Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 151/2025-60
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Svobodou ve věci
žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Anonymizováno - Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované
pro zaplacení 581 005,70 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je Anonymizováno ve smyslu zákona č. Anonymizováno. Na základě pověření Okresního soudu v adresa ze dne datum č.j. spisová značka byl žalobce pověřen k Anonymizováno podle pravomocného rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum č. j. spisová značka (potvrzeného rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne datum č.j. spisová značka), jejímž předmětem bylo vymožení pohledávky oprávněné, společnosti Anonymizováno právnická osoba. (dále jako „oprávněná“) ve výši částka s příslušenstvím vůči povinné společnosti právnická osoba., IČ: IČO, adresa (dále jako „povinná“). Anonymizováno povinnosti ve výši částka vedl žalobce pod sp. zn. spisová značka. V průběhu Anonymizováno vymohl žalobce pro oprávněnou částku ve výši částka a na nákladech Anonymizováno částku ve výši částka. O nákladech Anonymizováno žalobce rozhodl příkazem k úhradě nákladů Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, kterým byla částka nákladů Anonymizováno stanovená v celkové výši částka a tvořená: - odměnou Anonymizováno, ve výši částka, - paušální náhradu nákladů exekuce dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb. , ve výši částka, - daní z přidané hodnoty ve výši částka. Daň z přidané hodnoty ve výši částka byla následně žalobcem za zdaňovací období měsíce srpna 2021 odvedena finanční správě, a to v září 2021. Exekuční řízení bylo dne datum ukončeno a jeho účastníkům bylo žalobcem v souladu s ustanovením § 46 odst. 8 exekučního řádu rozesláno oznámení o skončení Anonymizováno. Dne datum (tj. téměř 2,5 roku po ukončení shora uvedeného exekučního řízení vymožením) byl žalobci doručen návrh povinné na zastavení Anonymizováno dle § 268 odst. 1 písm. b) o.s.ř. , tedy pro zrušení rozhodnutí, které bylo exekučním titulem v exekuci. Povinná k návrhu na zastavení Anonymizováno doložila rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, č.j. spisová značka (dále jako „rozhodnutí Nejvyššího soudu“), kterým byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. spisová značka ze dne datum a rozsudek Okresního soudu v adresa č.j. spisová značka ze dne datum, tedy oba exekuční tituly, na základě kterých byla Anonymizováno žalobcem vedena, a dále rozsudek Okresního soudu v adresa č.j. spisová značka ze dne datum, kterým byla žaloba oprávněné ze dne datum na zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokutou 3 v částce částka, o níž bylo nalézací řízení vedeno, zamítnuta. Proti rozsudku Okresního soudu v adresa č.j. spisová značka ze dne datum bylo dne datum podáno odvolání, které bylo následně vzato zpět a rozsudek tak nabyl právní moci dne datum. Nejvyšší soud vytkl oběma soudům, že se při výkladu projevu vůle stran odchýlily od interpretačních pravidel stanovených zákonem a ustálené judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu a že nepřihlédly k okolnostem, které se k danému projevu vůle vztahovaly a které mohly objasnit skutečný záměr smluvních stran – zejména v situaci, kdy znění smlouvy nebylo jednoznačné. Dále Nejvyšší soud konstatoval, že se soudy nedostatečně zabývaly samotným textem smlouvy a její přílohou, čímž zatížily své právní závěry logickým deficitem. Další zásadní pochybení dle Nejvyššího soudu spočívalo v tom, že soudy nerespektovaly princip přednosti výkladu, který zachovává platnost právního jednání. Přestože byl možný výklad, jenž by vedl k platnosti ujednání o smluvní pokutě, soudy dospěly k závěru o jeho neurčitosti a tím i neplatnosti. Nejvyšší soud dále konstatoval, že se odvolací soud nedostatečně vypořádal s klíčovými argumenty obsaženými v doplnění odvolání žalované ze dne datum, čímž porušil svou povinnost zdůvodnit rozhodnutí způsobem, který odpovídá požadavkům na racionální, logické a úplné soudní odůvodnění. Proto Nejvyšší soud dospěl k závěru, že rozhodnutí obou soudů byla nezákonná, a svým rozhodnutím ze dne datum, č.j. spisová značka je zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně. Žalobce návrh povinné na zastavení Anonymizováno postoupil k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodl usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka tak, že Anonymizováno proti povinné, jejímž provedením byl pověřen žalobce, byla zastavena. Předmětným usnesením současně exekuční soud rozhodl, že žalobce nemá nárok na náhradu nákladů Anonymizováno, přičemž své rozhodnutí odůvodnil tak, že náhrada nákladů Anonymizováno by měla být Anonymizováno uhrazena jako náhrada škody podle zákona č. Anonymizováno. Žalobce proti usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka podal odvolání, o němž Krajský soud v Plzni rozhodl usnesením ze dne datum č.j. spisová značka tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Povinný následně vyzval Anonymizováno k navrácení vymožených nákladů Anonymizováno ve výši částka, což žalobce učinil dne datum prostřednictvím bankovního převodu. Žalobce se ve vztahu k nákladům k Anonymizováno, obrátil na Anonymizováno Anonymizováno – právnická osoba (dále jako „Anonymizováno Anonymizováno“) u nějž uplatnil nárok na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. , zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnost (dále jako „zákon o odpovědnosti státu za škodu “), kdy žádal o náhradu škody, jež mu vznikla nesprávným rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) tohoto zákona. Ministerstvo spravedlnosti ve svém stanovisku ze dne datum, č.j. Anonymizováno sdělilo žalobci, že ve věci jsou sice dány odpovědnostní tituly státu za škodu v podobě nezákonných rozhodnutí, avšak v příčinné souvislosti s těmito rozhodnutími žalobci nevznikla škoda, proto škodu nahradit odmítlo.
