Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 348/2020

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 14 379 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 6 379 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 254,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D., advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení. II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 6 379 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 254,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 14 379 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na účet č. bankovní účet. Žalovaný se ve smlouvě zavázal každý kalendářní měsíc hradit minimální splátku úvěru stanovenou ve smlouvě ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Dále se zavázal uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tedy 1 600 Kč, úrok ve výši 20 % měsíčně a v případě splatnosti celého dluhu postupem podle čl. 6 smlouvy místo měsíčního úroku roční úrok ve výši 15 % s tím, že úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny. Celková výše úroku tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu tak činí 4 416 Kč. Dále bylo ujednáno, že v případě prodlení se splacením dluhu či jeho části je žalovaný povinen hradit žalobkyni po dobu prvních 90 dní prodlení žalovaného smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení se splacením dluhu či jeho části, přičemž smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce rovněž stává součástí jistiny. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posoudila na základě údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, a dále nahlédnutím do veřejně přístupných registrů a evidencí vedených státními orgány – obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, insolvenční rejstřík, administrativní registr ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí a katastr nemovitostí, a to vždy s negativním výsledkem. příjmení příjem žalovaného činil 21 000 Kč, náklady na obživu 6 000 Kč, náklady na bydlení u rodičů 2 000 Kč a ostatní náklady pak 5 000 Kč. Výši příjmů si žalobkyně ověřila z výplatních lístků žalovaného za měsíc prosinec 2018 a říjen 2019. Žalobkyně tak neměla pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho a od datum je v prodlení s celkovou částkou ve výši 14 379 Kč (jistina 8 000 Kč, poplatek 1 600 Kč, úrok 4 416 Kč, smluvní pokuta 363 Kč). K úhradě pohledávky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne datum, na kterou nijak nereagoval a na shora specifikovaný dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas a žalovaná na výzvu soudu nereagovala, rozhodl soud bez ve věci bez nařízení jednání.

4. Soud ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum, resp. datum zjistil, že mezi účastníky byla prostřednictvím elektronických prostředků sjednána úvěrová smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost úvěrový rámec do výše 50 000 Kč s tím, že výše prvního čerpání byla omezena částkou 5 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal měsíčně hradit minimální splátku úvěru dle smlouvy ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč a poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, úrok ve výši 20 % měsíčně a v případě splatnosti celého dluhu dle čl. 6 smlouvy místo měsíčního úroku roční úrok ve výši 15 % s tím, že úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny. Pro případ prodlení se splacením dluhu či jeho části byl žalovaný povinen hradit žalobkyni po dobu prvních 90 dní prodlení smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení, přičemž smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny. Žalobkyně rovněž soudu doložila smlouvu uzavřenou dne datum, vlastnoručně podepsanou žalovaným s tím, že smlouva v horní části obsahuje záznam žalobkyně„ došlo dne datum“.

5. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že tuto má žalobkyně v držení.

6. Ze žádosti o úvěr a výplatních lístků žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný bydlel u rodičů, měsíční náklady uvedl ve výši 13 000 Kč (6 000 Kč obživa, 2 000 Kč bydlení, 5 000 Kč ostatní náklady). obec mzda žalovaného byla 21 000 Kč. Mzdu za prosinec 2018 měl žalovaný ve výši 20 003 Kč čistého s tím, že doplatek na účet po srážce pojistného, stravování a půjčky činil 17 507 Kč. V říjnu 2019 měl žalovaný k výplatě částku 21 000 Kč.

7. Z výpisu z účtu právnická osoba, vedeného na jméno žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného číslo dne datum částku ve výši 5 000 Kč a dne datum částku 3 000 Kč.

8. právnická osoba k žádosti o součinnost ze dne datum vyplývá, že majitelem účtu č. bankovní účet byl v období od datum do datum celé jméno žalovaného, datum narození, tedy žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu za měsíc listopad 2019 dále vyplývá, že z účtu žalobkyně byla žalovanému poukázána dne datum částka 5 000 Kč a dne datum částka 3 000 Kč. Z výpisů rovněž vyplývá, že žalovaný měl za uvedená období vždy záporný disponabilní zůstatek a to včetně kontokorentu (od cca - 16 000 Kč do cca - 20 000 Kč).

