Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
462C6746C3E505BBC1257BCE003D43B9.html
HTML · 11.27 KB
No categories available
23 Cdo 291/98
Z o d ů v o d n ě n í :
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Občanský soudní řád upravuje přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu v ustanoveních § 237 odst. 1 , § 238a a v § 239 o.s.ř.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je v první řadě přípustné (a současně důvodné) tehdy, jestliže řízení je postiženo vadami taxativně uvedenými v § 237 odst. 1 o.s.ř. , které způsobují tzv. zmatečnost rozhodnutí odvolacího soudu. K těmto vadám přihlíží dovolací soud - je-li dovolání podáno včas a k tomu oprávněnými subjekty - z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 , druhá věta, o.s.ř. ). Existenci vad řízení uvedených v § 237 odst. 1 o.s.ř. dovolatelé netvrdí a ani z obsahu spisu tyto vady nevyplývají.
Usnesení odvolacího soudu je rozhodnutím potvrzujícím, takže je vyloučeno přípustnost dovolání vyvozovat z § 238a odst. 1 písm. a) o.s.ř. , a danou věc nelze podřadit ani § 238a odst. 1 písm. b) až f) o.s.ř.
Pokud připouští ustanovení § 239 odst. 1 a 2 o.s.ř. za splnění zákonných podmínek dovolání proti usnesení odvolacího soudu, činí tak pouze ve vztahu k usnesením, kterými bylo rozhodnuto ve věci samé. V projednávaném případě dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu účastníka na doplnění rozsudku (§ 166 o.s.ř. ), není usnesením ve věci samé, nýbrž rozhodnutím procesní povahy, jehož smyslem je napravit pochybení tehdy, nerozhodl-li soud o celém předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti. Výsledek úvahy soudu, zda rozsudek doplní, nemá ve sporném řízení povahu rozhodování o právním sporu mezi účastníky, jehož předmětem je nárok uplatněný žalobou, nýbrž jde o posouzení správnosti postupu soudu v tom směru, zda jeho rozhodnutí vyčerpalo předmět řízení, popřípadě obsáhlo akcesorické výroky. O přípustnosti dovolání tedy nelze uvažovat ani v intencích ustanovení § 239 o.s.ř. , nehledě k tomu, že ze strany žalobců nebyl vůbec učiněn návrh na vyslovení přípustnosti dovolání ve smyslu § 239 odst. 2 o.s.ř.
Za dané procesní situace, kdy nejsou splněny předpoklady přípustnosti dovolání upravené v § 237 odst. 1 , § 238a odst. 1 a § 239 o.s.ř. , nezbylo dovolacímu soudu než podle § 243b odst. 4 , věty první, ve spojení s § 218 odst. 1 písm. c) o.s.ř. dovolání žalobců jako nepřípustné bez jednání (§ 243a odst. 1 o.s.ř. ) odmítnout, aniž se jím mohl zabývat z pohledu uplatněného dovolacího důvodu.