Anonymizováno navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Učinila nesporným všechny skutkové okolnosti uvedené v žalobě. Uvedla, že z historické judikatury Ústavního soudu vyplývá, že také Ústavní soud připouští možnosti, kdy k uspokojení majetkového nároku soudního exekutora z provedené Anonymizováno nedojde, konkrétně jde o usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. Anonymizováno. Ústavní soud zde odkazoval na dřívější své plenární stanovisko ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, v jehož rámci byla řešena ústavněprávní konformita řešení otázky, za jakých podmínek mohou obecné soudy v případě zastavení Anonymizováno uložit povinnému nebo oprávněnému nahradit exekutorovi její náklady. Byla zde také vypořádána námitka, že Anonymizováno, jako nositel a vykonavatel veřejné moci, má mít vždy zajištěnu úhradu nákladů Anonymizováno. Ústavní soud uvedl, že je to exekutor, který je na výsledku materiálně zainteresovaný, neboť z výkonu Anonymizováno pro něj plyne zisk, ale současně nese riziko, že v konečném důsledku nebudou uspokojeny veškeré jeho majetkové nároky (např. z důvodu nepostačujícího majetku povinného). Toto je však do značné míry kompenzováno prakticky monopolním postavení exekutora v oblasti výkonu rozhodnutí. Žalovaná má tedy za to, že vyšší precedenční sílu má citované plenární stanovisko Ústavního soudu, a na něj navazující usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. Anonymizováno
Podle § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona. Podle § 7 odst. 1 tohoto zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle stanoviska Ústavního soudu sp. zn. Anonymizováno, bod 7, má exekutor v průběhu Anonymizováno dvojí postavení a jeho charakter se mění; je totiž třeba odlišovat vlastní exekuční činnost při vymáhání pravomocného rozhodnutí, kdy vystupuje jako veřejný činitel, od jeho postavení při rozhodování soudu o nákladech řízení, kdy je v postavení účastníka řízení.
Krajský soud v Plzni ve svém rozsudku ze dne datum č. j. spisová značka uvedl, že při rozhodování o tom, kdo ponese náklady Anonymizováno v případě zastavení Anonymizováno, se obecně vychází z toho, kdo zavinil její zastavení. Ústavní soud již ve svém stanovisku sp. zn. Anonymizováno konstatoval, že východiskem při rozhodování o náhradě nákladů Anonymizováno je určení a hodnocení důvodů, pro něž k zastavení došlo, a kdy je tak nutné zabývat se na prvním místě otázkou, kdo v projednávané věci zavinil zastavení Anonymizováno. Judikatura Nejvyššího soudu a i Ústavního soudu je již ustálena na tom, že za situace, kdy exekuční titul, na základě něhož bylo zahájeno exekuční řízení, byl následně v dovolacím řízení zrušen, náklady Anonymizováno mají jít k tíži státu. A potom za situace, kdy Anonymizováno, pověřený vedením Anonymizováno a který je považován za vykonavatele veřejné moci, je však při rozhodování o nákladech exekučního řízení de facto považován za dalšího účastníka tohoto řízení (jak vyplývá ze stanoviska Ústavního soudu sp. zn. Anonymizováno, body 6 a 7), pak dle Ústavního soudu je namístě, kdy za takového stavu nelze klást zavinění na zastavení Anonymizováno ani oprávněnému a ani povinnému, aby soudnímu Anonymizováno nebyla náhrada nákladů Anonymizováno přiznána, a byl to soudní exekutor, kterému tímto výrokem vznikla v jeho majetkové sféře nepřiznáním nákladů Anonymizováno újma, kdo se obrátí na stát s nárokem na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. adresa je tedy to, že zavinění na zastavení Anonymizováno v daném případě je primárně na straně státu, a tedy stát je tím, kdo by měl nést náklady spojené se zrušením pravomocného rozhodnutí jako podkladového exekučního titulu a tím, kdo by měl nést nepohodlí toho, kdo bude k vymožení svých nároků odkázán na další řízení o náhradě škody z nesprávného úředního postupu, je soudní exekutor z důvodů že nepřiznání náhrady nákladů soudnímu exekutorovi není porušením zásady úplatnosti vyplývající z § 3 e. ř.
Soud žalobě vyhověl, neboť se ztotožnil s právním názorem uvedeným v judikátu I. Anonymizováno, který je potvrzen judikátem I. Anonymizováno a usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. spisová značka, tedy že v projednávaném případě jde o škodu vzniklou v majetkové sféře Anonymizováno, kterou je oprávněn následně vymáhat po státu dle zákona č. 82/1998 Sb. V exekučním řízení nebyla exekutorovi náhrada přiznána proto, že zastavení řízení nezavinil žádný účastník exekučního řízení, nýbrž stát. A ten odpovídá za škodu vzniklou vydáním nezákonného rozhodnutí, kterým je pověření Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, když žalobce je při rozhodování soudu o nákladech řízení v exekučním řízení v postavení účastníka řízení.
Žalovaným citovaný judikát I. ÚS 1619/11 se nevztahuje na řízení dle zákona č. 82/1998 Sb. , nýbrž řízení exekuční. Dle § 31 odst. 2 tohoto zákona se týká nákladů na zrušení nezákonných rozhodnutí, nikoli nákladů exekuce.
Soud žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce uplatnil úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalované na základě předsoudního uplatnění nároku dle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. Splatnost soud určil dle návrhu žalovaného, se kterým žalobce souhlasil.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.