Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1190/2000; 25 Cdo 1189/2000

U S N E S E N Í

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Plzeň - jih usnesením ze dne 23. 11. 1999 č. j. -38 podle uložil žalobkyni, aby ve lhůtě sedmi dnů podala soudu řádný návrh ve dvojím vyhotovení. Rozhodnutí odůvodnil tím, že podaná žaloba na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem nesplňuje náležitosti uvedené v ustanovení , zejména neobsahuje přesné vylíčení rozhodujících skutečností ani označení důkazů, jichž se žalobkyně dovolává, a nelze z ní zjistit výši škody a její specifikaci k jednotlivým naznačovaným skutečnostem; podání je třeba předložit na listě obvyklých rozměrů a nikoli na obrácené straně tiskopisu. Soud žalobkyni poučil o možnosti zastavení řízení, nebudou-li nedostatky žaloby odstraněny, a o nepřípustnosti odvolání ve smyslu ustanovení

Odvolání žalobkyně proti tomuto usnesení Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 29. 12. 1999 č. j. -41 odmítl podle s odůvodněním, že se odvoláním nemůže zabývat, neboť usnesení soudu prvního stupně je rozhodnutím, jímž se upravuje vedení řízení, a proto není proti němu odvolání přípustné ( ), o čemž byla žalobkyně v napadeném usnesení řádně poučena.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolá-ní, v němž namítá, že její podání z 10. 9. 1997 splňuje náležitosti podle a , zatímco soudy obou stupňů v rozhodnutí neuvedly, v čem přesně spatřují nedostatky žaloby. Výši škody, kterou má určit soud podle , nemůže žalobkyně specifikovat, neboť nemá k dispozici spisy okresního soudu Plzeň - jih sp. zn. a okresního soudu Plzeň - město sp. zn. , jež jsou důkazem o jejích tvrzeních uvedených v žalobě. Navrhla proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil.

Okresní soud Plzeň - jih usnesením ze dne 21. 2. 2000 č. j. -46 uložil žalobkyni odstranit ve lhůtě sedmi dnů vady tohoto dovolání a současně i odvolání, podaného proti předchozímu usnesení okresního soudu, jímž bylo řízení zastaveno. Dospěl k závěru, že podání nemá náležitosti odvolání ani dovolání podle , a , je nepřehledné, obsahuje na jedné ě odvolání i dovolání a není podáno v potřebném počtu stejnopisů. Z podání dále není patrno, v čem žalobkyně spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu a z jakých důvodů jsou rozhodnutí napadána. Soud žalobkyni poučil o možnosti zastavení odvolacího i dovolacího řízení, nebudou-li nedostatky podání odstraněny, a o nepřípustnosti odvolání.

Odvolání žalobkyně proti tomuto usnesení Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 28. 2. 2000 č. j. -50 odmítl podle s odůvodněním, že usnesení soudu prvního stupně je rozhodnutím, jímž bylo vráceno podání k opravě, a není proto proti němu přípustné odvolání ( ), o čemž byla žalobkyně v napadeném usnesení řádně poučena.

Žalobkyně v dovolá-ní proti tomuto usnesení odvolacího soudu namítá, že jí soud svým nesprávným postupem v průběhu řízení odňal možnost projednat žalobu ze dne 10. 9. 1997 ( ), a navrhuje, aby dovolací soud usnesení soudu prvního stupně ze dne 23. 11. 1999, 26. 1. 2000 a 21. 2. 2000 a usnesení odvolacího soudu ze dne 29. 12. 1999 a 28. 2. 2000 zrušil.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocným usnesením odvolacího soudu byla podána ve lhůtě uvedené v ustanovení oprávněnou osobou - účastníkem řízení, přezkoumal napadená usnesení ve smyslu ustanovení a dospěl k závěru, že dovolání proti oběma usnesením odvolacího soudu jsou sice přípustná ( ), avšak nejsou opodstatněná.

Dovolatelka výslovně uplatnila jako jediný dovolací důvod vadu řízení uvedenou v Podle tohoto ustanovení je dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu přípustné, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

Odnětím možnosti jednat před soudem ( ) se rozumí postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu dává (např. právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy apod.). O vadu ve smyslu uvedeného ustanovení jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoliv také při rozhodování. Dovolací důvod podle ustanovení je dán zejména tehdy, jestliže soud rozhodl bez nařízení jednání, přestože mělo být ve věci jednáno, nebo jestliže soud věc projednal v rozporu s ustanovením v nepřítomnosti účastníka.

V posuzovaném případě v tomto směru nedošlo k pochybení, neboť odvolací soud byl v obou případech oprávněn projednat odvolání proti usnesení a rozhodnout o něm bez nařízení jednání (srov. ). Odnětí možnosti jednat před soudem v dané věci nelze spatřovat ani v okolnosti, že odvolací soud nerozhodl o odvolání meritorně, neboť postupem soudu v průběhu řízení ve smyslu se rozumí pouze činnost, která vydání konečného soudního rozhodnutí předchází, nikoli vlastní rozhodovací akt soudu, jenž má za úkol průběh řízení zhodnotit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 27, ročník 1998).

K odmítnutí odvolání žalobkyně došlo v této věci proto, že odvolací soud v souladu s odmítl v obou případech odvolání pro jejich nepřípustnost podle , aniž mohl přezkoumat správnost rozhodnutí soudu prvního stupně, a nikoliv proto, že by nesprávným postupem soudu byla účastníku v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem ( ).

Z uvedeného vyplývá, že obě usnesení odvolacího soudu, jimiž byla odvolání žalobkyně odmítnuta, nejsou vadou uvedenou v ustanovení postižena; dovolatelka netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by trpěla jinými vadami uvedenými v ustanovení či jinými vadami ( ), ke kterým by soud musel přihlédnout z úřední povinnosti podle věta druhá Dovolatelka pak nenapadá ani správnost závěrů, jimiž odvolací soud svůj výrok odůvodnil (nemá výhrady proti závěru odvolacího soudu, že odvolání proti usnesení, jímž bylo podání účastníka vráceno k opravě, musí být podle odmítnuto, neboť není podle přípustné). Se zřetelem k tomu, že dovolací soud je uplatněným dovolacím důvodem vázán ( věta prvá ), že jiné dovolací důvody uplatněny nebyly a že řízení dovolatelkou uplatněnou vadou podle , jak bylo již shora vyloženo, netrpí, Nejvyšší soud obě dovolání podle ustanovení část věty před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. věta první, , věta první a , neboť žalobkyně neměla v dovolacím řízení úspěch a žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. června 2000

JUDr. Olga P u š k i n o v á, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Romana Říčková