Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1138/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13.8.1999, č.j. -75 potvrdil usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 24.6.1997, č.j. -59, jímž tento soud zamítl návrh žalovaného na osvobození od soudních poplatků.

V odůvodnění usnesení odvolací soud zejména uvedl, že žalovaný odůvodnil svůj návrh na osvobození od soudních poplatků skutečností, že nebyla podána žaloba na mateřskou firmu, ale na organizační složku v Praze a ta nemá žádné finanční prostředky a je před ukončením činnosti.

Odvolací soud konstatoval, že v soudním řízení na straně žalovaného vystupuje zahraniční subjekt práva. Otázka solventnosti organizační složky tohoto subjektu je pro posouzení odůvodněnosti návrhu na osvobození od soudních poplatků, zcela bezpředmětná. Žalovaný se v žádosti o osvobození od placení odvolacího poplatku ani v odvolání nijak nedovolává svých poměrů a rovněž nenavrhuje provedení žádných konkrétních důkazů k prokázání odůvodněnosti svého návrhu na osvobození od soudního poplatku. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně je správné a potvrdil je.

V záhlaví napadeného usnesení je písařskou chybou vynecháno u názvu žalovaného jako zahraničního subjektu označení státu a je chybně uvedeno číslo ulice (C. 20/28, namísto 20/82). Soud prvního stupně proto bude postupovat podle ustanovení a 164

Dovoláním ze dne 8.9.1999 napadl žalovaný výše uvedené usnesení odvolacího soudu.

V odůvodnění dovolání žalovaný zejména uvedl, že jako důvod dovolání uvádí „protismyslnost usnesení o zaplacení poplatku z odvolání organizační složkou pod označením S. S. - e. - i., když podle usnesení vydaného samotného usnesení ze dne 13. srpna 1999 Vrchním soudem v Praze prohlásil, že žalovaným subjektem není organizační složka, ale mateřská firma se sídlem v Polsku, pod označením S. B. - E. - I.. Jde tedy o zahraniční právní subjekt, který nemůže být vůbec žalován u českého vnitrostátního soudu, pokud by zde nesídlil.

Z důvodu nevyjasněnosti postavení organizační složky v ČR tedy není možné, aby bylo vydáno usnesení o její povinnosti uhradit za zahraniční mateřskou firmu soudní poplatky. Je nezbytné, aby se tato otázka vyjasnila a teprve následně je možné vydat usnesení o úhradě soudních poplatků z dovolání.

Vzhledem k uvedenému žalovaný nenavrhuje, aby „odvolací" soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a bylo „vydáno nové usnesení, které zcela jednoznačně rozhodne, kdo vlastně je žalovaným právním subjektem".

Nejvyšší soud posoudil dovolání žalovaného a konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje nezbytné náležitosti, za dovolatele jedná jeho zaměstnanec s právnickým vzděláním a jím bylo dovolání též sepsáno.

Dovolací soud se nejprve zabýval tím, zda je v posuzovaném případě, tj. tehdy, bylo-li odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu žalovaného na osvobození od soudních poplatků, dovolání přípustné.

Žalovaný v dovolání výslovně neoznačil důvod přípustnosti dovolání odkazem na příslušné ustanovení . Z dovolání lze však dovodit, a to ze slov „Jde tedy o zahraniční právní subjekt, který nemůže být vůbec žalován u českého vnitrostátního soudu...", že uplatněným důvodem přípustnosti dovolání je vada řízení spočívající v tom, že soudy bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci českých soudů, tj. důvod přípustnosti dovolání uvedený v

Dovolací soud ze spisového matriálu zjistil, že žalovaným je zahraniční právnická osoba, a to S., B. - E. - I., Polsko a věc se týká její organizační složky S., s. - e. - i. Tato organizační složka byla zapsána dne 29.1.1993 v obchodním rejstříku, tehdy vedeném Obvodním soudem pro Prahu 1, oddíl A.

Podle , o mezinárodním právu soukromém a procesním je pravomoc českých soudů v majetkových sporech dána, je-li dána podle českých předpisů jejich příslušnost, a to příslušnost místní.

Místní příslušnost je upravena v a násl. Podle a 3 je možné majetková práva proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice uplatnit u soudu, v jehož obvodu má majetek, jde-li o zahraniční právnickou osobu, lze podat žalobu i u soudu, v jehož obvodu má tato osoba v České republice zastupitelství nebo orgán pověřený obstaráváním jejich hospodářských věcí. Místní příslušnost lze posuzovat i podle , tj. místní příslušnost daná na výběr, v tomto případě podle písm. c) uvedeného ustanovení, a to podle umístění organizační složky právnické osoby, je-li žalována a spor se týká této složky.

V posuzovaném případě je zřejmé, že jde o majetkový spor, který se týká organizační složky žalovaného, který je zahraniční právnickou osobou a tato organizační složka je umístěna v České republice, tedy je podle českých předpisů dána místní příslušnost českých soudů a tím podle i jejich pravomoc.

Dovolací soud proto dospěl k závěru, že důvod přípustnosti dovolání podle není dán. Vzhledem k tomu, že dovolací soud s ohledem na ust. neshledal, že by dovolání bylo přípustné event. z jiných důvodů uvedených v , aniž by tyto další důvody žalovaný uvedl v dovolání, nezbylo než konstatovat, že dovolání není přípustné. Pro úplnost je vhodné uvést, že dovolání není jinak podle , věta za středníkem mj. přípustné proti usnesení o osvobození od soudních poplatků.

Nejvyšší soud proto podle , , 86, 87, , , , v návaznosti na ust. rozhodl tak, že dovolání pro jeho nepřípustnost odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle v návaznosti na ust. a s ohledem na úspěch v dovolacím řízení tak, že žalovaný nemá právo na jejich úhradu, neboť neměl v řízení úspěch a žalobci se náhrada nákladů taktéž nepřiznává, neboť mu podle spisu žádné náklady v tomto řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 1. června 2000

JUDr. Ing. Jan H u š e k, v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Ševčíková