9. Z výpisů k revolvingovému úvěru číslo ze dne datum, číslo ze dne datum, číslo ze dne datum, číslo ze dne datum a číslo ze dne datum znějících na jméno žalovaného soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vystavovala pravidelné měsíční výpisy z nichž vyplývá, že žalobkyně evidovala za žalovaným pohledávku na jistině 8 000 Kč, a dále poplatky za sjednání úvěru a naběhlý úrok z úvěru od datum do datum a smluvní pokutu.

10. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího archu z téhož dne má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky.

11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu , vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost úvěrový rámec až do částky 50 000 Kč s tím, že výše prvního čerpání byla omezena částkou 5 000 Kč. Žalovaný měl do konce každého kalendářního měsíce počínaje po měsíci následujícím po měsíci, v němž byly úvěrové prostředky čerpány, uhradit minimální splátku úvěru ve výši 1/5 z částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího měsíce, nejméně však 300 Kč, tvořené součtem čerpaného úvěru, poplatkem za jeho čerpání a úrokem, případně též úrokem z prodlení a smluvní pokutou, a to v souladu s výpisem k úvěru, který byl žalovanému zasílán každý kalendářní měsíc. Poplatek za čerpání úvěru činil dle smlouvy 20 % z čerpané jistiny úvěru, úrok 20 % měsíčně z dlužné částky za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byl úvěr čerpán. V případě zesplatnění celého dluhu při prodlení žalovaného se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce činil úrok 15 % ročně. Dalším ujednáním byla smluvní pokuta ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení po dobu prvních tří měsíců tohoto prodlení a zákonný úrok z prodlení. Peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč byly žalovanému poukázány na účet uvedený ve smlouvě dne datum ve výši 5 000 Kč a dne datum ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně od prosince 2019 do dubna 2020 zasílala žalovanému pravidelné měsíční výpisy, v nichž žalovaného informovala o výši dlužné částky a minimální splátky za aktuální období s termínem její splatnosti. Ke dni datum žalovaný dlužil žalobkyni částku 14 379 Kč sestávající z jistiny, poplatku, úroku a smluvní pokuty. Žalovaný pak dlužnou částku nezaplatil ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne datum. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že v rámci posouzení žalovaného splácet poskytnutý úvěr vycházela z veřejně přístupných registrů a evidencí vedených státními orgány a dále z údajů uvedených žalovaným, tedy že jeho čistý příjem činil 21 000 Kč (viz výplatní páska za prosinec 2018 a říjen 2019), náklady na bydlení u rodičů se dvěma osobami v domácnosti činily 2 000 Kč, náklady na obživu 6 000 Kč a ostatní náklady 5 000 Kč, celkem výdaje 13 000 Kč. Žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost.

12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení , (dále jen„ OZ“), podle něhož se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Soud ve smyslu ustanovení přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Z ustanovení platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle věta prvá , podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení , podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

18. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 8 000 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě však z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně posuzovala bonitu žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně se spokojila pouze s tvrzením žalovaného, že bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost a jeho čistý měsíční příjem činí 21 000 Kč. Žalobkyně rovněž blíže nezkoumala výdajovou stránku uvedenou žalovaným, tedy že náklady na bydlení činí 2 000 Kč, obživa 6 000 Kč a ostatní náklady 5 000 Kč. Žalobkyně si nevyžádala žádné dokumenty a doklady, které by potvrzovaly pravdivost těchto údajů, pouze doložila výplatní pásku žalovaného za měsíc prosinec 2018, kterou soud nepovažuje za relevantní důkaz s ohledem na datum uzavření smlouvy a dále výplatní pásku za měsíc říjen 2019. Žalobkyně tak řádně neporovnávala příjmy a výdaje žalovaného ve smyslu § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud dále zdůrazňuje, že z výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že žalovaný byl nejméně po dobu půl roku v záporném zůstatku ve výši cca 20 000 Kč. Údaje z občanského průkazu, výpis z obchodního, živnostenského a insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí, centrální evidence exekucí, registru kreditních informací a registru dlužníků nejsou dostačující k posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Rovněž tak nebyly soudu předloženy ani doklady k tvrzení žalobkyně o prověřování žalovaného v těchto databázích. Pokud žalobkyně vycházela toliko z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, pak má soud za to, že žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného.

