Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
39 A 23/2026 - 13.pdf
PDF · 0 B
No categories available
39 A 23/2026 - 13
3
pokračování 39 A 23/2026
USNESENÍ
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Hroudovou ve věci
žalobce: Y. B., nar. X, st. příslušnost Ukrajina
bytem X
zastoupený advokátkou JUDr. Veronikou Pupalovou
sídlem Májová 606/35, 350 02 Cheb
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky
sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7
v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, který spočíval ve vrácení žádostí žalobce o dočasnou ochranu ze dne 23. 4. 2026 pod čj. OAM-0390067/DO-2026 jako nepřijatelné,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se dne 23. 4. 2026 dostavil do Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině v Praze, kde požádal o dočasnou ochranu. Žalovaný mu vrátil formulář žádosti s tím, že je nepřijatelná.
Jako důvod nepřijatelnosti ve formuláři vyznačil, že žadatel je nebo byl držitelem dočasné
ochrany v jiném členském státě EU nebo Schengenského prostoru a bylo učiněno prohlášení
podle § 3 odst. 3 zákona č. 65/2022 Sb., dále jen „Lex Ukrajina“.
2. Žalobce uznal, že dočasnou ochranu dříve měl v Německu. Odtud však dne 9. 5. 2023 odjel a dne 7. 6. 2023 udělenou dočasnou ochranu sám zrušil. Žalobce je s ohledem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 27. 5. 2025 ve věci C-753/23 Krasiliva tohoto názoru, že žaloba je přijatelná i přes existenci zákonné výluky vyznačení nepřijatelnosti žádosti o dočasnou ochranu ze soudního přezkumu.
3. Žalobce sporuje zákonnost zásahu žalovaného z důvodu aplikace důvodu nepřijatelnosti podle § 5 odst. 1 písm. f) Lex Ukrajina. Z důvodu blíže vyložených v žalobě je žalobce toho názoru, že tato právní úprava je v rozporu s unijním právem, nelze ji aplikovat. Současně s odkazem na setrvalou judikaturu správních soudů namítl, že žalovaný nemůže považovat žádost o dočasnou ochranu za nepřijatelnou pouze proto, že občan Ukrajiny má nebo dříve měl dočasnou ochranu v jiném členském státě EU. S ohledem na nadále platnou dohodu členských států neaplikovat čl. 11 směrnice o dočasné ochraně, unijní právo nijak neomezuje druhotné pohyby držitelů dočasné ochrany. Neumožňuje toliko současné čerpání výhod spojených s dočasnou ochranou ve vícero zemích současně. Na uvedeném nic nemění ani přijetí nového Prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2025/1460 ze dne 15. 7. 2025 o prodloužení dočasné ochrany zavedené prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382.
4. Žalovaný je toho názoru, že žaloba je nedůvodná. Shrnul, že nezákonný zásah žalobce spatřuje v postupu žalovaného, kterým vyhodnotil jeho žádost o udělení dočasné ochrany ze dne 23. 4. 2026 jako nepřijatelnou ve smyslu § 5 odst. 1 písm. f) Lex Ukrajina. Žalobce figuruje v platformě pro výměnu informací (tzv. Temporary Protection Platform) jako bývalý držitel dočasné ochrany v Německu.
5. Žalovaný současně konstatoval, že podaná žaloba je nepřípustná pro existenci překážky věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae), protože žalobce žalobou brojí proti zásahu žalovaného, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2026, č.j. 36 A 14/2026–33. Žalobce v podané žalobě nepředkládá žádné nové skutkové okolnosti, jež by odůvodňovaly závěr o existenci odlišného zásahu či o jeho pokračování.
6. Městský soud v Praze se nejprve zabýval otázkou, zda je žaloba ve správním soudnictví věcně projednatelná. Především tedy zkoumal, jestli jsou v předmětném případě dány podmínky, za nichž soud může o věci jednat (podmínky řízení).
7. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí, že soudy ve správním soudnictví rozhodují o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu.
8. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
9. Z obsahu soudního spisu soud zjistil, že žalobce se nyní projednávanou žalobou domáhá soudní ochrany před nezákonným zásahem spočívajícím v tom, že žalovaný vrátil žalobci dne 23. 4. 2026 jeho žádost o poskytnutí dočasné ochrany vedenou pod čj. OAM-0390067/DO-2026 jako nepřijatelnou.
10. Soud dále zjistil, že u zdejšího soudu již bylo vedeno řízení o žalobě téhož žalobce směřující proti témuž zásahu žalovaného, a to pod sp. zn. 36 A 14/2026. V tomto řízení bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 4. 6. 2026, čj. 36 A 14/2026-33, který nabyl právní moci dne 19. 6. 2026.
11. Překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává tehdy, jde-li v novém řízení o tutéž věc, o níž již bylo pravomocně rozhodnuto. Totožnost věci je dána totožností účastníků a totožností předmětu řízení, tedy zejména tehdy, domáhá-li se žalobce soudní ochranu vůči témuž zásahu správního orgánu. O takovou situaci se jedná i v nyní posuzované věci. Skutečnost, že pozdější žaloba byla podána prostřednictvím právní zástupkyně žalobce, nemůže sama o sobě založit novou věc ve smyslu procesního práva. Účastníkem řízení je nadále žalobce, předmětem řízení zůstává přezkum zákonnosti téhož zásahu správního orgánu.
12. Jelikož o téže věci již bylo pravomocně rozhodnuto v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 36 A 14/2026, je dána neodstranitelná překážka řízení spočívající v existenci věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae). Za této situace soud nemůže věc znovu projednat a rozhodnout. Soud proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního odmítl.
13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 věta prvá s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 10. srpna 2026
JUDr. Jitka Hroudová, v. r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje H. P.