Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

65 A 17/2026 - 7

USNESENÍ

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a Mgr. Bc. Petra Závadského ve věci

žalobce: J.V.

bytem

proti

žalovanému: 1) Policejní prezidium České republiky

se sídlem Strojnická 27, Praha 7

2) Policie České republiky, Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, Obvodní oddělení Pelhřimov

se sídlem Pražská 1738, Pelhřimov

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných ze dne 27. 7. 2026,

takto:

I. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného 1) se odmítá.

II. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného 2) se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Dne 27. 7. 2026 byla krajskému soudu doručena žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných 1) a 2). Jako žalovaného žalobce označil výslovně žalovaného 1). Postavení žalovaného 2) jakožto druhého žalovaného dovodil krajský soud z žalobního petitu žalobce a z obsahu žaloby.

2. Žalobce v žalobě uvádí, že dne 25. 8. 2025 byl v Pelhřimově (v prostoru čerpací stanice Shell) pod záminkou běžné kontroly zastaven žalovaným 2). Žalobce byl podroben dechové zkoušce a testu na návykové látky; oboje s negativním výsledkem. Žalobce na místě doložil lékařské potvrzení k užívanému léku. Žalobce namítá, že policisté v úředním záznamu nepravdivě uvedli, že žalobce před kontrolou „kličkoval v silničním provozu“, což žalobce považuje za účelové tvrzení s cílem jej poškodit. Bez jakéhokoliv objektivního důkazu či videozáznamu následně podali policisté oznámení Městskému úřadu Humpolec k posouzení žalobcovy zdravotní způsobilosti. Žalobce namítá, že postup policie byl vykonstruovaný, šikanózní a účelový. Dle žalobce celá tato „akce“ bezprostředně navazovala na žalobcovu snahu bránit se nátlaku autoservisu, přičemž policie toto odmítala prošetřit. Žalovaný 2) dle žalobce vedl vůči němu zákrok a zasáhl do jeho práv „bez opory v objektivních důkazech, bez přítomnosti jakéhokoli záznamu o údajně vytýkaném jednání (kličkování) a za použití lživých tvrzení v úředních záznamech.“

3. Žalobce podal proti postupu policistů dne 25. 8. 2025 kvalifikované upozornění a následně stížnost k žalovanému 1), který věc uzavřel vyrozuměním ze dne 23. 7. 2026, čj. PPR-25126-5/ČJ-2026-990210-KU, s tím, že postup policistů byl v pořádku.

4. Dle žalobce je shora popsaný postup žalovaného 1) a 2) nezákonným zásahem do jeho ústavně zaručených práv (zejména do práva na ochranu osobnosti, lidské důstojnosti, vlastnického práva a na ochranu před svévolí).

5. Postup policie vykazuje dle žalobce znaky zneužití pravomoci úřední osoby a šikany, neboť sloužil k nátlaku na jeho osobu v době, kdy poukazoval na protiprávní jednání (podvody, nátlak autoservisu) a kdy následně v důsledku policejních restrikcí a nečinnosti došlo ze strany městského úřadu k nezákonnému sešrotování jeho vozidla v hodnotě 200 000 Kč, které bylo předmětem soudního sporu.

6. Závěrem žalobce navrhl, aby krajský soud vydal tento rozsudek: „Určuje se, že zásah Policie České republiky – OOP Pelhřimov ze dne 25. srpna 2025 spočívající ve vykonstruovaném obvinění z kličkování bez důkazů, v účelovém zahájení správního řízení a v nátlaku na žalobce byl nezákonný.“ Dále žalobce navrhl, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení.

7. Obsah žaloby posoudil krajský soud jako nedostatečný, neboť žalobce řádně neoznačil žalované subjekty, proti kterým podaná žaloba směřovala a v tomto smyslu absentovala i formulace návrhů výroku rozsudku ve vztahu k jednotlivým tvrzením o nezákonných zásazích a ve vztahu k jednotlivým žalovaným [ a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)]. Krajský soud proto vyzval žalobce usnesením ze dne 29. 7. 2026, čj. -5, v souladu s k jednoznačnému označení, proti kterým žalovaným žaloba směřuje a k formulaci návrhů výroku rozsudku ve vztahu k jednotlivým tvrzením o nezákonných zásazích a ve vztahu k jednotlivým žalovaným, a to ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení.

8. Žalobce byl v usnesení krajským soudem poučen, že nebude-li jeho podání ve stanovené lhůtě doplněno a v řízení nebude možné pro tento nedostatek pokračovat, bude žaloba odmítnuta.

