Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2350/26

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatelky D. K., zastoupené JUDr. Romanem Kouckým, MBA, advokátem, sídlem generála Svobody 339, Pardubice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. května 2026 č. j. 14 Co 161/2026-515, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, a L. P. a nezl. V. P., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 25. 3. 2026 nezletilé vedlejší účastnici jmenoval procesního opatrovníka pro účely řízení o vydání prozatímního rozhodnutí. Návrh na vydání prozatímního rozhodnutí podal orgán sociálně-právní ochrany dětí. Okresní soud jako opatrovníka pro toto řízení poté určil jiný orgán sociálně-právní ochrany dětí, než který podal návrh na vydání prozatímního rozhodnutí. K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Ostravě napadeným usnesením potvrdil usnesení okresního soudu a zároveň se v něm vypořádal s námitkou podjatosti soudkyně okresního soudu.

2. Proti usnesení krajského soudu následně stěžovatelka podala ústavní stížnost. Ústavní soud se touto ústavní stížnosti však nemůže věcně zabývat, jelikož jde o ústavní stížnost proti ustanovení procesního opatrovníka a též proti rozhodnutí o nepodjatosti soudkyně.

3. Ústavní stížnost proti usnesení, kterým krajský soud rozhodl o odvolání proti usnesení okresního soudu o ustanovení procesního opatrovníka pro řízení o prozatímním rozhodnutí, je nepřípustná, jelikož stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje ( ). Takovým rozhodnutím řízení totiž nekončí, přičemž proti případnému porušení ústavně zaručených práv s ustanovením opatrovníka souvisejících se lze bránit ústavní stížností proti konečnému prozatímnímu rozhodnutí, a to samozřejmě za předpokladu předešlého vyčerpání všech dostupných prostředků ochrany práv (srov. stanovisko pléna ze dne 12. 11. 2025 sp. zn. , body 20 a násl.).

4. Stejně tak je nepřípustná ústavní stížnost proti usnesení, kterým krajský soud nevyloučil soudkyni okresního soudu z projednání a rozhodnutí věci. Rozhodnutím o nepodjatosti soudkyně soudní řízení nekončí, stěžovatelka má nadále k dispozici procesní prostředky ochrany proti konečnému prozatímnímu rozhodnutí, pomocí kterých se může bránit i proti tomu, že ve věci podle ní rozhodovala vyloučená soudkyně (srov. stanovisko pléna ze dne 7. 2. 2023 sp. zn. , body 28 a násl.). K námitce ohledně podjatosti soudců krajského soudu vznesené až v ústavní stížnosti lze nad rámec uvedeného dodat toliko to, že jde již ze své podstaty též o námitku materiálně nepřípustnou.

5. Na závěr Ústavní soud podotýká, že stěžovatelka proti konečnému prozatímnímu rozhodnutí vydanému v této věci již brojí v řízení vedeném pod

sp. zn.

, ve které vznáší (mimo jiné) v podstatě totožné argumenty jako v této věci.

6. Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost odmítl pro nepřípustnost [ ve spojení s ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. srpna 2026

Zdeněk Kühn v. r.

soudce zpravodaj