Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2265/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele V. S., zastoupeného JUDr. Václavem Polomisem, advokátem, sídlem Randova 206, Klatovy, proti usnesením Okresního soudu v Klatovech ze dne 29. července 2026 č. j. 19 Nc 13001/2026-178 a č. j. 19 Nc 13001/2026-175, za účasti Okresního soudu v Klatovech, jako účastníka řízení, a M. J. a nezl. V. S., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel je otcem pětiletého syna (nezletilý vedlejší účastník), jehož matkou je vedlejší účastnice. Matka se u Okresního soudu v Klatovech domáhala vydání prozatímního rozhodnutí, kterým by byla upravena péče obou rodičů o syna od 23. 7. 2026 do 10. 9. 2026 a též vydání prozatímního rozhodnutí, kterým by soud vyslovil souhlas s vycestováním syna s matkou v době od 8. 8. 2026 do 15. 8. 2026 do Egypta a otci uložil povinnost vydat matce synův cestovní pas. Okresní soud po vyjádření účastníků a osvědčení rozhodných skutečností vydal napadená usnesení. Prvním z nich rozhodl, že matka bude o syna pečovat v určených srpnových a zářijových dnech (celkem 33 dnů), a že otec bude o syna pečovat v určených červencových, srpnových a zářijových dnech (celkem 26 dnů). Předání a převzetí syna bude probíhat vždy v 18:00 hod. v bydlišti matky. Druhým usnesením okresní soud rozhodl, že uděluje souhlas s vycestováním syna v době od 7. 8. 2026 18:00 hod. do 15. 8. 2026 do Egypta, a že se otci ukládá povinnost předat matce cestovní pas syna nejpozději při předání syna.

2. Okresní soud vyhodnotil, že komunikace mezi rodiči nefunguje, protože nejsou schopni se jednoznačně domluvit na péči o syna. Nedohodli se na předání syna matce tak, aby s ním mohla odletět na plánovanou dovolenou, a to ani za pomoci specializované organizace a opatrovníka, neboť otec zrušil domluvenou schůzku s opatrovníkem a ukončil spolupráci se specializovanou organizací. Otec ví o dovolené matky se synem do Egypta od dubna 2026 a s podivem naplánoval předání syna do péče matky v den odletu, a to až po odletu letadla. Takové předání ale není možné, otec musel počítat s tím, že bude muset syna předat den předem. Okresní soud se dále podivil nad tím, že rodiče termín předání syna vzhledem k odletu neřešili už dříve, a že otec na den odletu naplánoval setkání rodin přátel, včetně dětí. Otec tvrdí, že toto setkání plánoval již od března, před soudem, specializovanou organizací a opatrovníkem to však vůbec nezmínil. Otcem předložený harmonogram je v rozporu s harmonogramem předloženým soudu v květnu. To je zvláštní, neboť o srpnové dovolené ví otec dlouhodobě. Vzhledem k okolnostem je třeba upravit péči o syna během léta a nahradit souhlas otce s vycestováním syna do Egypta, neboť cesta k moři je v zájmu syna.

3. Otec v ústavní stížnosti argumentuje, že ničím nepodložená skutková verze předložená matkou neodpovídá realitě. Napadená usnesení jsou nepřezkoumatelná a neodůvodněná, usnesení o vycestování se vůbec nevypořádává s argumenty otce a druhé je jen stručně reprodukuje, ani jedno nereaguje na jeho podstatné námitky. Okresní soud též opomněl námitky a důkazy otce, které tvořily alternativní skutkovou verzi. Došlo k porušení rovnosti účastníků a rovnosti zbraní, při hodnocení soud nedůvodně stranil matce. Došlo též k porušení práva na rodinný život otce a jeho práva pečovat o syna, protože okresní soud nepřiměřeně a svévolně upřednostnil program matky. Nedostatečně též posoudil nejlepší zájem syna, individuálně ho nezjistil a užil ho jen jako prázdnou frázi. Napadená rozhodnutí jsou neproporcionální a svévolná, okresní soud neměl posuzovat zásahy izolovaně, ale souhrnně. Neposoudil nezbytnost zásahu, proporcionalitu v užším smyslu apod. Soud též nedostatečně posoudil zákonné podmínky obou prozatímních rozhodnutí a nevyložil, zda v této věci byly vůbec naplněny. Otec žádá o odložení vykonatelnosti napadených usnesení a o přednostní projednání této věci.

