Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2335/26

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele I. M. proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě č. j. 4 ZN 4421/2025 ze dne 16. června 2026, za účasti Okresního státního zastupitelství v Ostravě, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností podanou podle písm. d) y a a násl. dne 11. srpna 2026 a doplněnou podáním ze dne 20. srpna 2026 domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na účinné vyšetřování.

2. Usnesením Policie České republiky, Městského ředitelství policie Ostrava, 6. oddělení obecné kriminality č. j. KRPT-138770/TC-2025-070776 bylo podle § 159a odst. 1 trestního řádu rozhodnuto o odložení věci. Stěžovatel v této věci tvrdil, že se vůči němu měl podezřelý J. U. dopustit ublížení na zdraví.

3. Proti uvedenému usnesení policejního orgánu podal stěžovatel stížnost, kterou státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě zamítla jako nedůvodnou.

4. Stěžovatel namítá, že orgány činné v trestním řízení nesprávně zjistily důkazy a fakta, přičemž podrobně líčí svou verzi rozhodných událostí a souvisejících okolností. Tvrdí, že předal důkazy policejnímu orgánu, který je ale nepoužil a lže, státní zástupkyně jej podle jeho názoru odmítá vyslechnout a nechat jej doplnit důkazy.

5. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle téhož zákona je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( téhož zákona); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( téhož zákona).

6. V citovaných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost představuje krajní prostředek k ochraně práva nastupující až tehdy, když náprava před ostatními orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná.

7. Stěžovatel v ústavní stížností nezmiňuje, že by před jejím podáním podal podnět k výkonu dohledu podle , o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Takový podnět je podle judikatury Ústavního soudu obecně přijímán jako účinný procesní prostředek k ochraně práv (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 28. srpna 2014,

sp. zn.

ze dne 14. února 2019,

sp. zn.

ze dne 26. července 2023 aj.). Uvedené ustanovení zakotvuje dohled nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nižšího státního zastupitelství při vyřizování věci v jeho příslušnosti. Stěžovatel tedy měl možnost přezkumu postupu okresního státního zastupitelství v rámci instančního dohledu ze strany Krajského státního zastupitelství v Ostravě. Této možnosti však podle informací obsažených v ústavní stížnosti a přiložených dokumentech nevyužil, takže je třeba jeho ústavní stížnost považovat za nepřípustnou.

8. Vzhledem k nepřípustnosti ústavní stížnosti Ústavní soud stěžovatele ani nevyzýval k odstranění nedostatku zastoupení advokátem, neboť i kdyby tento předpoklad dodatečně splnil, nemohlo by to nic změnit na zpravodajském odmítnutí stížnosti z důvodu nepřípustnosti.

9. Soudkyně zpravodajka z uvedených důvodů ústavní stížnost odmítla jako nepřípustnou [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 27. srpna 2026

Veronika Křesťanová v. r.

soudkyně zpravodajka