Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 135/2020

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Mádrem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 91 067,46 Kč s příslušenstvím,

takto:

I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 68.672,89 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 49.907 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II.) Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 22.394,57 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 21.396 Kč od datum do zaplacení.

III.) Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni nákladů řízení ve výši 10.890,45 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám titul jméno příjmení, advokátky se sídlem v obec.

Odůvodnění:

<b>I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 68.672,89 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 49.907 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II.) Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 22.394,57 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 21.396 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III.) Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni nákladů řízení ve výši 10.890,45 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec].</b>

1.) Žalobou podanou soudu datum ve znění doplnění žaloby z datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 91.067,46 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 71.303 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy ze dne datum byla žalovanému dne datum vyplacena zápůjčka ve výši 50.000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku ve výši 134.537 Kč, když tato částka v sobě zahrnovala zápůjčku ve výši 50.000 Kč, obchodní úrok ve výši 63.537 Kč a administrativní poplatek ve výši 21.000 Kč. Žalovaný se celou dlužnou částku zavázal zaplatit v 41 měsíčních splátkách po 3.204 Kč a v 42. (závěrečné) splátce ve výši 3.173 Kč. První splátka byla splatná datum. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný podle smlouvy platil splátky jen částečně, když zaplatil dvě splátky v celkové výši 6.408 Kč Tyto splátky žalobkyně započetla v částce 843 Kč na jistinu, v částce 4.565 Kč na obchodní úrok a v částce 1.000 Kč na administrativní poplatek. Jelikož žalovaný další splátky nezaplatil, a to ani do 30 dnů od zaslání písemné výzvy, žalobkyně podle smlouvy svoji pohledávku vůči žalovanému zesplatnila k datum. Žalobkyně tvrdila, že po zesplatnění pohledávky žalovaný již nic nezaplatil a že ke dni podání žaloby dluží žalobkyni celkem částku 91.067,46 Kč. Tvrdila, že tato částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 49.157 Kč, dlužných úroků ve výši 17.396 Kč (kapitalizovaných do datum), dlužných administrativních poplatků ve výši 4.000 Kč (k tomu tvrdila, že na základě svého rozhodnutí se touto žalobou nedomáhá všech dlužných administrativní poplatků), dlužných zákonných úroků z prodlení (kapitalizovaných do datum) ve výši 3.668,01 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 16.096,45 Kč a z dlužných sjednaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 750 Kč. K nároku na smluvní pokutu žalobkyně tvrdila, že podle smlouvy byla pro případ prodlení žalovaného se splácením zápůjčky sjednána smluvní pokuta před zesplatněním ve výši 0,5 % denně z aktuální dlužné částky, maximálně 500 Kč za každou jednotlivou splátku a nejvíce 3.000 Kč za kalendářní rok. Za dobu do zesplatnění žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 3.048 Kč. Dále tvrdila, že v případě zesplatnění zápůjčky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně s tím, že smluvní pokuta může činit maximálně 50 % celkové výše spotřebitelského úvěru. Za dobu od zesplatnění úvěru do datum žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 13.048,45 Kč. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od datum do zaplacení. Žalobkyně konečně tvrdila, že žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani po zaslání předžalobní upomínky.

2.) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a řízení zůstal pasivní.

3.) Skutečnost, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva popsaná v žalobě, byla prokázána písemnou smlouvou o zápůjčce číslo z datum Smlouva byla podepsána zástupcem žalobkyně (jméno příjmení) i žalovaným. Smlouva prokazuje, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50.000 Kč při sjednání pevné úrokové sazby ve výší 55 % ročně, při sjednání administrativního poplatku ve výši 21.000 Kč (42 splátek po 500 Kč) s tím, že celkový dluh žalovaného z této smlouvy dosáhl částky 134.537 Kč. Podle smlouvy se žalovaný zavázal tento dluh zaplatit ve 42 měsíčních splátkách ve výši 3.204 Kč (1.- 41. splátka) a ve výši 3.173 Kč (42. splátka). Žalovaný se ve smlouvě dále zavázal (bod číslo smlouvy) zaplatit v případě prodlení se splácením úvěru smluvní pokutu ve výši dle sazebníku, který byl součástí smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě odpovídá tvrzení žalobkyně v žalobě. Žalovaný se ve smlouvě dále zavázal (bod číslo smlouvy) zaplatit v případě nutnosti vymáhání pohledávek (náklady na upomínky apod.) zaplatit sankci ve výši 750 Kč (výše byla sjednána rovněž v sazebníku poplatků). Smlouva konečně prokazovala i tvrzení žalobkyně (bod číslo) o tom, že pokud žalovaný nesplní povinnost vyplývající ze smlouvy, a to uhradit včas splátku (ani do 30 dnů po zaslání písemné upomínky), mohla žalobkyně doposud neuhrazenou jistinu zápůjčky prohlásit za splatnou, a to včetně příslušenství.

