Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 504/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 10.5.1999, č.j. -72 zastavil řízení o odvolání a dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci 21.900,- Kč na náhradu nákladů odvolacího řízení (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení odvolací soud zejména uvedl, že žalovaný vzal podáním ze dne 14.1.1998 zpět odvolání s tím, že mezi účastníky došlo k mimosoudní dohodě o předmětu sporu a proto bylo řízení o odvolání zastaveno.

O nákladech odvolacího řízení rozhodl soud s ohledem na to, že žalovaný zpětvzetím odvolání z procesního hlediska zavinil, že odvolací řízení muselo být zastaveno tak, že žalobci přiznal náhradu nákladů za tři úkony právní služby, a to za převzetí zastoupení, vyjádření k odvolání a odpověď na výzvu odvolacího soudu v celkové výši 21.900,- Kč.

Dovoláním ze dne 11.6.1999 napadl žalovaný výše uvedené usnesení odvolacího soudu, a to pro část náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 7.225,- Kč a paušál 75,- Kč (bod II. výroku usnesení).

V odůvodnění dovolání žalovaný zejména uvedl, že žalobci přísluší náhrada nákladů pouze za 2 úkony právní pomoci a 2 režijní paušály, nikoliv za tři úkony, neboť účtování úkonu “odpověď na výzvu odvolacího soudu” je nadbytečné s ohledem na znění ust.

Dále dovolatel uvedl, že mu odvolací soud nedoručil kopii vyjádření žalobce k jeho odvolání, ani odpověď žalobce na výzvu soudu, za kterou žalobci odvolací soud přiznal náhradu nákladů řízení jako za úkon právní služby. Žalovaný se až z rozhodnutí odvolacího soudu dozvěděl o skutečnosti změny zastoupení na straně žalobce a o dvou podáních žalobce, k nimž co do nároku na náhradu za právní pomoc nemohl zaujmout stanovisko.

Žalovaný v podání ze dne 21.11.1997 požádal o vyslovení přípustnosti dovolání dle ust. Žalobce má za to, že nesprávným postupem odvolacího soudu byla mu odňata možnost jednat před soudem, resp. řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (co do částky 7.225,- + 75,- Kč).

Žalovaný proto navrhuje, aby dovolací soud výrok č. II. předmětného usnesení v napadené části zrušil.

Nejvyšší soud posoudil dovolání žalovaného z 11.6.1999 a konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje stanovené náležitosti, dovolatel je zastoupen advokátem a jím bylo dovolání též sepsáno.

Dovolací soud se nejprve zabýval tím, zda je dovolání v posuzovaném případě přípustné.

Z dovolání vyplývá, že žalovaný dovoláním brojí proti bodu II. výroku usnesení odvolacího soudu, jímž tento soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení, a to v části, jíž byla přiznána odměna advokátovi za třetí úkon právní pomoci, a to “odpověď na výzvu odvolacího soudu” ve výši 7.225,- Kč a paušál 75,- Kč.

V dovolání žalovaný uvedl, že má za to, že mu byla nesprávným postupem odvolacího soudu odňata možnost jednat před soudem. Z dovolání vyplývá, že odnětí možnosti jednat před soudem spatřuje žalovaný v tom, že mu nebylo doručeno vyjádření žalobce k odvolání, ani odpověď žalobce na výzvu soudu a dále, že se o změně zastoupení žalobce dozvěděl až z rozhodnutí odvolacího soudu a k nároku na náhradu za právní pomoc nemohl zaujmout stanovisko.

Žalovaný dále uvedl, že v podání ze dne 21.11.1997 požádal o vyslovení přípustnosti dovolání dle

Podle je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže účastníku řízení bylo v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

V posuzovaném případě vzal žalovaný odvolání podáním ze dne 14.1.1998 zpět, a to před tím, než o něm bylo rozhodnuto a proto odvolací soud v souladu s ust. řízení o odvolání zastavil a učinil tak podle bez nařízení jednání.

Z uvedeného je zřejmé, že žalovanému nebyla nesprávným postupem soudu odňata možnost před soudem jednat, neboť soud postupoval dle příslušných ustanovení .

Pro úplnost je vhodné uvést, že žalovanému, jak vyplývá ze spisu, bylo vyjádření žalobce k odvolání doručeno 8.1.1998, a to k rukám právního zástupce. Odnětí možnosti jednat před soudem nelze spatřovat ani v tom, že žalovanému nebyl dán na vědomí, za situace, kdy vzal žalovaný odvolání zpět a z tohoto důvodu bylo též odvoláno jednání nařízené na 12.5.1999, odpověď žalobce na výzvu soudu k odstranění vad plné moci a k potvrzení, zda došlo k dohodě účastníků o předmětu sporu, která vedla ke zpětvzetí odvolání, neboť odvolací soud již poté rozhodoval o tomto úkonu žalovaného.

Z dovolání je patrné, že žalovaný napadá rozhodnutí o nákladech řízení, a to jejich výši. Podle ust. , věta za středníkem však není dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jde-li mj. o usnesení o nákladech řízení.

S ohledem na výše uvedené a proto, že v daném případě nebylo možné aplikovat ust. , neboť nebyl odvolacím soudem potvrzován rozsudek nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání není přípustné.

Nejvyšší soud proto podle , , , , věta za středníkem, , v návaznosti na ust. rozhodl tak, že dovolání pro jeho nepřípustnost odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle v návaznosti na ust. a tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný neměl v dovolacím řízení úspěch a žalobci podle spisu žádné náklady v tomto řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 1. června 2000

JUDr. Ing. Jan H u š e k, v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Ševčíková