Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 34/2018-366
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro zaplacení 384 097,10 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni 35 % nákladů řízení, tedy částku ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni 35 % nákladů řízení, tedy částku ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu datum, domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu dluhu, který žalovanému vznikl ze smlouvy o půjčce na kliknutí č. Anonymizováno/Anonymizováno uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba., se sídlem adresa, IČO IČO (dále též „banka“) a žalovaným. Žalobu odůvodnila tím, že banka žalovanému poskytla dne datum úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 11,90 % ročně a s dalšími poplatky dle této smlouvy a Ceníku. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka k zesplatnění úvěru, čímž se stal celý dluh splatným. Dlužná částka ve výši částka se skládá z jistiny ve výši částka, dlužných poplatků ve výši částka, z dlužného smluvního úroku ve výši částka a z dlužného úroku z prodlení ve výši částka.
2. Soud ve věci poprvé rozhodl rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, jímž žalobě vyhověl. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum, č. j. spisová značka, byl rozsudek zrušen, kdy odvolací soud uložil soudu prvního stupně se zabývat mj. otázkou postoupení předmětné pohledávky.
3. Soud po vrácení věci odvolacím soudem dospěl po provedeném dokazování k závěru, že se žalobkyni v řízení nepodařilo prokázat, že by mezi bankou jako postupitelem a právnická osoba jako postupníkem, mezi právnická osoba jako postupitelem a Anonymizováno. jako postupníkem a mezi IAnonymizováno. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byly uzavřeny platné postupní smlouvy, jejichž předmětem by byla žalovaná pohledávka, resp. není zřejmý vztah mezi bankou, právnická osoba a Anonymizováno., a rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, žalobu zamítl.
4. Odvolací soud usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, rozsudek soudu prvního stupně zrušil s odůvodněním, že soud neprovedl dokazování ve vztahu k žalobkyní tvrzené aktivní legitimaci, ač listin y vztahující se k tvrzení žalobkyně k dispozici měl.
5. Zhodnocením provedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním. Mezi žalovanou a společností právnická osoba., IČO IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o Půjčce na kliknutí č. Anonymizováno, na jejímž základě se banka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 11,90 % ročně a s dalšími poplatky splatit ve 120 měsíčních splátkách ve výši částka dle splátkového kalendáře, který byl součástí smlouvy [viz cit. smlouva č. Anonymizováno Banka poskytla žalovanému částku částka dne datum, žalovaný bance zaplatil celkem částku částka [viz výpis spotřebitelského úvěru]. Společnost právnická osoba., jako postupitel, a společnost právnická osoba, IČO: IČO, jako postupník, uzavřely dne datum rámcovou smlouvu o postupování pohledávek č. Anonymizováno (dále též „rámcová smlouva“), jejímž předmětem je úprava podmínek pro postupování pohledávek z postupitele na postupníka, kdy pohledávky jsou postupníkovi postupovány na základě smluv o postoupení pohledávek, které budou mezi stranami uzavírány po dobu účinnosti této smlouvy způsobem stanoveným smlouvou. Postoupení pohledávek je účinné ke dni, k němuž došlo k řádnému zaplacení úplaty [viz rámcová smlouva č. Anonymizováno Dodatkem č. hodnota k rámcové smlouvě o postupování pohledávek č. Anonymizováno ze dne datum došlo ke změně na straně postupníka, kdy se strany rámcové smlouvy dohodly, že účinností tohoto dodatku vstupuje na místo postupníka nový postupník s tím, že smlouvy o postoupení pohledávek na základě rámcové smlouvy budou uzavírány výhradně s novým postupníkem, kterým se stala společnost Anonymizováno, IČO: IČO [viz dodatek č. hodnota k rámcové smlouvě o postupování pohledávek č. AnonymizovánoAnonymizováno]. Dne datum byla uzavřena mezi postupitelem právnická osoba. a postupníkem Anonymizováno. smlouva o postoupení pohledávek č. Anonymizováno, na jejímž základě postupitel postoupil a postupník přijal pohledávky specifikované v příloze č. hodnota této smlouvy. Předmětná pohledávka žalovaného je uvedena v řádku č. hodnota, ve kterém je specifikována jménem a příjmením dlužníka (Jméno žalovaného), rodným číslem dlužníka (RČ), číslem klientské smlouvy Anonymizováno, produktem (spotřebitelský úvěr) a celkovou výší pohledávky (částka) [viz smlouva o postoupení pohledávek č. Anonymizováno. Přijetí úplaty dle smlouvy o postoupení pohledávek č. Anonymizováno bylo bankou potvrzeno dne datum [viz potvrzení úplaty ze dne datum]. Společnost Anonymizováno jako postupitel následně dne datum uzavřela se žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž dle čl. 4 smlouvy postoupení pohledávek nabývá účinnosti dnem podpisu smlouvy bez ohledu na to, zda byla úplata pohledávek postupníkem zaplacena. Předmětná pohledávka je uvedena v řádku č. hodnota přílohy č. hodnota, která je nedílnou součástí smlouvy, a konkretizována specifickými údaji (jméno, příjmení, rodné číslo, číslo klientské smlouvy, produkt, výše pohledávky) [viz smlouva o postoupení pohledávek č. Anonymizováno]. Společnost Anonymizováno. oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne datum, který mu odeslala téhož dne [viz oznámení o postoupení pohledávky, poštovní arch].