4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

5. Byť se s účinností od 1. 1. 2026 na předběžnou a prozatímní úpravu poměrů dítěte procesně nepoužijí ustanovení o předběžném opatření, lze při posuzování ústavnosti vyjít z ustálené judikatury vztahující se k předběžným opatřením. Podle ní Ústavní soud zpravidla není oprávněn zasahovat do rozhodnutí o předběžných opatřeních, tj. zkoumat vlastní podmínky pro nařízení či zrušení předběžného opatření, které závisí na konkrétních okolnostech věci. To přísluší výhradně opatrovnickým soudům. Obdobné závěry platí i pro prozatímní rozhodnutí. V obou případech jde o rozhodnutí, která představují pouze přechodné řešení situace a zasahují do práv a povinností účastníků nikoli konečným způsobem.

6. Zároveň však platí, že i rozhodnutí o návrhu na vydání prozatímního rozhodnutí o úpravě poměrů je za určitých okolností způsobilé zasáhnout do základních práv a svobod účastníků řízení a lze je podrobit ústavněprávnímu přezkumu v rámci tzv. omezeného testu ústavnosti. Ústavní soud zkoumá, zda rozhodnutí mělo zákonný podklad, bylo vydáno příslušným orgánem a není projevem svévole, která musí být na první pohled zjevná a intenzivní. Důvodem pro zásah Ústavního soudu může být též flagrantní porušení zásad spravedlivého procesu (srov. nálezy ze dne 2. 7. 2026

sp. zn.

, body 24 až 28; či ze dne 30. 6. 2026

sp. zn.

, body 27 až 30 a tam citovaná judikatura).

7. Obě napadená usnesení je nutné posuzovat jako neoddělitelný celek, nikoli izolovaně. Obě prozatímní rozhodnutí jsou reakcí na stejnou situaci, vedlo se k nim stejné osvědčování a samostatně nedávají smysl. Skutečnost, že jde z formálního hlediska o dvě rozhodnutí, na tom nic nemění. Je nepochybné, že napadená usnesení měla zákonný podklad a okresní soud byl k jejich vydání příslušný. V posuzované věci bylo třeba vzhledem k neshodám rodičů ohledně dovolené matky se synem urgentně vyřešit rozložení péče o syna na období léta a v nejvyšší možné míře zachovat kontakt syna s oběma rodiči, což plně odpovídá smyslu prozatímní úpravy poměrů dítěte podle § 465a a následující zákona o zvláštních řízeních soudních (srov. body 6 až 8 prvního usnesení a první dvě strany druhého usnesení).

8. Co se týče svévole a flagrantního porušení zásad spravedlivého procesu, argumentům otce nelze přisvědčit, neboť napadená usnesení žádnou z těchto vad netrpí. Okresní soud v souladu s ústavními požadavky vysvětlil, že komunikace mezi rodiči nefunguje do té míry, že nejsou schopni se domluvit na péči o syna. Pomoc specializované organizace a opatrovníka otec odmítl. Otec odmítl vydat cestovní pas syna a od dubna ví o srpnové dovolené matky a syna v Egyptě, i tak ale plánoval péči o syna tak, aby jej v den odletu na dovolenou matce předal až po odletu letadla. Tvrzení otce, že již od března měl v čase dovolené plány pro syna, vyvrací řada skutečností, jako je harmonogram předložený okresnímu soudu v květnu, zprávy specializované organizace a opatrovníka. Okresní soud vyšel při svých úvahách i z dalších důkazů, jako je například smlouva o zájezdu, textové zprávy a emaily. Není tak pravda, že by soud opominul námitky či důkazy otce. Argumenty otce ostatně nesměřují proti opominutí důkazů, ale proti jejich hodnocení.

9. V této věci nebyla porušena ani zásada rovnosti účastníků a rovnosti zbraní. Otec měl bezesporu možnost se vyjádřit, což učinil (srov. bod 4 prvního usnesení). Na otcovy argumenty okresní soud reagoval a vysvětlil, proč neobstojí.

10. Napadenými usneseními nemohlo dojít ani k porušení otcova práva na rodinný život, zároveň okresní soud posoudil nejlepší zájem syna. Okresní soud upravil prázdninový režim tak, aby syn mohl jet s matkou na plánovanou dovolenou a oba rodiče během léta se synem stráví víceméně srovnatelný čas (matka 33 dní a otec 26 dní). Zároveň okresní soud vysvětlil, že dlouhodobě plánovaná dovolená je v synově nejlepším zájmu, a že konflikty rodičů se negativně podepisují na synově psychickém stavu (srov. bod 7 prvního usnesení a s. 2 druhého usnesení). Na tomto hodnocení není nic neústavního.

11. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný [ ]. O návrhu na odklad vykonatelnosti ani o přednostním projednání Ústavní soud nerozhodoval, neboť rozhodl bezodkladně.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2026

Lucie Dolanská Bányaiová v. r.

předsedkyně senátu