9. Usnesení bylo doručováno do datové schránky žalobce. Žalobci bylo usnesení doručeno dne 29. 7. 2026 tím, že se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba. Lhůta stanovená k doplnění žaloby počala běžet podle počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Lhůta tedy počala běžet dne 30. 7. 2026 a skončila uplynutím desátého dne, který připadl na sobotu 8. 8. 2026. Poslední den lhůty připadající na sobotu, neděli nebo svátek se posouvá na následující pracovní den ( ); poslední den lhůty tudíž připadl na pondělí 10. 8. 2026. V tento den také žalobci marně uplynula lhůta k odstranění vad žaloby.

10. Krajský soud ve stanovené lhůtě ani později do dne vydání tohoto usnesení od žalobce neobdržel podání, ve kterém by byly vady žaloby odstraněny. Je tedy evidentní, že žalobce nesplnil svou povinnost odstranit vytknuté vady jeho žaloby.

11. Zbývá posoudit, zda neodstraněné vady žaloby brání soudu v pokračování v řízení a ve věcném projednání žaloby. Krajský soud posoudil, že tomu tak je, avšak pouze ve vztahu k žalovanému 1).

12. Ač žalobce v žalobě označil Policejní prezidium České republiky jako žalovaného, popsal alespoň stručně v čem spatřuje nezákonný zásah tohoto orgánu, neodstranil podstatnou vadu žaloby spočívající v absenci uvedení návrhu výroku rozsudku ve vztahu k tomuto žalovanému a ve vztahu k tvrzenému nezákonnému zásahu, kterého se měl vůči žalobci dopustit či se ho dopouští. Uvedení návrhu výroku rozsudku je přitom povinnou náležitostí žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podle Bez doplnění této náležitosti nemohl krajský soud v řízení o žalobě proti žalovanému 1) pokračovat, neboť žalobce nespecifikoval, jak má krajský soud o této části žaloby rozhodnout. Jedná se o vadu žaloby, která nebyla-li odstraněna, činí žalobu neprojednatelnou a v řízení proto není možné pokračovat. Nad rámec uvedeného se doplňuje, že k takové žalobě proti nezákonnému zásahu Policejního prezidia České republiky by ostatně byl příslušný Městský soud v Praze.

13. Podle , věty druhé platí, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. S ohledem na výše uvedené skutečnosti krajský soud podanou žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného 1) výrokem I. odmítl.

14. Ve vztahu k žalovanému 2) žaloba splňuje zákonné náležitosti (s výhradou popsanou v bodech 26 a 27 tohoto usnesení), tj. lze z dovodit, že směřuje proti označenému nezákonnému zásahu právě tohoto správního orgánu, jsou uvedeny rozhodující skutečnosti a je uveden i návrh výroku rozsudku. V tomto směru tedy žaloba splňuje speciální náležitosti podle

15. Krajský soud proto přistoupil ke zkoumání toho, zda jsou splněny i ostatní podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť žaloba je opožděná.

16. Policie České republiky jedná při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích podle a 9 , o provozu na pozemních komunikacích, jako správní orgán, nikoliv jako ozbrojený bezpečnostní sbor (srov. právní větu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2011, čj. 6 Aps 3/2011-63, publ. pod 2603/2012 Sb. NSS).

17. Podle platí, že žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.

18. Podle nelze zmeškání lhůty prominout.

19. Z líčení rozhodujících skutečností a z návrhu výroku rozsudku je evidentní, že k nezákonnému zásahu žalovaného 2) vůči žalobci došlo dne 25. 8. 2025, kdy byl žalobce podroben silniční kontrole jakožto řidič motocyklu zn. BMW F 800S, reg. zn. X v prostoru odstavné plochy benzínové čerpací stanice Shell na ulici Humpolecká v Pelhřimově. Uvedené se podává taktéž ze shrnutí skutkového stavu věci ve vyrozumění Policejního prezidia ze dne 23. 7. 2026, čj. PPR-25126-5/ČJ-2026-990210-KU, které žalobce přiložil k žalobě. Žalobce považuje za nezákonné provedení silniční kontroly jeho osoby dne 25. 8. 2025, přičemž mělo docházet k nátlaku a mělo být vykonstruováno obvinění, že žalobce „kličkoval v silničním provozu.“

20. V dané věci tedy není pochyb o tom, že k žalobcem tvrzenému nezákonnému zásahu došlo dne 25. 8. 2025, že se o něm žalobce dozvěděl bezprostředně, neboť byl silniční kontrole osobně přítomen, a taktéž věděl, že vůči němu vystupují policisté Obvodního oddělení Pelhřimov v rámci své působnosti podle , o provozu na pozemních komunikacích. Jedná se o zásah jednorázový a již ukončený. V návrhu výroku rozsudku žalobce navrhoval, aby krajský soud určil, že zásah dne 25. 8. 2025 byl nezákonný. Žalobce se tak domáhá deklaratorního určení nezákonnosti zásahu, který již netrvá.