6. Soud provedl dokazování také dalšími důkazy (výpis z OR, všeobecné obchodní podmínky, ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, produktové podmínky pro osobní úvěry, smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb vč. základního nastavení os. účtu, protokolu o převzetí a užívání kódů, úročení Spotřebitelského úvěru, výpis z účtu, prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu, předžalobní výzva, seznam odeslaných předžalobních výzev, přípisy z datum, datum, datum, datum a datum), ale nečiní z nich žádná relevantní skutková zjištění.
7. S ohledem na změnu v osobě věřitele se soud nejprve zabýval otázkou, zda je žalobkyně k uplatnění nároku za žalovanou aktivně legitimována. Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, která byla uzavřena na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. Anonymizováno a jejíž přílohou je specifikace žalované pohledávky, prokázala, že společnost právnická osoba., platně postoupila pohledávku na společnost Anonymizováno. Žalobkyně rovněž prokázala, že žalovaná pohledávka byla následně postoupena společností Anonymizováno. na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, jejíž přílohou je specifikace žalované pohledávky. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení (§ 1879 a násl. o. z.).
8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinném do datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
9. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Žalobkyně v žalobě nevylíčila rozhodné skutečnosti ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného, když nepopsala, jak konkrétně její právní předchůdce postupoval při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, tj. jaká konkrétní zjištění vypovídající o jeho úvěruschopnosti učinil a na základě jakých důkazů. Žalobkyně byla usnesením soudu č. j. spisová značka ze dne datum vyzvána, aby rozhodné skutečnosti v tomto směru doplnila a označila důkazy o nich. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že nebyla účastníkem uzavřené smlouvy o úvěru, avšak původní věřitel (banka) dle svého prohlášení přiměřeně ověřil schopnost klienta splácet s ohledem na typ nabízeného produktu v souladu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění platném v době uzavření smlouvy. K důkazu předložila analytický report banky týkající se úvěrových produktů žalovaného – existujících i ukončených a tabulku s komentářem pracovníka banky ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného. Z komentáře k tabulce vyplynulo, že žalovaný uvedl při sjednávání úvěru příjem ve výši částka, pročež maximální limit splátky s ohledem na aktuálně známé závazky žalovaného vyšel dle výpočtu banky na částka. Právní předchůdce žalobkyně si však výši příjmu žádným způsobem neověřil, a co se týče výdajů (vyjma úvěrových produktů), jejich výši nezkoumal vůbec. Tyto údaje si však měl ověřit např. předložením pracovní smlouvy, výplatních pásek či výpisů z bankovního účtu. Žalobkyně tak svá žalobní tvrzení ani na výzvu soudu adekvátním způsobem nedoplnila, přičemž povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána věřiteli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak věřitel neučiní.
11. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti věřitele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z. (v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti) je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
12. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěruneschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
13. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly nedávno připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 . V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
14. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.
15. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši částka (odpovídající rozdílu částky částka, kterou žalovaný od právního předchůdce žalobkyně obdržel dne datum, a částky částka, kterou žalovaný již právnímu předchůdci žalobkyně uhradil), k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto může být žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení výhradně z částky částka, když v tomto rozsahu byla žaloba důvodná. Doba splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Předpokladem splatnosti bezdůvodného obohacení je tedy hmotněprávní úkon žalobkyně, který se musí prokazatelně dostat do dispoziční sféry žalovaného. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzvána nejpozději žalobou, jež mu byla doručena datum. Splatnost bezdůvodného obohacení pak nastala bez zbytečného odkladu, tj. následující den datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku k tomuto datu neuhradil, počínaje dnem datum je v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,5 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně, proto soud vázán jejím návrhem zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení v jí požadované nižší výši a ve zbytku žalobu zamítl.
17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí v řízení úspěšná co do částky částka (částka jistina + částka úroky z prodlení), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku částka (částka jistina + částka obchodní úrok + částka úroky z prodlení). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 67,5 % v poměru k neúspěchu 32,právnická osoba ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 35 %. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplacených soudních poplatků ve výši částka a ve výši částka (za odvolání), z odměny za zastupování žalobkyně advokátkou ve výši částka [11× částka dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „adv. tar.“) za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., sepis a podání návrhu dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., předžalobní výzva dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., vyjádření k odporu dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., účast u jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar., vyjádření k odvolání dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., účst u jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar., účast u jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar., odvolání ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., účast u jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar. a účast u jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar.], náhrady hotových výdajů ve výši částka [tj. 11× částka dle § 13 odst. 1 , 4 adv. tar. příslušející k jedenácti výše uvedeným úkonům právní služby], a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši částka (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku částka, z čehož 35 % činí částku částka, kterou je žalovaný povinen žalobkyni nahradit k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
18. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které je možné podat do 15 dnů ode dne doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.
Z odvolání musí být patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsáno a datováno, dále v něm musí být uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Pokud odvolání nebude shora uvedené náležitosti obsahovat a v řízení pro tento nedostatek nebude moci být pokračováno, soud odvolání odmítne. Odmítnutím odvolání je odvolací řízení skončeno.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně a včas splněna, může se oprávněná strana domáhat nařízení výkonu rozhodnutí.