4.) Z potvrzení o mzdě žalovaného za měsíce rok, z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období období a z formuláře příjmů a výdajů žalovaného k žádosti o spotřebitelský úvěr soud vzal za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně posuzovala možnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr (jeho bonitu), když doklady, které sám žalovaný předložil, prokazovaly, že je schopen poskytnutý úvěr (zápůjčku) splácet.

5.) Z dopisu žalobkyně z datum a z podacího lístku z datum soud vzal za prokázané, že žalobkyně před zesplatněním vyzvala žalovaného k zaplacení vzniklého dluhu, který mu vznikl při splácení předmětného úvěru s tím, že byl současně upozorněn na možnost předčasného zesplatnění úvěru, pokud dluh nebude vyrovnán.

6.) Z oznámení žalobkyně z datum soud vzal za prokázané, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru k datum, když k tomuto datu vyčíslila dluh v celkové výši 74.610,69 Kč skládající se z dlužné jistiny 49.157 Kč, dlužných úroků 17.396 Kč, dlužných administrativních poplatků 4.000 Kč, dlužných zákonných úroků z prodlení 493,69 Kč a dlužné smluvní pokuty 3.564 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil nejpozději do datum.

7.) Z výpisu ze systému časových řad příjmení vedených Českou národní bankou (veřejně dostupné informace uváděné na webových stránkách České národní banky) soud vzal za prokázané, že v měsíc rok byla průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů pro domácnosti ve výši 8,38 % ročně (platná pro úvěry v délce 1 - 5 let).

8.) Žalovaný v řízení netvrdil a neprokazoval, že žalobkyni nějaké dlužné částky zaplatil (mimoto, co žalobkyně sama uváděla v žalobě). Proto bylo vycházeno z tvrzení žalobkyně, že žalovaný do doby zesplatnění úvěru (datum) zaplatil celkem 6.408 Kč, když z toho žalobkyně 843 Kč započetla na jistinu, 4.565 Kč na úrok z úvěru a 1.000 Kč na administrativní poplatky.

9.) Na základě shora uvedených důkazů soud učinil skutkový závěr, který se víceméně shoduje s popisem skutkového děje uvedeného v žalobě (viz první část odůvodnění rozsudku) s tím, že současně bylo prokázáno, že průměrná úroková sazba u spotřebitelského úvěru podobného typu a ve stejné době činila 8,38 % ročně.

10.) Smlouvu, kterou mezi sebou účastníci dne datum uzavřeli, soud z právního hlediska hodnotil jako smlouvu o úvěru uzavřenou podle a násl. , v platném znění ( , dále jen o. z.). Jelikož se jednalo o spotřebitelský úvěr, závazkový vztah se rovněž řídil , ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (zákon o spotřebitelském úvěru). V daném případě smlouva byla uzavřena v písemné formě a na základě uzavřené smlouvy žalobkyni jako úvěrující vznikla podle o. z. povinnost poskytnout žalovanému jako úvěrovanému dohodnuté peněžní prostředky; naopak žalovanému vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni sjednané úroky.

11.) Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (případy tzv. absolutní neplatnosti právního jednání).

12.) Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

13.) Soudní praxe opakovaně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ve věci sp. zn. ) dospěla k závěru, že nepřiměřená a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček. Ve výše uvedené věci Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pokud sjednané úroky téměř čtyřnásobně přesahovaly horní hranici obvyklé úrokové míry, je takovéto ujednání neplatné pro rozpor se zákonem.

