možnost jednat před soudem ( ).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaných odmítl podle věty první, a , aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a , neboť žalovaní neměli v dovolacím řízení úspěch a žalobci náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 13. června 2000

JUDr. Marta Š k á r o v á , v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová