Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 243/2020

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupený Mgr. jméno jméno, advokátem

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč,

S 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení,

to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 8,05 % zákonný úrok z prodlení z částky 6 000 Kč od 4. 9. 2016 do 22. 9. 2020.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno, advokáta, se sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč, S 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 8,05 % zákonný úrok z prodlení z částky 6 000 Kč od 4. 9. 2016 do 22. 9. 2020. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta, se sídlem [adresa].

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení pohledávky ve výši 6 000 Kč včetně příslušenství. Uváděla, že jeho právní předchůdce právnická osoba uzavřela se žalovanou dne 2. 8. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne

3. 9. 2016. Úvěr byl žalované poskytnut a žalovaná úvěr čerpala, ale do dne splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr poté, co prověřil její schopnost splácet úvěr. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla žalobkyní upomínána k úhradě dluhu. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně předžalobní výzvu, na kterou žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k jednání se nedostavila, na svoji obranu netvrdila žádné skutečnosti a nenavrhla žádné důkazy.

3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, uzavřel dne 2. 8. 2016 se žalovanou prostřednictvím webové stránky anonymizováno smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne

3. 9. 2016, k jehož zaplacení se žalovaná zavázala (ze smlouvy o úvěru i formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru). Dále má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně zaslal dne 2. 8. 2016 na účet žalované uvedený ve smlouvě o úvěru částku 6 000 Kč (z historie transakcí). Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně mezi sebou uzavřeli dne 16. 12. 2019 smlouvu

o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešla pohledávka vůči žalované na žalobkyni

(ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení pohledávky bylo právním předchůdcem žalobkyně žalované oznámeno písemností ze dne 22. 1. 2020 (z oznámení o postoupení pohledávky). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky výzvou ze dne 22. 1. 2020 (z předžalobní výzvy k úhradě a podacího lístku). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná poskytnutý úvěr, či jeho část, do dne jeho splatnosti, ale ani později, vrátila, žalovaná se tak dostala do prodlení se splněním dluhu. Z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou s odbornou péčí posoudil schopnost žalované, jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. V žalobě žalobkyně pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, avšak k prokázání tohoto tvrzení nenavrhla a nepřiložila žádné důkazy.

4. Při právním posouzení věci soud vycházel z příslušných ustanovení , (dále jen o.z.). Podle o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

5. Vzhledem k tomu, že byla smlouva o úvěru uzavřena se spotřebitelem, vycházel soud rovněž ze zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinného v době uzavření smlouvy. Podle § 9 odstavec 1 tohoto zákona je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 1 věty druhé se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

6. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. K posouzení neplatnosti smlouvy soud uvádí, že povinnost zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele stanovil již , o spotřebitelském úvěru, platný a účinný do 30. 11. 2016, přičemž následkem nesplnění této povinnosti byla absolutní neplatnost smlouvy. příjmení jazykovým výkladem ustanovení ZoSÚ, by sice bylo možné dovodit, že podle platné úpravy se jedná pouze o neplatnost relativní, smysl a účel zákona a historický vývoj v oblasti spotřebitelských úvěrů směřující ke stále větší ochraně spotřebitele tomu však neodpovídá, o čemž svědčí i vývoj dosavadní judikatury. Soud přitom odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č.j. -75, dle něhož„ v  stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití o.z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele“ Soud proto neplatnost uvedenou v  ZoSÚ, k níž v důsledku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele dochází, posoudil jako absolutní a při právním posouzení věci k ní přihlédl z úřední povinnosti.

9. Po provedeném dokazování s ohledem na výše uvedenou právní úpravu a judikaturu soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je neplatná, neboť právní předchůdce žalobkyně se řádně nezabýval otázkou schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné důkazy. Jakým způsobem a na základě, jakých podkladů úvěruschopnost právní předchůdce žalobkyně zkoumal a zda vůbec, není zřejmé. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl mu soud poskytnout poučení dle v jakém směru má doplnit svá tvrzení a důkazy. Soud rovněž neměl možnost odročit jednání za účelem doplnění dokazování, neboť dle mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, případě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 6 000 Kč, jedná se v této částce na straně žalované o bezdůvodné obohacení, které by měla věřiteli vydat. V této části proto shledal soud žalobu důvodnou, přičemž má za to, že den následující po doručení žaloby se žalovaná dostala do prodlení s plněním, a tudíž ji uznal povinnou uhradit od 23. 9. 2020 i zákonný úrok z prodlení. Zbývající nárok uplatněný žalobou soud s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci ohledně jistiny dluhu úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč, celkem 600 Kč, podle , v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč, celkem 300 Kč, podle téže vyhlášky, soudní poplatek ve výši 400 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle ve výši 189 Kč Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně. Soud v daném případě aplikoval ustanovení advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná pohledávka ze smlouvy o úvěru. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů produktů poskytovaných žalobkyní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání ( ).

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).