14.) V daném případě z provedeného dokazování vyplynulo, že v době poskytnutí předmětného úvěru činila obvyklá úroková sazba u srovnatelného typu spotřebitelského úvěru 8,38 % ročně. Ve smlouvě, kterou účastníci uzavřeli, byla úroková sazba sjednána ve výši 55 % ročně. Lze tedy říci, že sjednaná úroková sazba více než 4,5násobně převyšovala obvyklou úrokovou sazbou. Z tohoto pohledu tedy část smlouvy o úvěru, která se týká úrokové sazby, je absolutně neplatným právním jednáním ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., ke kterému soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Jedná se o absolutně neplatné právní jednání, které odporuje zákonu (možné naplnění trestného činu lichvy) a které rovněž jednoznačně odporuje dobrým mravům. Soud vycházel z toho, že pokud ujednání smlouvy o stanovení úroků je absolutně neplatné, lze na to pohlížet tak, jako kdyby úroky nebyly vůbec sjednány. Proto soud za použití § 1802 o. z. dospěl k závěru, že žalobkyni náleží za poskytnutí peněžních prostředků úroky obvyklé, tj. ve výši 8,38 % ročně.

15.) Soud v daném případě nepoužil moderaci sjednané (nezákonně) úrokové sazby, když vycházel z toho, že ustanovení § 1802 o. z. je pro řešení nezákonně sjednaných úroků ustanovení speciálním, které má přednost před použitím ustanovení § 577 o. z.

16.) Pro rozhodnutí ve věci bylo nutné nejprve přesně zjistit, co by žalovaný jako úvěrovaný měl zaplatit na jistině a co na úrocích, pokud by ve smlouvě byla sjednána obvyklá úroková sazba. Pro tento výpočet bylo použito splátkové kalkulačky, kterou lze běžně vyhledat na internetu (například dostupná na webových stránkách www.finance.cz). Pro přesný výpočet bylo nutné nejprve stanovit parametry úvěru, to je v tomto případě výše úvěru 50.000 Kč, délka splácení 42 měsíců a úroková sazba 8,38 % ročně. Na základě těchto vstupních údajů bylo možné výpočtem dospět k tomu, že při daných parametrech a při řádném splácení v délce 42 měsíců by žalovaný zaplatil na jistinu 50.000 Kč a na úrok 7.876 Kč, celkem tedy 57.876 Kč. Použitá metoda rovněž umožňuje zobrazení souhrnu splátek, když u každé splátky je možné zjistit, co je placeno na úmor (jistinu) a co na úrok. V daném případě při stanovených parametrech by například z 1. splátky ve výši 1.378 Kč šlo 349 Kč na úrok a 1.029 Kč na úmor; naopak u poslední 42. splátky by částka 10 Kč byla započítána na úrok a částka 1.368 Kč na úmor.

17.) Dále bylo nutné zjistit, kolik měl žalovaný zaplatit k datu zesplatnění úvěru (datum) na úrok. Zde bylo vycházeno z tvrzení a zápočtu samotné žalobkyně, která tvrdila, že ze všech zaplacených splátek ke dni zesplatnění žalovanému započítala částku 843 Kč na jistinu (úmor) a částku 4.565 Kč na úrok. Z tohoto pohledu skutečně dlužná jistina činí 49.157 Kč (50.000 Kč 843 Kč), tak jak žalobkyně tvrdila. V případě dlužného úroku však soud musel zohlednit to, že na základě právního posouzení soudu žalovanému ke dni zesplatnění úvěru nevznikla povinnost zaplatit na úrocích 17.396 Kč (tak jak žalobkyně tvrdila), ale naopak k tomuto datu žalovaný měl na úrocích zaplatit 3.311 Kč (7.876 Kč 4.565 Kč). Na základě tohoto výpočtu soud dospěl k závěru, že žalovaný dluží na jistině částku 49.157 Kč a na úrocích částku 3.311 Kč. Ujednání o zaplacení nákladů na uplatnění pohledávky (v případě zasílání upomínek) neodporuje zákonu ani dobrým mravům, proto žalobkyni náleží i sjednaný poplatek 750 Kč jakožto paušální náklady na uplatnění pohledávky.

18.) Dále se soud zabýval nárokem žalobkyně na dohodnutou smluvní pokutu. Tento nárok je obecně dán, když ujednání o smluvní pokutě umožňuje ustanovení § 2048 o. z. U smluvní pokuty do zesplatnění úvěru žalobkyně požadovala částku 3.048 Kč, což odpovídá tvrzenému dluhu a neodporuje to ani zákonu o spotřebitelském úvěru v platném znění. U smluvní pokuty za dobu po zesplatnění úvěru bylo nutné vycházet z toho, že ke dni zesplatnění celkový dluh dosáhl částky 53.218 Kč (49.157 Kč + 3.311 Kč + 750 Kč). Za tuto dobu žalobkyně požadovala sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,01 % denně z dlužné částky od datum do datum. Takto sjednaná smluvní pokuta z částky 53.218 Kč činila 9.738,89 Kč Celkem tedy žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 12.786,89 Kč (3.048 Kč + 12.786,89 Kč).