19. Vzhledem k tomu, že však bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 8 000 Kč, jedná se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení ve výši 8 000 Kč, které je povinen vydat podle číslo odst. 1 .

20. Soud doplňuje, že k absolutní neplatnosti smlouvy přihlédl z úřední povinnosti ve smyslu , neboť měl za to, že ust. a 87 je třeba vykládat ve prospěch spotřebitele a vyvozování pouze relativní neplatnosti úvěrové smlouvy za použití pouze gramatického výkladu uvedených ustanovení by znamenalo popření smyslu a účelu zákonné povinnosti zkoumání úvěruschopnosti vůbec, a vedlo by i k výraznému snížení ochrany spotřebitele jako slabší strany, závislé jen na jeho vlastní aktivitě, což zcela jistě nebylo záměrem zákonodárce. Jak vyplývá např. z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9.1.2020, č. j. - 46„ české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí číslo a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru pak transponovanou směrnicí č. 2008 číslo. Článek 8 směrnice č. 2008 číslo ve svém odst. 1 stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle článku 23 uvedené směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Směrnice samy sice nemají tzv. horizontální účinek, tedy textu směrnice se nelze ve vztahu mezi jednotlivci přímo dovolávat (viz např. rozhodnutí Soudního dvora ve věci C číslo, příjmení příjmení, srov. též stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum, sp.zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo). Postulát o ochraně spotřebitele obsažený v dotčených směrnicích tak směřuje především k zákonodárci (aby správně provedl transpozici směrnice do národního práva), nicméně v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic i k národním soudům a k jejich povinnosti volit v rámci národního práva ex offo eurokonformní výklad tak, aby uvedeného účelu bylo dosaženo (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci právnická osoba, z datum, ve vztahu k úvěrům pak ve věci C číslo, příjmení, z datum), nebo C číslo, Pohotovosť, z datum). Možnost, aby soud sám rozhodl o nepoužití ustanovení vnitrostátního práva, jež by bylo v rozporu s právem Evropských společenství (tedy i o případném rozhodnutí contra legem) byla připuštěna i v již zmíněném usnesení pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp.zn. (srov. bod 34., 35. uvedeného usnesení Ústavního soudu).“ Soudní dvůr EU pak v tomto směru rozhod rozsudkem ze dne datum ve věci C číslo, v němž soud konstatoval, že„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.“

21. Ze všech výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 8 000 Kč, a proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, pak s ohledem na to, že žalovaný byl upozorňován jednotlivými výpisy k revolvingovému úvěru, že mu byla zaslána částka 8 000 Kč, a tyto výpisy lze posoudit jako výzvy k zaplacení dluhu, dospěl soud k závěru, že žalovaný si byl minimálně od prosince 2019 vědom (viz výpis z datum) toho, že je v prodlení s vrácením částky 8 000 Kč Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení podle ust. z této částky ve výši dle , tj. ve výši 10 % ročně od požadovaného data datum do zaplacení.

22. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 8 000 Kč spolu s výše uvedeným úrokem z prodlení a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok I. a II. rozsudku).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 254,50 Kč, přičemž tato částka představuje 11,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,6 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44,3 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 379 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu s ohledem na to, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru, který je žalobkyní uplatňován opakovaně, tedy skutkově i právně obdobnou dalším žalobám podávaným žalobkyní u zdejšího soudu, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).