Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Cdon 1206/97

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jímž se domáhala jeho zrušení a ”...vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení s pokynem k vyhovění původně podané žalobě v plném rozsahu...”. Pokud odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení pro nedostatek pravomoci soudu zastaveno, spočívá podle dovolatelčina názoru jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci ( ). Dovolání žalobkyně odůvodnila tvrzením, že žalobu podala proti žalovanému jako fyzické osobě (která je společníkem a jednatelem společnosti P., s.r.o., již žalobkyně jako orgán sociálního zabezpečení, tedy orgán státní správy, svým rozhodnutím zavázala k úhradě dlužného pojistného na sociální zabezpečení včetně penále) teprve poté, co zjistila, že zmíněná společnost ani nemá účet u peněžního u, z něhož by bylo možno částku přiznanou vykonatelným výkazem nedoplatků vydobýt výkonem rozhodnutí - přikázáním pohledávky. Podle dovolatelky je tedy možné domáhat se občanskoprávní žalobou zaplacení části dlužného pojistného a penále vůči žalovanému, jenž podle ustanovení , věty druhé, obchodního zákoníku do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku ručí za závazky společnosti. Protože pohledávka ”...svědčí jen proti samotné společnosti...”, dovolatelka se jejího zaplacení domáhá po žalovaném nikoli jako po společníku, ale jako po ručiteli.

Dovolání je přípustné, neboť bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu ( ), který potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení pro nedostatek pravomoci soudu zastaveno ( ), dovolání přitom bylo podáno včas, osobou oprávněnou - účastnicí řízeni ( ), řádně zastoupenou advokátem ( , 2, věta druhá, ), splňuje formální i obsahové znaky předepsané ustanovením , věta první, a je v něm uplatněn způsobilý dovolací důvod ( ).

Případnou existenci vad řízení podle , ani jiných vad ( ), k nimž by dovolací soud musel přihlédnout z úřední povinnosti ( , věta druhá, ) dovolatelka netvrdí a takové vady ani nevyplývají z obsahu spisu. Se zřetelem k tomu, že jinak je dovolací soud uplatněným dovolacím důvodem vázán ( , věta první, ), a že jiné dovolací důvody uplatněny nebyly, bylo úkolem dovolacího soudu určit, zda rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, jež dovozuje dovolatelka.

N e j v y š š í s o u d dovolání zamítl.

Z o d ů v o d n ě n í :

Podle ustanovení v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných, družstevních jakož i obchodních vztahů (včetně vztahů podnikatelských a hospodářských), pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

Podle ustanovení jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon.

Jak vyplývá z výše citovaných zákonných ustanovení, projednávání a rozhodování věcí jiných než vyplývajících z tam vyjmenovaných soukromoprávních vztahů je (vedle správního soudnictví - srov. - 250s ) svěřeno soudům jen na základě ustanovení zákona. V daném případě však takové ustanovení zákona, jež by rozhodování o pojistném na sociální zabezpečení (včetně penále) svěřovalo soudům, neexistuje; naopak, ustanovení , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (ve znění pozdějších předpisů), výslovně uvádí, že o pojistném na sociální zabezpečení a o příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení rozhodují okresní správy sociálního zabezpečení. Pravomoc těchto orgánů k řízení o pojistném na sociálním zabezpečení (včetně penále) vyplývá i z dalších ustanovení citovaného zákona, a to z jeho části šesté, hlavy čtvrté, nadepsané ”Řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti”, a hlavy páté, obsahující společná ustanovení o řízení ve věcech nemocenského pojištění, důchodového zabezpečení a o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity nebo částečné invalidity. Ustanovení (obsahující rubriku s názvem ”Rozhodování”) v prvé větě uvádí, že o pojistném, zálohách na pojistné, penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení rozhoduje Okresní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, vrácení přeplatku na pojistném, přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné. Ze znění tohoto zákonného ustanovení přitom nelze dovodit výjimku z rozhodování okresních správ sociálního zabezpečení, ale pouze to, že o placení dlužného pojistného a penále, pokud má - obojí - být zaplaceno ve splátkách, nelze rozhodovat platebním výměrem. Podle ustanovení citovaného zákona může dlužné částky na pojistném a penále okresní správa sociálního zabezpečení předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Z ustanovení citovaného zákona pak vyplývá, že pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ve věcech nemocenského pojištění a důchodového pojištění a pro řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti obecné předpisy o správním řízení, tedy o správním řízení ( ). O tom, že rozhodování o pojistném na sociální zabezpečení, včetně penále, není svěřeno soudům, svědčí i ustanovení , jež funkční příslušnost k rozhodování v těchto věcech v rámci instanční soustavy orgánů sociálního zabezpečení vymezuje tak, že k rozhodování v prvním stupni jsou příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Na nedostatku pravomoci soudu k rozhodování v dané věci nemůže nic změnit ani důvod, z nějž svůj nárok vůči žalobci dovozuje žalobkyně. I když je totiž žaloba odůvodněna poukazem na ustanovení § 106, věta druhá, obchodního zákoníku, podle něhož ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku společník, nemění to nic na skutečnosti, že stále jde o pohledávku na pojistném (a penále), byť je nyní její zaplacení požadováno nikoli po dlužníkovi, ale po subjektu, o němž obchodní zákoník stanoví, že za závazek (tj. v daném případě za závazek zaplatit pojistné) ručí. Jestliže tedy jde stále o pohledávku na pojistném na sociální zabezpečení (případně penále), mohla by být pravomoc k projednání a rozhodnutí této věci (jiné než vyplývající ze soukromoprávních vztahů vyjmenovaných v ustanovení ) dána jen tehdy, jestliže by tak výslovně stanovil zákon ( ).

Protože však - viz výše - zákon stanoví, že o těchto věcech rozhodují okresní správy sociálního zabezpečení, pravomoc soudu k projednání a rozhodnutí této věci dána není.

Dovolatelce se prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu ( ) správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo. Dovolací soud proto dovolání - aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ) - zamítl ( a 5 ).