Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 76/2026-21

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Liborem Chovancem sídlem Jana Palacha 2944, 530 02 Pardubice

proti

žalované: Jméno žalované, narozená datum bytem Adresa žalované

o 24 988,74 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 500 Kč od 8. 3.2026 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 2 414 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5 976,43 Kč od 8.3.2026 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši 3 562,43 Kč od 16.11.2025 do 13.2.2026, nákladů spojených s uplatnění pohledávky ve výši 1 000 Kč, částky 74,74 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1408,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 500 Kč od 8. 3.2026 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 2 414 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5 976,43 Kč od 8.3.2026 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši 3 562,43 Kč od 16.11.2025 do 13.2.2026, nákladů spojených s uplatnění pohledávky ve výši 1 000 Kč, částky 74,74 Kč.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1408,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 24 988,74 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaná neplnila platební povinnosti ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, kterou s žalobkyní uzavřela dne 25. 8. 2025 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a na jejímž základě načerpala žalovaná finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni revolvingový úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 1 250 Kč, vždy ke každému 15. dni v měsíci, přičemž splatnost první splátky byla stanovena na 15. 11. 2025. Žalovaná však, i přes upomínky žalobkyně, nehradila předepsané splátky řádně a včas, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně celou jistinu úvěru zesplatnila. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala dlužné jistiny spolu s příslušenstvím, a dále nákladů na vymáhání a smluvní pokuty, k jejíž hrazení se žalovaná zavázala ve smlouvě o úvěru.

2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení , (dále jen „ “), neboť žalobkyně prostřednictvím svého zástupce svou neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z dokumentu s názvem předsmluvní informace, dokumentu s názvem smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru s přílohami, z žádosti o čerpání a z potvrzení o zaplacení verifikační platby má soud za prokázané, že žalobkyně se dne 25. 8. 2025 pokusila se žalovanou uzavřít smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr ve výši 25 000 Kč s tím, že čerpání bude probíhat v tzv. tranších. Čerpaná tranše musí být dělitelná číslem 500, nesmí nikdy překročit úvěrový rámec a současně musí dosahovat alespoň 5 % úvěrového rámce, nejméně však 10 000 Kč v případě první tranše a 1 000 Kč v případě kterékoliv další tranše. Celkem měla žalovaná zaplatit žalobkyni částku 90 000 Kč, úvěr měl být sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) měla činit 76,18 %, výše minimální splátky 1 250 Kč a datum první splátky bylo stanoveno na 15. 9. 2025. Žalobkyně se pokoušela zkoumat úvěruschopnost žalované, když vycházela nejenom z tvrzení žalované, ale i z údajů na jejím bankovním účtu. Žalobkyně zjistila, že měsíční čistý příjem žalované činí 43 876 Kč, její výdaje spojené s bydlením a domácností částku 14 207 Kč měsíčně, měsíční finanční závazky částku 20 898 Kč, hazardní hry a sázky 296 Kč měsíčně. Finanční zůstatek byl žalobkyní vypočten na 2 806 Kč. Žalovaná byla lustrována v insolvenčním rejstříku, centrálním rejstříku exekucí, interní databázi žalobkyně a registru SOLUS, kdy bylo zjištěno, že žalovaná není v insolvenci, není na její osobu vedena exekuce, má výbornou platební morálku a u žalobkyně žádný další závazek. Žalobkyně dále z tvrzeních žalované zjistila, že žalovaná má střední vzdělání s maturitou, je svobodná, bezdětná. K těmto zjištěním nebyly žalobkyní předloženy žádné y.

6. Z potvrzení o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované dne 5. 9. 2025 částku 25 000 Kč.

7. Z upomínek vč. dokladů o odeslání a předžalobní výzvy ze dne 21. 2. 2026 vč. dokladu o odeslání má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

8. Z tabulky umoření má soud za prokázané, že žalovaná žalobkyni před podáním žaloby uhradila dne 15. 9. 2025 částku ve výši 1 250 Kč a dne 10. 9. 2025 částku ve výši 1 250 Kč, tj. částku 2 500 Kč.

9. Soud však z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí.

10. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení , (dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

11. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.

12. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.

22. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně neposoudila schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně vycházela pouze z informací poskytnutých žalovanou o jejích příjmech a výdajích, které za pomocí své interní metodiky přepočítala, aniž by je ovšem reálně ověřovala, resp. k žalobě nebyly přiloženy žádné dokumenty prokazující příjmy, výdaje a závazky žalované v době uzavírání smlouvy (např. pracovní smlouvy, výplatní pásky, nájemní smlouvy), a byť tedy žalobkyně tvrdí, že disponovala výpisy z účtu žalované, tak toto nikterak neprokazuje. Soud konstatuje, že žalobkyně byla především povinna na základě reálných a dostatečných podkladů posoudit, zda žalovaná bude s ohledem na její měsíční rozpočet schopna uhradit nový závazek. Žalobkyně však k posuzování úvěruschopnosti přistupovala zjevně nikoli individuálně, ale spíše formálně a statisticky, když z provedených důkazů nevyplývá, že by si podklady k finanční situaci žalované aktivně opatřovala. Žalobkyně tak sice možná postupovala podle svých interních metodik, avšak věrohodnosti vstupních údajů nevěnovala patřičnou pozornost. Nutno připomenout, že ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je pak i zákonnou povinností poskytovatele úvěru dokumenty a záznamy týkající se posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr uchovávat, a to nejméně po dobu pěti let.

23. Soud nepostupoval dle , (dále jen „ ) a ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu , 3 poskytnout poučení, že jí dosud nebyly vylíčeny všechny rozhodující skutečnosti a nebyla prokázána tvrzení o tom, že skutečně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to včetně následků spojených s nesplněním výzvy k jejich dotvrzení a označení. Nutno dodat, že poučení dle shora citovaného ustanovení se poskytuje pouze účastníku, který je přítomen u jednání, při jiném úkonu soud takové poučení neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být takové poučení poskytnuto účastníku, který se k jednání nedostavil a nepožádal o odročení jednání z důležitého důvodu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ). Je-li jednáno v souladu s ustanovením v nepřítomnosti účastníka (jeho zmocněnce či zástupce), je to účastník, jenž svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. ). Za situace, kdy se žalobkyně omluvila z jednání a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti se tak sama připravila o dobrodiní soudu ve formě poučovací povinnosti dle

24. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovanou pohledávku, která by měla svůj právní základ ve smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne 25. 8. 2025, neboť má tuto smlouvu za neplatnou, a to s účinky ex tunc.

25. Za situace, kdy je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 4. 9. 2025 částku ve výši 25 000 Kč; žalovaná žalobkyni před podáním žaloby uhradila 2 500 Kč, její bezdůvodné obohacení tak činí částku 22 500 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná, i přes výzvy žalobkyně, dlužnou částku neuhradila, ocitla se v prodlení s úhradou dluhu, a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení od 8. 3. 2026 ve výši stanovené dle (výrok I.).

26. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývající části uplatněného nároku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 408,04 Kč, přičemž tato částka představuje 52,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,24 % a úspěchu žalované v rozsahu 23,76 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 183 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 988,74 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t.. Pro účely rozhodování o nákladech řízení v této věci soud nevycházel pouze z „jistiny“, tedy žalované částky samotné, nýbrž do posouzení míry úspěchu a neúspěch ve věci zahrnul i příslušenství, a to včetně běžícího zkapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. ).

28. Lhůta k plnění byla určena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře.

Nesplní-li povinná dobrovolně to, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci.