Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 663/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 14.9.1999, č.j. -73 změnil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12.8.1997, č.j. -52 tak, že žalobu o zaplacení 15.500,30 Kč zamítl a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně; odvolací soud dále uložil povinnost zaplatit žalovanému 620,- Kč na náhradu nákladů odvolacího řízení.

V odůvodnění rozsudku odvolací soud zejména uvedl, že na daný smluvní vztah je nutné aplikovat ust. a násl. obch. zákoníku, nikoliv vyhl. č. , která byla v rozhodné době, tj. v roce 1992 zrušena.

Odvolací soud v rozsudku dále uvedl, že ust. obch. zákoníku umožňuje dosáhnout relevantního cenového ujednání sjednáním fixní ceny, určené peněžní částkou (s možností event. cenových doložek). Tento způsob je ostatně předvídán též ustanovením , o cenách (ve znění pozdějších předpisů) a použili jej i žalobce a žalovaný, když v přihlášce k odběru elektřiny ze dne 19.3.1992 si dohodli fixní sazbu pro odběr elektrické energie s fakturačním násobitelem 1.

Takto smluvními stranami dohodnutou cenu elektrické energie již nebylo možno změnit jednostranným právním úkonem žalobce, tedy opravou fakturačního násobitele 1 na fakturační násobitel 2, ale pouze na základě dohody smluvních stran, jejíž existence nebyla v řízení prokázána.

Vzhledem k uvedeným závěrům postupoval odvolací soud podle ust. a napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá.

Dovoláním ze dne 17.11.1999 napadl žalobce výše uvedený rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu, neboť se domnívá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení sporu ( ).

V odůvodnění dovolání žalobce zejména uvedl, že důvodem určitých pochybností je pochybení dodavatele (žalobce) při vyplnění přihlášky o odběru elektrické energie, kdy namísto fakturačního násobitele 2 byl v přihlášce nesprávně uveden fakturační násobitel 1. S ohledem na rozsah odběru a způsob dodávky byl žalobcem v přihlášce proveden přepis na správný údaj, tj. násobitel 2. Vedle přihlášky byla mezi stranami též uzavřena dne 23.4.1992 dohoda o fakturování a placení maloodběru elektřiny, v níž se odběratel (žalovaný) zavázal hradit hodnotu odebírané elektřiny.

Dovolatel dále uvedl, že vyhl. č. byla zrušena s účinností od 1.1.1995 a proto je nesprávné právní posouzení odvolacího soudu, který vycházel z toho, že na smluvní vztah z r. 1992 uvedená vyhláška nedopadá. Z tohoto předpisu pak vyplývá, že žalovaný je zavázán platiti odebranou elektřinu. Množství odebrané elektrické energie bylo ve sporu prokázáno jednoznačně; žalovaný prokazuje pouze nesprávné použití fakturačního násobitele, nikoliv to, že by nebylo v jeho důsledku správně určeno množství odebrané energie. Z charakteru použitého měřícího zařízení je jednoznačně zřejmý tento údaj a jeho vynásobením proti údaji na měřícím zařízení je určeno skutečně odebrané množství elektrické energie. Jako pevná sazba je sjednána pouze částka odpovídající ceně 1 KWh (denní a noční sazba plus stálý měsíční plat za užití měřícího zařízení dodavatele) nikoliv však již její kombinace s násobitelem - na rozdíl od názoru odvolacího soudu, který právě v tom spatřuje dohodu o fixní ceně. Fakturační násobitel je nutno posuzovat jako údaj o množství odebrané energie, nikoliv jako údaj o její ceně.

Žalobce proto navrhuje, aby dovolací soud pro nesprávné právní posouzení věci napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.

Nejvyšší soud posoudil dovolání žalobce a konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje stanovené náležitosti, za dovolatele jedná zaměstnankyně s právnickým vzděláním a jí bylo dovolání též sepsáno.

Dovolací soud se nejprve zabýval tím, zda je dovolání přípustné; žalobce v dovolání důvod, v němž spatřuje jeho přípustnost, neuvedl.

V posuzovaném případě odvolací soud rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Dovoláním byl dotčen výrok, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 15.500,30 Kč.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Podle odst. 2 písm. a) uvedeného ustanovení však není dovolání přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč.

Z uvedeného je zřejmé, že dovolání není přípustné s ohledem na ust. , neboť dovoláním je dotčen výrok o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v posuzovaném případě jde o obchodní věc.

Dovolací soud s ohledem na ust. dále neshledal, že by dovolání bylo přípustné z důvodů uvedených v

Vzhledem k tomu, že dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání není přípustné, nemohl se již zabývat věcnými námitkami uvedenými žalobcem v dovolání, a to zejména právním posouzením smluvního vztahu mezi účastníky.

Nejvyšší soud proto podle , , , a v návaznosti na ust. rozhodl tak, že dovolání pro jeho nepřípustnost odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle v návaznosti na ust. a tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobce neměl v dovolacím řízení úspěch a žalovanému podle spisu žádné náklady v tomto řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 1. června 2000

JUDr. Ing. Jan H u š e k, v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Ševčíková