Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 144/2026-19
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 30 285 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku částka (pohledávku odpovídající jistině zápůjčky částka, poplatku za poskytnutí zápůjčky částka a smluvní pokuty ve výši částka) s příslušenstvím (náklady spojenými s uplatněním pohledávky částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Uvedeného se domáhala z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum, jelikož žalovaný řádně a včas nesplnil své smluvní závazky, na zápůjčku neuhradil ničeho. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky dne datum, žalovaný však na výzvu nereagoval a svůj dluh neuhradil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.
Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.
Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o zápůjčce zjistil, že žalovaný a žalobkyně podepsali dne datum prostřednictvím elektronických prostředků písemnost s nadpisem „Anonymizováno“, na základě které shodného dne (dle výpisu z běžného účtu) žalovaný od žalobkyně obdržel bezhotovostně peněžní prostředky ve výši částka. Obdržené prostředky měl žalovaný vrátit spolu s poplatkem ve výši částka, a to ve 3 pravidelných splátkách po částka splatných Anonymizováno., Anonymizováno. a Anonymizováno. den ode dne jejich poskytnutí. Z upomínek, předžalobní výzvy a podacího archu dále soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) vyzývala ke splacení dluhu, naposledy ho vyzvala ke splacení dluhu ve výši částka dopisem zaslaným zástupkyní žalobkyně žalovanému prostřednictvím osoby právnická osoba. dne datum.
Ze všeobecných obchodních podmínek soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí ve věci.
Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu alias žalobě uvedla, že si před poskytnutím zápůjčky vyžádala od žalovaného informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech, které ověřila na základě dokumentů od žalovaného vyžádaných, případně nahlédnutím do příslušných registrů. Soud upozorňuje, že takový způsob zkoumání úvěruschopnosti nemůže v žádném případě obstát, neboť se nelze při zkoumání úvěruschopnosti spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr, přičemž žalobkyně ani žádné takové dokumenty, ze kterých vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, k žalobě nepřiložila.
Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o zápůjčce absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému jako jistinu částka, a jelikož žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho (dle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat jí celou jistinu ve výši částka. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky částka, a to ode dne datum do zaplacení (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky do sféry žalovaného, respektive ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté žalovanému ke splacení dluhu prodloužené o 3 pracovní dny podle § 573 o. z. upravujícího domněnku doby dojití zásilky). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť měla oporu v absolutně neplatné smlouvě. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni plnil jinak, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “).
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť oba účastníci měli v řízení úspěch jen částečný a téměř shodný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).