21. Podle právní věty II. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2014, čj. -59, publ. pod č. 3033/2014 Sb. NSS, je „subjektivní lhůta pro podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem ( ) (…) stanovena v délce dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Rozhodným okamžikem pro běh dvouměsíční subjektivní lhůty je okamžik, ke kterému se žalobce dozvěděl o jednání, v němž spatřuje nezákonný zásah, a to včetně informace, který správní orgán se tvrzeného nezákonného zásahu dopustil.“

22. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2011, čj. -293, publ. pod č. 2386/2011 Sb. NSS, „pro počátek běhu subjektivní dvouměsíční lhůty pro podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem ( ) je rozhodný okamžik, kdy se žalobce dozvěděl o úkonu nebo nečinnosti správního orgánu, v nichž spatřuje nezákonný zásah. Okamžik, kdy žalobce nabyl přesvědčení, že tento úkon nebo nečinnost správního orgánu naplňuje veškeré znaky nezákonného zásahu, naopak není pro běh uvedené lhůty rozhodný.“

23. Podle žalobního tvrzení žalobce i dle obsahu vyrozumění Policejního prezidia došlo k nezákonnému zásahu dne 25. 8. 2025; toto je i den, kdy se žalobce o nezákonném zásahu dozvěděl, neboť mu byl osobně přítomen. Žalobce měl i přímo okamžitě povědomost o tom, který orgán tento zásah učinil. Od tohoto dne počala běžet objektivní i subjektivní zákonná lhůta pro podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu; pro včasnost podané žaloby musí být dodrženy obě tyto lhůty. Subjektivní dvouměsíční lhůta pro podání žaloby uplynula v sobotu 25. 10. 2025 ( ). Dle platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Posledním dnem subjektivní lhůty pro podání žaloby bylo pondělí 27. 10. 2025.

24. Žaloba podaná ke zdejšímu soudu až dne 27. 7. 2026 je tudíž opožděná, neboť nebyla podána v rámci dvouměsíční subjektivní lhůty pro podání žaloby dle

25. Sluší se doplnit, že podání žaloby, kterou se žalobce domáhá pouze určení, že zásah byl nezákonný, není podmíněno vyčerpáním jiných právních prostředků ochrany nebo nápravy před správním orgánem ve smyslu Podání kvalifikovaného upozornění a následné žádosti o přezkoumání způsobu vyřízení upozornění nemělo tudíž žádný vliv na běh dvouměsíční subjektivní lhůty k podání zásahové žaloby, která počala běžet dne 26. 8. 2025 a skončila dne 27. 10. 2025. K tomu srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2017, čj. -42, publ. pod č. 3686/2018 sb. NSS.

26. Z uvedených důvodů nezbylo krajskému soudu než žalobu ve věci nezákonného zásahu žalovaného 2) ze dne 25. 8. 2025 pro opožděnost odmítnout podle

27. Jestliže žalobce v žalobním petitu (v návrhu výroku rozsudku) žádal krajský soud, aby určil, že nezákonným bylo též „účelové zahájení správního řízení“ žalovaným 2), pak je nutno uvést, že se jedná o tvrzení naprosto obecné; není zcela zřejmé, o jaké správní řízení, v jaké věci a pod jakou spisovou značkou má být žalovaným 2) vedeno. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobce byl vyzván k odstranění vad žaloby, co se týče přesného označení žalovaných a přesného vymezení a formulace návrhů výroku rozsudku, tj. mohl krajskému soudu reagovat a obecnost odstranit, či přesněji vysvětlit, o jaké správní řízení se má jednat a u kterého správního orgánu má být vedeno. Žalobce tak však neučinil. Takto formulovaná část návrhu výroku rozsudku je i ve spojení s vylíčením rozhodujících skutečností v žalobě neprojednatelná, což způsobuje nemožnost o této části návrhu výroku rozsudku pokračovat v řízení. Jedná se o vadu žaloby, která nebyla-li odstraněna, činí žalobu neprojednatelnou a v řízení proto není možné pokračovat.

28. Podle , věty druhé platí, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možné pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. Z uvedených důvodů krajský soud podanou žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného 2) v části návrhu výroku, kterým je brojeno proti „účelovému zahájení správního řízení“ odmítl.

29. Ve vztahu k žalovanému 2) tak byla žaloba odmítnuta dílem pro opožděnost a dílem pro neodstranění vad žaloby.

30. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu , věty první tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta ve vztahu ke všem účastníkům řízení, byť z odlišných důvodů (výrok II.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

České Budějovice 18. srpna 2026

Mgr. Kateřina Bednaříková v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: J. M.