19.) Celková dlužná částka dle výpočtu soudu tedy dosáhla 68.672,89 Kč (49.157 Kč na jistině, 750 Kč na nákladech za uplatnění pohledávky, 3.311 Kč na kapitalizovaných úrocích z úvěru a 12.786,89 Kč na smluvní pokutě). Proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20.) Žalovaný v řízení netvrdil a neprokazoval, že dlužnou částku po zesplatnění úvěru žalobkyni zaplatil, proto se dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyni tak vzniklo právo podle § 1970 o. z. požadovat z dlužné částky i úroky z prodlení. Úroky z prodlení byly přiznány z dlužné jistiny (49.157 Kč) a z nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 750 Kč, celkem tedy z částky 49.907 Kč. Nebylo možné přiznat úroky z prodlení z kapitalizovaných úroků z úvěru, neboť nebylo tvrzeno, že by mezi účastníky bylo sjednáno, že po zesplatnění se nesplacené úroky stávají součástí jistiny. Proto soud žalobkyni z částky 49.907 Kč přiznal 10% úrok z prodlení ročně od datum do zaplacení. Výše požadovaných úroků z prodlení není v rozporu s 

21.) Jelikož se žalobkyně touto žalobou domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 91.067,46 Kč (když v této částce byla zahrnuta i část kapitalizovaných úroků, smluvní pokuty a administrativního poplatku, která žalobkyni nebyla soudem přiznána), soud žalobu zamítl ohledně částky 22.394,57 Kč i s příslušenstvím (výrok II.). K nároku na zbývající nezaplacený administrativní poplatek ve výši 4.000 Kč soud dodává, že i když žalobkyně touto žalobou nepožadovala celý původně sjednaný poplatek ve výši 21.000 Kč, soud žalobkyni nepřiznal ani část tohoto poplatku ve výši 4.000 Kč. Zde bylo vycházeno z toho, že právní jednání, kterým byl sjednán tento poplatek, je absolutně neplatným právním jednáním pro rozpor se dobrými mravy. Soud vycházel z toho, že tento poplatek byl sjednán v absurdně vysoké výši a sloužil jen k tomu, aby byly navýšeny (již tak vysoké) úroky z úvěru.

22.) O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle Při výpočtu úspěchu a neúspěchu účastníků bylo vycházeno z toho, že žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 91.067,46 Kč a příslušenství, které ke dni vydání rozsudku soud kapitalizoval na 3.692,12 Kč Celkem tedy předmětem řízení ke dni rozhodnutí soudu bylo 94.759,58 Kč. Tímto rozsudkem bylo žalobkyni přisouzeno 68.672,89 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ke dni vydání rozsudku 2.584,22 Kč, celkem tedy 71.257,11 Kč. Z tohoto pohledu tedy procesní úspěch žalobkyně činil 75 % a procesní úspěch žalovaného 25 %. Podle tak žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 %.

23.) V tomto případě žalobkyni v souvislosti s tímto řízením vznikly celkové náklady ve výši 21.780,90 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 3.643 Kč a z náhrady za právní zastoupení ve výši 18.137,90 Kč Náklady za právní zastoupení byly vypočteny podle ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 3,5 úkonu právní služby po 3.940 Kč, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a účasti u soudního jednání ( advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě ( advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna advokátního tarifu, když bylo současně vycházeno z toho, že tarifní hodnotu sporu představuje dlužná jistinu, dlužné administrativní poplatky, dlužná smluvní pokuta a dlužné paušální náklady na vymáhání pohledávky (celkem tedy 70.003,45 Kč). Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč ( advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady za právní zastoupení v celkové částce 14.990 Kč navýšeny o 21 % na částku 18.137,90 Kč ( ).

24.) Vzhledem k celkovému procesnímu úspěchu účastníků byla žalobkyni přiznána konečná náhrada nákladů řízení v částce 10.890,45 Kč (50 % z částky 21.780,90 Kč).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozsudkem splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.